Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově
Viktor Filimonov
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403409/bmid_andrej-tarkovskij-skutecnost-a-sny--ZwT-403409.jpg
5
10
10
Kniha Viktora Filimonova představuje život a tvorbu režiséra Andreje Arseňjeviče Tarkovského (1932–1986). Jedná se o první komplexní biografii tohoto významného filmového tvůrce vydanou v češtině. Autor podrobně zkoumá Tarkovského rodinné zázemí, rodové kořeny a prochází režisérův život od dětství přes dospívání až k období tvůrčí zralosti. Kniha je založena nejen na bohaté odborné literatuře o Tarkovském a jeho tvorbě, ale také na osobních svědectvích Tarkovského spolupracovníků a jeho nejbližších. Čtenář v ní nalezne vedle režisérova životopisu i historii vzniku jednotlivých filmů, analýzu filmových scénářů a zařazení Tarkovského do kontextu soudobé sovětské a světové kinematografie (Andrej Rublev, Stalker, Zrcadlo, Solaris, ...). Za jeden ze základních a nosných motivů Tarkovského tvorby považuje autor hledání a vytváření domova v realitě tohoto světa i na spirituální rovině. Zároveň čtenáře uvádí do nelehkého a komplikovaného světa, v němž se Tarkovského filmy rodily – do sovětské reality 50.–80. let. Objasňuje i okolnosti režisérovy emigrace na Západ.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2018 , Pavel MervartOriginální název:
Andrej Tarkovskij. Sny i jav o dome, 2011
více info...
Přidat komentář
...Nemôžem sa zmieriť s tým, že moja matka zomrie... Budem proti tomu protestovať a dokazovať, že matka je nesmrteľná.
A. Tarkovskij, apríl 1968
Filimonovův styl, který zvolil pro napsání této biografie, se úžasně hodí k Tarkovského filmům. Jste-li obdivovatelé jeho filmů, budete z knihy nadšeni.
Biografie připomínající strukturou a tematickým rozmachem (ruský) román. Samostatnou kapitolu si vysloužil Tarkovského otec i jeho matka. Zohledňování širokých politických, kulturních a společenských kontextů a časté střídání perspektiv přispívá k vrstevnatosti předkládaného portrétu. Filimonov nenabízí fakta výlučně v chronologickém pořádku. Neboť je kniha organizována do tematických bloků, některé události se opakují a překrývají. V závěru vyprávění podobně jako obratně vystavěná próza graduje díky záznamu posledních měsíců Tarkovského života v krátkých odstavcích.
Ani styl se nevyznačuje odtažitou kronikářskou faktografičností, nýbrž sklony k rozvláčnějšímu, místy lehce ornamentálnímu esejistickému psaní. Nejzřetelněji během vnímavých rozborů jednotlivých filmů. Je zřejmé, že se dokázal na filmy jako Zrcadlo (1975) nebo Nostalgie (1983) naladit s přiblížit se jejich podstatě. Podobně si Filimonov dává záležet na popisu režisérových myšlenkových pochodů i míst spjatých s jeho životem. Absence pramenů ke všem událostem mu nebrání domýšlet, barvitě líčit a spekulovat. Jeho literární talent, zjevný při popisu některých filmových i mimofilmových výjevů, částečně vyvažuje nízkou kvalitu černobílých fotografií, nesoucích v sobě spíše jen náznak úchvatných záběrů z Tarkovského filmů.
Zvolený přístup pokládám s ohledem na povahu Tarkovského filmů za případný, jakkoli z něj zřejmě nebudou jásat čtenáři, kteří vyžadují, aby byla každá nabízená informace podložená nějakým pramenem. Filimonova kniha je hutnou, svědomitě zpracovanou a literárně vyzrálou připomínkou Tarkovského života, doby a díla, nabízející množství podnětů k dalšímu bádání a přemýšlení.
Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově
Andrej Tarkovskij je dost možná největší filmový režisér, co kdy byl a pod pojmem největší si nemusíme nutně představovat nejlepší. Jeho tvorba se vymyká všemu ostatnímu a pokud se někdo nebo něco přirovnává k jeho dílu, tak je to ve skutečnosti jen derivát toho, co Tarkovskij již natočil. Pojmout nějak koncepčně život a práci ruského solitéra je těžkým úkolem, avšak Filimonova monografie to dokázala a sama o sobě je dílem kongeniálním. Nejde o rutinní životopis, který je jen nudným výčtem faktografických údajů a plochou deskripcí filmů. Jde o komplexně pojatou knihu, jež pracuje s dobovými kontexty, hledá paralely, pokládá otázky a nabízí odpovědi. Čtivo je to náročné, ale ne akademické. Pokud není čtenář alespoň rámcově seznámen s Tarkovského filmografií a reáliemi, bude nejspíš lehce tápat, ale zároveň bude nakažen neskonalou touhou zhlédnout filmy Andreje Tarkovského - padlého anděla, který své veškeré utrpení obtiskl do sedmi variací na základní otázky lidského bytí.