Viktor Filimonov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1947

Nové komentáře u knih Viktor Filimonov

Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově

„Andrej Tarkovskij je dost možná největší filmový režisér, co kdy byl a pod pojmem největší si nemusíme nutně představovat nejlepší. Jeho tvorba se vymyká všemu ostatnímu a pokud se někdo nebo něco přirovnává k jeho dílu, tak je to ve skutečnosti jen derivát toho, co Tarkovskij již natočil. Pojmout nějak koncepčně život a práci ruského solitéra je těžkým úkolem, avšak Filimonova monografie to dokázala a sama o sobě je dílem kongeniálním. Nejde o rutinní životopis, který je jen nudným výčtem faktografických údajů a plochou deskripcí filmů. Jde o komplexně pojatou knihu, jež pracuje s dobovými kontexty, hledá paralely, pokládá otázky a nabízí odpovědi. Čtivo je to náročné, ale ne akademické. Pokud není čtenář alespoň rámcově seznámen s Tarkovského filmografií a reáliemi, bude nejspíš lehce tápat, ale zároveň bude nakažen neskonalou touhou zhlédnout filmy Andreje Tarkovského - padlého anděla, který své veškeré utrpení obtiskl do sedmi variací na základní otázky lidského bytí.“... celý text
— Podravka

Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově

„...Nemôžem sa zmieriť s tým, že moja matka zomrie... Budem proti tomu protestovať a dokazovať, že matka je nesmrteľná. A. Tarkovskij, apríl 1968“
— ravenrain

Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově

„Filimonovův styl, který zvolil pro napsání této biografie, se úžasně hodí k Tarkovského filmům. Jste-li obdivovatelé jeho filmů, budete z knihy nadšeni.“
— bejan

Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově Andrej Tarkovskij: Skutečnost a sny o domově

„Biografie připomínající strukturou a tematickým rozmachem (ruský) román. Samostatnou kapitolu si vysloužil Tarkovského otec i jeho matka. Zohledňování širokých politických, kulturních a společenských kontextů a časté střídání perspektiv přispívá k vrstevnatosti předkládaného portrétu. Filimonov nenabízí fakta výlučně v chronologickém pořádku. Neboť je kniha organizována do tematických bloků, některé události se opakují a překrývají. V závěru vyprávění podobně jako obratně vystavěná próza graduje díky záznamu posledních měsíců Tarkovského života v krátkých odstavcích. Ani styl se nevyznačuje odtažitou kronikářskou faktografičností, nýbrž sklony k rozvláčnějšímu, místy lehce ornamentálnímu esejistickému psaní. Nejzřetelněji během vnímavých rozborů jednotlivých filmů. Je zřejmé, že se dokázal na filmy jako Zrcadlo (1975) nebo Nostalgie (1983) naladit s přiblížit se jejich podstatě. Podobně si Filimonov dává záležet na popisu režisérových myšlenkových pochodů i míst spjatých s jeho životem. Absence pramenů ke všem událostem mu nebrání domýšlet, barvitě líčit a spekulovat. Jeho literární talent, zjevný při popisu některých filmových i mimofilmových výjevů, částečně vyvažuje nízkou kvalitu černobílých fotografií, nesoucích v sobě spíše jen náznak úchvatných záběrů z Tarkovského filmů. Zvolený přístup pokládám s ohledem na povahu Tarkovského filmů za případný, jakkoli z něj zřejmě nebudou jásat čtenáři, kteří vyžadují, aby byla každá nabízená informace podložená nějakým pramenem. Filimonova kniha je hutnou, svědomitě zpracovanou a literárně vyzrálou připomínkou Tarkovského života, doby a díla, nabízející množství podnětů k dalšímu bádání a přemýšlení.“... celý text
— Matty

Přejít na knížky autora