Andělin popel
Frank McCourt
Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , AcademiaOriginální název:
Angela's Ashes, 1996
více info...
Přidat komentář
Dlouhé roky má nejoblíbenější knižní záležitost, miluji knížky které mě umí totálně emočně rozdupat ...
Tohle je zatím nejlepší kniha z "obyčejného života", co jsem četl. Jestli někdo máme pocit, že jsme chudí, že trpíme nedostatkem peněz, majetku či třeba i štěstí, tak doporučuji sáhnout po této knize. Střídavě jsem se při ní usmíval a podivoval, co je možné. Kniha je skutečně veselá, ač události v ní popsané mají k radostným zážitkům velmi daleko.
Jedna z knih, které člověka opravdu zasáhnou. Hodně vypovídá o irském naturelu, touze po soudržnosti rodiny, krutosti i vynalézavosti chudých.
Většinou mám u knih problémy projevit emoce, to se opravdu stává jen výjimečně. U Andělina popele jsem měla na krajíčku dvakrát a jednou jsem se na férovku rozplakala. Syrová kniha o dětství a dospívání malého Franka, o jeho rodině - sourozencích, věčně opilém otci, matce, která to všechno musela zvládnout. O chudobě, která se díky otci nedala vystrnadit ze života. Psané z pohledu malého Franka, čímž vzniká takový ten dětský pohled na věc, je zde úžasně zobrazená ta dětská naivita, schopnost radovat se z každé maličkosti. Jedna z knih, které chytí a nepustí, dokud nedočtete do konce.
Tak tohle byla mimořádně silná a nezapomenutelná kniha, alespoň mne tedy moc a moc oslovila.
Brilantní, svižné a vtipné vyprávění na pozadí osobních i společenských hrůz v chudém Irsku. Knihu jsem se obával číst, jestli to náhodou nebude takový ten "chudáčkovský" románek, kde si každou stránku pořádně protrpíte. Opak je pravdou. Katastrofy či hrůzy tam tedy neberou konce, ale člověk je při čtení doslova fascinován autorem, který navzdory všemu se dokáže smát, a nacházet v životě legrační stránky. Knihu bych doporučil všem, kdo si myslí, že mají tzv. těžký život. Leckdo pak možná svůj názor přehodnotí...
Kniha je moc pěkně napsaná, příběh poutavý, nastiňuje situaci ve 30. a 40. letech v Irsku. Stojí určitě za přečtení.
Právě jsem dočetla knížku. Zezačátku jsem si říkala, že ty hrůzy snad ani nejsou možné. Rozhodně bych knihu nepopsala, jako velkou legraci. Ale její styl je skvostný a velmi čtivý. Doporučuji
Kniha, kterou mohu číst opakovaně. Je v ní mnoho moudra i laskavého humoru. Je to poutavý příběh z nelehkého období jednoho irského chlapce a jeho rodiny. Zkrátka Andělin popel je skvostem v mé knihovně.
McCourt: "Když povídám lidem, o čem ta kniha je, říkám obvykle, že je o jedné irské rodině a o jednom otci, který pije, a že spousta lidí v ní umírá na různé nemoci a že je to opravdická legrace. A oni si myslí, že jsem blázen."
Štítky knihy
zfilmováno Irsko vzpomínky dětství 30. léta 20. století chudoba, bída Pulitzerova cena 40. léta 20. století autobiografieAutorovy další knížky
2003 | Andělin popel |
2004 | Andělina země |
2004 | Yeats je mrtev! |
Nádherně napsaná kniha o těžkém dětství chlapce, který neměl nic kromě citlivého srdce, vrozené inteligence a rodiny, kterou nenechal na holičkách přes všechny její chyby.