Andělin popel
Frank McCourt
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476125/bmid_andelin-popel-Akn-476125.jpg
5
387
387
„Když se ohlédnu za svým dětstvím, divím se, jak se mi vůbec podařilo přežít. Bylo to samozřejmě mizerné dětství: šťastné dětství vám za to skoro nestojí. Horší než obyčejné nešťastné dětství je nešťastné irské dětství, a ještě horší je nešťastné irské katolické dětství.“ Tak začínají překrásné paměti Franka McCourta, který se narodil v Brooklynu v době hospodářské krize čerstvým irským přistěhovalcům a posléze vyrůstal ve slumech irského Limericku. Přestože Frankův otec propije téměř každou výplatu, a nakonec zmizí v Anglii, Frank žije pro otcovy příběhy o Kukulínovi, který zachránil Irsko, a o Andělovi na sedmém schodu, který jeho matce přináší děti. Síla vyprávění spočívá v perspektivě malého hrdiny, který barvitě popisuje nepředstavitelnou chudobu, strádání, neustálé hladovění, smrt několika sourozenců, krutost sousedů i příbuzných, avšak s vřelostí a soucitnou shovívavostí. Dnes již klasický román Andělin popel je na každé stránce prodchnut úžasným autorovým humorem a literárním uměním a úspěchu dosáhlo i jeho filmové zpracování.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , ProstorOriginální název:
Angela's Ashes, 1996
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha,měla by patřit do povinné četby.Autor vyrůstal ve velmi tvrdých podmínkách,nebylo to jen chudobou a prostředím,opilý otec a rezignovaná,otupělá matka.Věčně hladový se staral o mladší sourozence.Často museli žebrat u církevních institucí.Musel se umět prosadit,brzy pracovat,přežít několik vážných onemocnění.Nakonec se mu podařilo si opatřit peníze na cestu do Ameriky.Doporočuji i shlédnout film stejného jména.Musím si sehnat druhý díl.
Audiokniha :
Zajímavý a smutný příběh z nelehké doby, plné chudoby a opilého otce. Asi by takto nikdo nechtěl žít. Určitě doporučuji, aby si knihu přečetl každý...
Velice pěkná kniha se smutným příběhem o ztraceném dětství díky obrovské chudobě, věčně opilému otci, přísné katolické výchově a i díky samotné době. Po celou dobu Frenkovo dospívání jsem mu držel pěsti, aby už z toho prokletého Irska vypadl. Když pak konečně nasedl na loď, radoval jsem se s ním.
Vzpomínky na dětství malého Franka, na krutý život v chudobě, kterou si ani neumíme představit. Humorná forma psaní, ale do smíchu při čtení opravdu není. Jsem zvědavá na další pokračování.
Kdo si v dnešní době umí představit život v takové bídě ? Já ne . Kniha se čte dobře,hlavně v teple obýváku . Autor se nesnížil k laciným hrám na city ,ale snažil se bez sentimentu zachytit bídu své generace . Asi nemá smysl říkat,že na tom měl velký podíl jeho otec ,tak to prostě bylo .
Kniha se čte dobře , takže hurá na ni.
Tak tohle bylo opravdu nádherné. Tak krásně napsaný příběh irského chlapce, tak smutný a zároveň veselý. Autor opravdu vystihnul nádherným způsobem obě strany mince Frankova, vlastně svého dětství. Bylo mi moc líto jeho sourozenců. V hlavě se mi pořád ozývají dvě slova - Voda s cukrem...
Tak strašně smutná, ale nádherně napsána autobiografie Franka McCourta, popisující dětství a dospívání v šílených podmínkách. V chudobě, se spoustou sourozenců, s otcem alkoholikem... Ovšem autor si nestěžuje. Dlouho se mi nestalo, abych pri čtení brecela (smrt sourozencu, zoufalost matky...) a za pár stránek se smála (hlavně u zpovědí). Jde o knihu, nad kterou i po přečtení přemýšlím, protože tohle opravdu někdo prožil.
Kniha je prostě VYNIKAJÍCÍ. Byla mi doporučena už dávno, ale dostala jsem se k ní až teď. Vyprávění, přesně, jak je v anotaci, je neustále o nějakém umírání, chudobě, hladu atd., ale přitom je to podané tak, že se musíte smát. Osobně jsem se smála i nahlas. Pasáže o školních zážitcích byly dokonalé a taktéž i líčení zpovědí :-))) Vřele doporučuji!!!
Knihy o životě obyčejných lidí vyhledávám čím dál častěji. Tahle je vyprávěná pohledem dítěte tak krásně, že se vám nechce od čtení odejít, třebaže se děj točí "jen" kolem (ne)všedního života jednoho kluka a jeho rodiny. Ještě nikdy se mi nestalo, abych při čtení během dvou stran plakala smutkem a vzápětí se smála.
Vše důležité vypovídající o kvalitě knihy je zmíněno již v komentářích pode mnou, tak to nechci opakovat. Zkrátka si ji přečtěte, stojí to za to.
Literární exkurze do dětství, které by člověk (bez sadistických sklonů) nepřál ani svému nepříteli. Vzpomínky na irský, vlastenectvím i katolickými přikázáními a rituály silně pročpělý Limerick za dob světové krize, na dospívání v rodině, jejíž bída je ještě umocněna alkoholismem otce. Jakkoli to může vypadat na hodně depresivní čtení, tak forma vyprávění jde úplně jinou cestou ... humor, postavený hodně na dětském pohledu, lakonicky komentujícím dospělý (občas ještě nepochopený) svět, emoce, které autor rozhodně neskrývá, ale netlačí příliš násilně na pilu ... a to všechno tak čtivě, že je problém se od stránek odtrhnout.
Moc krásná kniha. V dnešní době si neumíme tak těžký život vůbec představit. Žijeme si jako v bavlnce a přesto se hroutíme z maličkostí. Frankovo dětství bylo z našeho pohledu naprosto děsivé. A přesto to není depresivní čtení. Připomíná mi to našeho úžasného pana Svěráka. Je to psáno s lehkostí a bez patosu. Jako osobní bonus mám oblast, ve které se děj odehrává - milované Irsko a krásné město Limerick.
Andělin popel je kniha o lidské bídě, o Irsku a jeho chudých, o náboženské zmatenosti, o trápeních i touhách člověka, který vyrůstá v nuzných podmínkách, ale je to psáno s takovou lehkostí a humorem, že se musíte smát a číst, protože jste zvědaví, jak to s tím klukem irskym, s tim Frankem dopadne. Držíte mu palce a čekáte, jestli se mu jeho sen vyplní. Moc se mi to líbilo.
„Když se dívám zpátky na své dětství, nedovedu pochopit, jak jsem vůbec mohl přežít.“
Otec alkoholik, sourozenců jako much a peníze všehovšudy žádné. K tomu si přičtěte irské kulisy třicátých let minulého století a budete přibližně v obraze. Přibližně říkám proto, že jen málokdo si dneska dokáže představit, co obnášel život na okraji společnosti, a s jak tvrdou realitou museli chudí bojovat. Momentky kdy dědovi upadne miminko při veselém pohazování, nebo když děti rozeberou nosný trám na topivo, to všechno jsou situace, které může napsat jedině život sám.
Andělin popel tak v sobě kloubí dvě rozdílné roviny, humornou a tragickou. V některých chvílích se prostě nedokážete přestat smát a jindy má člověk chuť zpít se do němoty, aby tu depresi rozchodil. Frank McCourt se přitom čtenáři nijak nepodbízí, ani nelituje sebe či své blízké (opomeneme-li tragicky zesnulé). Pro něj jsou to zkrátka vzpomínky na dětství, se vším hezkým, co k tomu patří. Naprosto dokonalá sonda do podstaty irské duše.
Nikdy se nevracím ke knihám, které jsem již jednou přečetla. Tato kniha mě však TAK zasáhla, že si ji určitě časem přečtu znovu. A ve své knihovničce ji prostě musím mít.
Bylo to originální, drsné a velmi působivé čtení. Ke knize jsem se dostala díky anketě časopisu Respekt, v níž Zdeněk Svěrák vybral tento text jako "knihu, kterou by si měli přečíst úplně všichni". Zděněk Svěrák věděl, co říká.
Štítky knihy
zfilmováno Irsko vzpomínky dětství 30. léta 20. století chudoba, bída Pulitzerova cena 40. léta 20. století autobiografieAutorovy další knížky
| 2003 |  Andělin popel |
| 2004 | Andělina země |
| 2004 | Yeats je mrtev! |
Perfektní kniha k pláči i smíchu.
Tak já jsme byly pod Habzburgama, Slováci pod Maďarama, tak Irové totální bída díky Anglickému útlaku.