Andělin popel
Frank McCourt
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23360/bmid_andelin-popel-cqJ-23360.jpg
5
385
385
Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , AcademiaOriginální název:
Angela's Ashes, 1996
více info...
Přidat komentář
…krásný, smutný, humorný, zdrcující příběh, který napsal Frank McCourt jako vzpomínku na své dětství a dospívání v Irsku. Na dobu třicátých a čtyřicátých let minulého století, kdy se z Ameriky, kde s rodiči a sourozenci živořili, přestěhovali do rodného Irska, s vidinou lepší budoucnosti. Irský Limerick jim však nabídl ještě větší chudobu a bídu, nebyla práce, nebylo jídlo, oblečení, uhlí, otec často propil to málo, co občas vydělal... přesto se Frankovi podařilo splnit si svůj sen….Nádherná kniha, pan McCourt píše stylem, který se čte „jako po másle“. Po přečtení knížky jsem se hned podívala na film, ale kniha je bezkonkurenční, film je slabý, depresivní od začátku do konce…
Velký příběh malého chlapce... příběh tak krutý, že jsem si jej dávkovala po menších částech; příběh napsaný tak jemně, vtipně a poutavě, že jsem se těšila na další a další stránky. Zvláštní kombinace, zvláštní kniha. Ač dlouhodobě nerozumím současné době a chovám velkou úctu i obdiv k historii, jsem ráda, že to nejhorší, co je v knize popisováno, už pominulo. O démonu alkoholismu si iluze nedělám, ale ta bída, hlad, hygienické podmínky, bezmocnost matek... pasáže o dětech a o jejich "stravování" se mi obzvlášť těžce četly. Obdivuji Franka, že nešel ve šlépějích svého otce, že se dokázal odrazit od bahnitého limerického dna a že v pokročilém věku našel sílu vzpomínat (a navíc ne ve zlém). Už si nemyslím, že jsme měli doma "chudé" dětství.
Knihu jsem si dala do oblíbených a vím, že se k ní ještě několikrát vrátím. Úchvatný styl vyprávění o bídě, kterou si jen stěží umíme představit.
Silné, drsné, poučné. Skutečné! Tohle čtěte, vyčistí vám to mozek od všech cukerínů.
Povinnost pro každého, kdo se zajímá o Irsko, protože málokterá kniha tak dokonale zachycuje podstatu této země. Ovšem i bez toho je to asi ten nejčtivější memoir, co jsem kdy měla v ruce. Pohnuty osud Franka by přiměl k citu i kámen. Ale zase tak hrozné mi to nepřišlo právě proto, s jakou lehkostí to bylo vyprávěne. Nejen sociální realita, ale i zamrzly katolicismus je něco, co z Česka fakt neznáme a je proto fascinují, jak to tato kniha dokáže přiblížit.
Neuvěřitelně silný příběh, na který jen tak nezapomenu. Zaujalo mě i pokračování Frankova příběhu v New Yorku. Řadím mezi mých top 10.
Jedna z nejlepších knížek, jaké jsem četla. Byla smutná, ale současně i zábavná. Je děsivé a nepředstavitelné, v jaké bídě žili. Nechápu, jak vůbec mohli přežít v takových podmínkách. Musela jsem si pořád připomínat, že mluví o 20. století! Ale při vší té depresivnosti a bezvýchodnosti, jsem se taky často a hodně nasmála, protože některé scény neměly chybu.
Kniha sugeruje dojem, že Irové byla sebranka zpupných budižkničemů. Hlavně chlapi. Nacionalisti, ožralové, potížisti, nemakačenka. Jestli jim chtěl autor vystavit vizitku, pak se mu to i přes humoristický podtón a hru na dětské city podařilo. Ale humor a cit naštěstí hrály vrch, takže jsem tuhle kroniku veselé bídy dočetl. 21/16
Krásná. Smutná, a přesto jsem se mnohokrát smála. A po celou dobu jsem čekala, kdy se to zlepší. A i když to někdy vypadalo, tak nakonec to zase nebylo skoro nic dobrého.
Hodně jsem při čtení myslela na podobné líčení v knize V Brooklynu roste strom.
Krásná knížka, i když neveselé čtení... Autobiografický román popisuje život chudé rodiny v irském Limericku ve 30. a 40. letech 20. století viděný chlapeckýma očima. Setkáváme se s katolickou rodinou se čtyřmi chlapci (nejstarší Frank je vypravěčem), další tři děti zemřely v raném věku. Život Franka sledujeme od jeho raného věku až do sedmnácti let. Jsme svědky každodenních starostí matky, jak vyjít s málem a poskytnout obživu početné rodině, nucené
žít v neuvěřitelně nuzných podmínkách, otec alkoholik si neudrží žádnou práci a propije i peníze z podpory, matce nezbývá než poníženě prosit o pomoc v charitě, aby zajistila dětem alespoň to nejnutnější jídlo a oblečení. Svérázné příbuzenstvo sice rodině sem tam vypomůže, ale neskrývá pohrdání. Nelehké chvíle zažívá Frank i ve škole, kde čelí posměškům spolužáků, a k vyučovacím metodám patří rákoska spíše než vysvětlování učiva. K chudobě se přidává i Frankova nemoc, ze které se však naštěstí dostane, a brzy začne sám pracovat, aby mohl přispívat do rodinného rozpočtu. Jeho úsilí směřuje k jedinému cíli - našetřit dostatek peněz na vysněnou cestu do Ameriky. Jeho přání se vyplní - v poslední kapitole knihy sledujeme Frankův odjezd z Irska do Ameriky. Frank doufá, že se za ním jednou přijedou i bratři s matkou a rodina bude zase pospolu...
O životě Franka v Americe vypráví další kniha s názvem "Andělina země".
"Ježkovo voči", chudáci děti, říkala jsem si celou dobu, kdy jsem knihu četla.
Jak někdo může takhle žít a tím myslím OBA rodiče. Dětí mi bylo moc líto.
Příběh je to krásný, i když tak drsný.
Dojemná, nádherná kniha. Jsem ráda, že jsem ji díky vám ostatním objevila a jedním dechem přečetla.
Co k tomu ještě dodat. Vše už zde bylo řečeno. Bomba knížka, sympaťák autor, prostě pecka.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které bych se jednou ráda vrátila. Neustále mne nutila se zamýšlet nad životem, nad tím, čím vším musely generace před námi procházet. Nad věcmi, které my dnes považujeme za naprostou samozřejmost a ani nás nenapadne, že jsme vlastně neuvěřitelně materiálně bohatí.
Trochu mi vadila autorova otevřenost, co se týká jeho sexuálního vývinu. Ale koneckonců i to patří k životu.
Mrzí mne, že se nemohu přidat k ostatním nadšeným čtenářům. Je to tak strašně smutné, jak maminka a děti trpí otcovou nezodpovědností, že nedokážu číst dál... moc citlivé téma. Jediné hezké je to, že jim občas někdo cizí pomáhá (tedy aspoň na začátku, nedokázala jsem ji dočíst).
Velice pěkná kniha, hlavní hrdina prožíval nesmírně těžký a smutný život. Celým dějem se nese zoufalství matky, která není schopna změnit myšlení svého manžela, aby přestal pít a tu trošku peněz, kterou dostanou jako podporu v nouzi dal na to úplně nejzákladnější, a to je kousek chleba a trochu čaje. Rodina trpí neustále hladem, zimou, nemocemi. Otec pro ně nebyl žádným přínosem, takže by jim bylo lépe bez něho, ale jejich matka se ho nevzdala, přestože viděla jak moc svým pitím ničí rodinu. Kniha nabádá k zamyšlení jaký svět byl a je nyní, jak banální problémy řešíme v porovnání s těmito lidmi.
Štítky knihy
zfilmováno Irsko vzpomínky dětství 30. léta 20. století chudoba, bída Pulitzerova cena 40. léta 20. století autobiografieAutorovy další knížky
| 2003 |  Andělin popel |
| 2004 | Andělina země |
| 2004 | Yeats je mrtev! |
Moje srdcovka.
Tuhle knížku miluji a četla jsem ji mnohokrát. A pokaždé žasnu nad drsností příběhu vyprávěného prostým jazykem malého kluka.
Irové se prý na autora zlobí, tak strašné to v Irsku nebylo. Spíš bych to viděla tak, že když máte doma čurbes a přijde nečekaná návštěva, taky jste naštvaní, že vidí to, co mělo zůstat skryto.