Anděl
Jáchym Topol
Anděl, novela o výseku našeho "nového krásného světa", po změně režimu, kdy kdekdo nadával na tu dobu předešlou, ale ta jen na povrch vyplavila nelichotivý obraz lidské společnosti v které žijeme. Topol nenapsal žádnou sociologicko-kriminalistickou studii o smíchovském podsvětí, nýbrž silnou, napínavou prózu o osudu mladého člověka, který za svou náhodně vzniklou tvořivou schopnost platí svou vlastní krví. Z Faustovského dilematu se osvobozuje destruktivním činem.... celý text
Přidat komentář
Můj oblíbený Topol. Klasika. Anděl. Kdo tam bydlel, jako já poblíž, ví, o čem to bylo. A Topolova forma. Perfektní. Jasných 5/5
Pokud hledáte knihu s vidinou, že vám pouze zpříjemní cestu vlakem nebo dlouhé čekání, tak hledejte dále. Anděl si nezaslouží nic víc, než všímavého - emoce produkujícího - čtenáře zavřeného v tmavé místnosti s malým přísunem světla.
Anděl není vůbec jednoduchá kniha, ale ohodnotit ji jako odpad? Každá kniha nám něco říká.
Anděl je příběh odehrávající se převážně na Smíchově, na křižovatce jménem Anděl, propojuje se zde více dějových linek, ty se však ke konci spojí.
"Na jedné pražské křižovatce se mu totiž v textu sešly signifikantní porevoluční středoevropské fenomény: tradice (synagoga, kostel), konzum (Mac Donald), drogy, mafie a „multi-kulti“ po česku: cikáni, vietnamci a mnoho dalších s rozmanitými životními osudy… A aby Topol podpořil mytickou atmosféru křižovatky Anděl, zahalil vyprávění krvavým oparem a vybraný topos nadto obohatil o jámu, v níž mizí lidé... " (Eva Marková, článek na http://www.litenky.cz/)
"Blaho zabíjelo bolest. Chtěli ho všichni."
Jak píše Anilka13, rozhodně je tato próza zajímavá a vybízí k zamyšlení. Nehledáme i my takové blaho?
Kniha mě vůbec ničím nezaujala. Po 30 stránkách se pořád jakoby nic nedělo,zvláštně napsáno,proto do knihovny okamžitě vráceno:-)
Výborná! Ohromně silný příběh psaný stylem, ze kterého vnější atmosféra i niterné pocity přímo čiší. Je pravdou, že v některých nevyřčených momentech kniha může působit matoucně, ale v tom si snad každý najde a domyslí své. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ano, ano.
Není to obraz doby, je to spíše taková zvláštní fantazie o lidském jedinci uprostřed dění.
Když jsem měla náladu na nějakou úleťárnu, vybrala jsem si tuto knihu a za den přečetla. Náhodou zajímavé. Ale dnes sáhnu v knihovně po jiné :)
Slušný příběh zabíjí autorův jazyk. I když současná, často i oceňovaná, literatura volá po autenticitě, zvláště pak autenticitě jazyka, takovou hatmatilkou nežvatlají ani Pražáci, to mi nikdo nenakecá. Ani v podsvětí...
vůbec mě nezaujala, je fakt, že je to nějaký ten rok, co jsem jí četla. Možná bych na ní teď pohlížela jinak.Jsou knihy, ke kterým by se člověk měl vrátit a možná i dospět t. Snad si jí někdy přečtu znova a pochopím to co se mi zdálo složité, nudné a nezáživné.
Štítky knihy
drogy Praha zfilmováno sekty 90. léta 20. století halucinogeny
Autorovy další knížky
2017 | Citlivý člověk |
2008 | Sestra |
2006 | Anděl |
1994 | Miluju tě k zbláznění |
2005 | Kloktat dehet |
Chvilku mi trvalo zvyknout si na ten odlišný styl psaní. Ovšem potom se mi dostalo skvělého čtenářského zážitku - i když o poněkud pochmurném a temném tématu.
Doporučuji všem, kteří si libuji v postmoderní literatuře nebo literatuře zaměřené na tematiku narkomanie a sociálně patologických jevů.