Andělé smrti
Michael Shaara
Příběh o bitvě u Gettysburgu vyprávěný podle zaznamenaných zážitků Roberta E. Leea, Jamese Longstreeta a několika dalších mužů, kteří se této bitvy osobně zúčastnili. Tato kniha dostala v r. 1975 Pulizerovu cenu za literaturu.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2001 , AlpressOriginální název:
The Killer Angels, 1997
více info...
Přidat komentář
Vynikající kniha o rozhodující bitvě války Severu proti Jihu, jejíž autor plným právem obdržel Pulitzerovu cenu za toto dílo. Michael Shaara si vybral jako průvodce touto bitvou důstojníky obou stran a skvěle vystihl jejich charaktery. Úplně jsem cítil Longstreetův smutek, když posílal Pickettovu divizi proti středu armády Unie.
,,Ne,‘‘ hlesl Armstead. My oba. To ne. Jen my oba. Ne my všichni.
Jistě velkolepé dílo, nicméně rozsáhlé pasáže věnované vojenské taktice a strategii mi připadaly nekonečně zdlouhavé a nudné, protože mě tato problematika nepřitahuje. Přesto přečtení knihy nelituji, protože vede k zamyšlení nad paradoxy každé války, ale i nad otázkami odvahy, hrdinství, smrti, přátelství, cti a té opravdové morálky (tedy toho všeho, co dnes velmi chybí).
Velkolepé epické dílo vyprávěné očima velících generálů a důstojníků. Autor je celou dobu nad věcí a nenadržuje ani jedné straně. Vyhýbá se používání klišé a patosu, kterými zaplevelují svou práci např. američtí scénáristé. Takto dobrou knihu jsem už delší dobu nečetl, i když člověk ví jak to celé dopadne, strhující děj nutí člověka číst pořád dál a dál se zatajeným dechem.
Dost dobře pojaté vyprávění o velevýznamné bitvě občanské války. Dobrá znalost faktů doplněná poučenými vhledy do úvah některých protagonistů - fakt zajímavé čtení, a velmi poučné, zvlášť pro čtenáře, který nevyrůstal v USA.
Rozhodují bitva Jihu proti Severu.Poutavé vyprávění, které se místo na podrobné popisy průběhu boje, věnuje psychologii a pocitům postav generálů i vojáků na obou stranách válečného pole.
Ukazuje absurditu a nesmyslnost války, která rozdělila přátele i bratry.Dobrá kniha.
Právě jsem knížku dočetl a konstatuji, že se mi líbila. Četla se dobře a vcelku přehledně mě provedla klíčovou bitvou americké občanské války. Přece jen jí ale něco nedefinovatelného chybí, abych jí přidělil všechny hvězdy.
Výborně napsaná kniha, která ukazuje generála R.E.Lee v nepříliš lichotivém světle. Většinou čtu o armádách starověku. Pro velitele jako byl Scipio, Hannibal, Caesar, Pompeius nebo Sertorius byly charakteristické rychlé přesuny, týdny manévrování pro výběr vhodného bojiště a soustavný jezdecký průzkum. Vedle nich se mi generál Lee jeví jako amatér.
Gettysburg - nádherný čtyřhodinový filmový epos, který jsem viděl již asi třikrát, a klidně mohu prohlásit, že je to můj nejoblíbenější válečný film. Až teprve nedávno jsem objevil knižní předlohu v knihovně (v dnešní době je totiž těžko zakoupitelná). Z knihy, která se ovšem jmenuje Andělé smrti, jsem měl trošku obavy. Ano - dostala Pulitzerovu cenu, ale není to jenom nafouknutá bublina? Či protekce kvůli tématu, který se silně dotýká americké historie? Po přečtení románu se všechny pochyby rozptýlí a vy si uvědomíte, že v rukou skutečně držíte skvost světové literatury. Nemá cenu tu popisovat příběh, myslím, že každý trošku historie znalý člověk ví, že u Gettysburgu (který zeměpisně nikdy neznamenal nic významného) se zlomil průběh dosud vyrovnané americké občanské války ve prospěch Severu. Takže verdikt: kultovní dílo, které vás chytí za srdce a nepustí. Pro umocnění pocitů z napsaného příběhu doporučuji zhlédnout i již zmiňovaný film.
Nemám ráda války a zvláště pak zrovna tu, o které vypráví tato kniha. Ta je ale napsaná tak perfektně, že jsem se nemohla odtrhnout od čtení..
Více než o samotném válčení je kniha spíš o pocitech a chování hlavních gererálů, plukovníků a dalších vojáků, jak ze strany Unie, tak ze strany Jihu.. A vlastně ukazuje absoruditu celé té války, kde na opačných stranách proti sobě stáli nejlepší přátelé nebo dokonce bratři...
........už tady dlouho nebylo moje oblíbené : "kurec palec" ....... toto je dobré, moc dobré , to je čtenářský zážitek ..............
Občanská válka. Není nic smutnějšího, než když proti sobě stanou sousedé, přátelé, spoluobčané... Všichni jsme trnuli, když se Balkánský poloostrov na konci 20. století zalil krví. Co se dělo v USA v době války Severu pro Jihu mi zní jako americký Balkán, i když s odlišnými příčinami. I tak lze Ameriku vidět jako směsici národů, etnik, náboženství, kultur. A taky, nebo hlavně, ras. Gettysburg se neslavně zapsal do dějin jako rozhodující místo v této válce. Bylo nesmírně zajímavé postupovat hodinu po hodině, den za dnem společně s generály, plukovníky, majory, vojíny... obou stran a sledovat jejich myšlenkové pochody, argumenty, odvahu a radosti z malých vítězství či obavy a žal z porážky. Připomnělo mi to neodvratitelný pochod smrti, který má jen málo přeživších/vítězů. Neumíme si už moc dobře představit konvenční válku s mušketami, děly a bodáky, boj muže proti muži, kteří ale nejsou skutečnými nepřáteli. Jen každý viděl budoucnost své země jinak.
Shaara sehrál roli kronikáře, který nestraní žádnému ze soupeřů. A tak jsem byla úspěšně rozpolcena a vnitřně zmatená po celou dobu, kdy jsem s hlavními aktéry prožívala přípravy na rozhodující bitvu, bitvu samotnou i její výsledek se stovkami tisíc mrtvých Američanů a Američanů. Nebylo možno postavit se na jednu stranu. Šlo jen o jedno. O vlastní úctu a o vítězství. Ano. A taky o konec otroctví, musela jsem si připomenout. O ideály. A není bez zajímavosti, že hlavní velitelé generál Lee, generál Meade, generálporučík Longstreet nebo generálmajor Pickett nezemřeli ani v této bitvě, ani v této válce. Na rozdíl od drtivé většiny jejich vojáků. Generál (profesor) Chamberlain se dožil dokonce 86 let. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Platí o to více o válečných útrapách. Ať už jde o oběť nebo válečného zločince.