Andělé noci
Lenka Lanczová
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2050/andele-noci.jpg
4
403
403
Povídka, která původně vyšla v rámci antologie Jak to bylo poprvé. Mariana, hlavní hrdinka novely ANDĚLÉ NOCI, která nyní vychází v samostatném vydání, se rozhodne oslavit sedmnácté narozeniny pořádnou pařbou, chce si užít oslavu a zažít něco nového. Její předsevzetí se splní. O to horší ji čeká ráno - probudí se v cizím pokoji, v cizí posteli a navíc vedle kluka, kterého vůbec nezná! A nejen ten kluk je úplně nahý. Ke všemu si takřka nic nepamatuje. V první chvíli zpanikaří a uteče. Teprve později hledá odpovědi na svoje otázky - a také dotyčného kluka s dredy, který by jí je mohl poskytnout. Jenže: jak najít někoho, po kom jí zbyl pouze zmatený záznam v mobilním telefonu? Letní příběh o ztrátách a nálezech, které provázejí každou první lásku, se odehrává během několika málo dní ve městě i na letním táboře, kam Maja se svou kamarádkou odjíždí na brigádu začátkem jednoho horkého léta plného příslibů i těch nejtajnějších tajemství...... celý text
Přidat komentář
Tož takový slabší průměr Lanczové. V knize není nic, co by ji proti ostatním dělalo nezapomenutelnou, vzpomínatelnou. Jiné knihy od ní jsou stokrát lepší. :-)
Knihy Lenky Lanczové mě nějak minuly. Škoda. V dnešní době je to pro mne, po těch předchozích knihách, krásná oddechovka. Jistě si přečtu i jiné knihy této autorky.
Oddechovka na jeden den. Neni to zadna vysoka literatura, ale je to napsano moc pekne a ja si u techto knizek vzdycky krasne odpocinu. Potesilo me, ze se odehrava chvili i v taborovem prostredi. Odtud i ten nazev, ale vic nebudu prozrazovat :)
Jednoznačně nejlsabší Lanczovka... prostě povídka s jednoduchou zápletkou a nepřekvapivým vývojem a závěrem. Asi jedniná, kterou už si podruhé nepřečtu.
Knihy od Lenky mě doprovázely určité období mých školních let, protože u nás na škole je četla každá holka. Některé příběhy se mi líbily více, některé méně. Po nějaké době, už mi příběhy přišly stejné, jen jiné místo, jiné postavy. Ale princip vždy stejný
Snad všechny knihy autorky jsem četla už dřív a nyní se k nim v dospělosti opět vracím a baví mě pořád :)
Oproti ostatním knihám od paní Lanczové je tato sice krátká, ale velmi sympatická a dobře se čte.
Byla jsem na autorku zvědavá, v době kdy mi bylo náct mě minula. Oddechové a dost naivní čtení.
Knížka max na 2hodiny,stránky otáčíte jednu za druhou a najednou je konec. Příjemná oddechovka o dospívání,lásce a trápení.
Tenká, vtipná ale předvídatelná :) ale stejně se k ní ráda vracím ostatně jako ke všem dalším šedesáti počinům :)
Není to román, ale ucelená povídka, kterou máte přečtenou raz dva. Jde o opětovné setkání s jednou ze známých postav – s jakou, zjišťuje čtenář spolu s hlavní postavou při téměř detektivním pátrání.
Autorčiny knížky jsem kdysi dávno přímo hltala, nyní jsem po pár z nostalgie sáhla.
Jedná se o příjemné, oddychové čtení. Příběhy jsou naivní, ale jako oddychovka fajn. Příjemná nostalgie.
Sice to bylo krátké, ale i v hubenější knize jde napsat bohatý děj. Zase skvělá a zábavná knížka, která neomrzí.
Kraťoučká knížka, u které jsem se dozvěděla něco víc o pirátovi a viděla ho z jiného úhlu.
Příběh neurazí, ale ani nenadchne, je hodně přitažený za vlasy (jak asi mohl celý příběh skončit?:-D) Proto oceňuji krátkost knihy a v neposlední řadě také fascinující souhru náhod:-D
Hezké odpočinkové čtení. Už jsem ji četla třikrát a vždy se k ní ráda vracím. Sice nejsem cílová skupina pro tuto četbu, ale to mi vůbec nevadí.
Pěkná knížka, to musím uznat. Jen mohla být o malinko delší (ale chápu, je to povídka, ne román). Musí být hrozné probudit se v cizí posteli s cizím klukem a nic si nepamatovat. Jde vidět, že pirát se hodně změnil (a může za to právě Iva z Mokré náruče léta). Myslím, že to s Marianou myslel opravdu vážně a jsem ráda, že ona konečně našla svého prince.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Těžká noc |
| 2014 | Život na ostro |
| 2013 | Dvakrát dospělá |
| 1997 | Znamení Blíženců |
| 2009 | Pošeptej po větru |
(SPOILER) Vy věříte, že se Pirát změnil? Já tedy ne. Myslím, že pravdu měla Vanda. Hlavní hrdince nerozumím, protože přes všechno trápení a zlost s ním obratem "vlezla do postele" podruhé. Řekli si (na táboře) všehovšudy pár usmolených větiček a bylo vymalováno. Inu... asi i tak to může někdy být. A proč vlastně ne, že....