Anglická kuchyně slečny Elizy
Annabel Abbs
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487949/bmid_anglicka-kuchyne-slecny-elizy-e8U-487949.png
4
123
123
Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů. Recepty na stránkách knihy přímo ožívají, román však mapuje také probíhající boj o ženská práva, přináší kreativitu, tichou radost z vaření a poezii chutí. – Sara Jade-Virtue, Simon & Schuster.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historické romány
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
Miss Eliza's English Kitchen, 2021
více info...
Přidat komentář
Viktoriánská Anglie, plná zkostnatělých předsudků a v ní jako závan čistého vzduchu - Eliza Actonová. Básnířka, která se vlivem osudu najde ve vaření. Deset let se svou pomocnicí Anne vaří, peče, smaží a zapisuje recepty až vznikne kuchařka o 576 stranách. Poprvé vyšla v roce1845 a okamžitě se stala bestsellerem.
Mám ráda knihy o vaření a ačkoliv tahle klouže hodně po povrchu, nevadilo a bylo to fajn.
Příjemné čtení, zajímavé popisy prostředí i jídej, jen chemie mezi postavami jaksi nefungovala.
Je to hezká kniha, pokud se ovšem vyžíváte ve vaření. Mám pocit, že jak bojovala kniha na dvou frontách, ve výsledku klouže příliš po povrchu.
Na jednu stranu se tam snaží představit nějaký fiktivní příběh, na stranu druhou se do toho snaží vklínit poetický popis vaření receptů. Výsledkem je, že příběh je tak nějak podivně uťatý a popisy vaření tam spíše ruší.
Přitom ta kniha má obrovský potenciál. Dělení kapitol podle vařených jídel, opravdu povedená poetika jejich popisu, trocha sociálně- třídního boje, slušná porce feminismu a také trocha pikantního tajemství... Ještě jednu autorskou revizi a kniha by mohla být opravdu geniální.
Rychlá četba velmi příjemného příběhu (opět mého oblíbeného druhu "pouč se z beletrie" - absolutně jsem netušila, že někdo takový jako Elisa Actonová vůbec existoval). Samozřejmě, že by postavy šly hlouběji propracovat, příběh hutněji zaplést, ale takhle mi to přišlo dostačující, protože atmosféru příběhu dotvářela poezie kuchyně. Občas jsem měla dojem, že se dívám na nějaký žánrový obrázek, cítím vůně a pár jídel bych opravdu se zvědavostí ochutnala (a musím říct, že názvy kapitol výborně vystihovaly obsah, ten motiv byl využit opravdu vtipně)! Nakonec i "tajemství", jedno zjevné od začátku, jedno naznačované a odhalené až na konci, tomu dodaly maličko gradace. Celkově vzato, kniha nezklamala a na dlouhé podzimní večery byla to pravé ořechové.
Jak zde již několikrát padlo - námět zajímavý, ale provedení nic moc. Bylo to takové nedoladěné, usekané, autorka klouzala po povrchu, o konci raději nemluvě. Což je tedy opravdu škoda...
Moc hezky napsána knížka. Hezky se četla a příběh byl moc milej. Navíc se člověk dozvěděl o historii první pořádné kuchařky.
Román z dob viktoriánské Anglie přibližuje skutečný příběh emancipované Elizy Actonové, která sepsala první moderní kuchařku a působila též jako básnířka.
Kniha popisuje především období několika let, kdy se Eliza rozhodne pro to, že kuchařku sepíše, a za pomoci své pomocnice Ann shání a zkouší všemožné recepty.
Na postavě Elizy, pocházející ze střední společenské vrstvy, a chudé Ann autorka ilustruje i atmosféru a zvyklosti viktoriánské Anglie první poloviny 19. století včetně například toho, jak se nahlíželo a zacházelo s duševně nemocnými lidmi, co pro ženu z vyšší vrstvy znamenal sňatek, společenská pověst, manuální práce v kuchyni či možnost se jakýmkoli způsobem umělecky vyjádřit.
Tempo příběhu je dost pomalé, někoho možná i odradí, nedočkáme se příliš mnoha zásadních zvratů. Mně to ovšem nevadilo, čtení jsem si užívala, moc mě bavily popisy ohledně vznikajících receptů, představovala jsem si všechny ty chutě a vůně.
Nicméně opravdu bych si přála, aby příběh nekončil tak předčasně, jak skončil, ráda bych se dozvěděla daleko více a dalším vývoji vztahu mezi Ann a Elizou, než co bylo ve velké zkratce popsáno, proto dávám čtyři hvězdy.
Jestli však máte náladu na pomalý příběh o přátelství dvou žen, viktoriánské Anglii a spoustě pro nás už dnes netradičních pokrmů, na podzim či zimu si myslím, že je to docela ideální čtení. :-)
Hodnocení: 4* z 5*
Moc se mi román líbil - setkání s duší básnířkou, která musela z existenčních důvodů změnit směr a vrhnout se na psaní kuchařky. Věnovala tomu deset dlouhých let pečlivých pokusů a omylů (vařit na začátku totiž skoro neuměla), ale vyplatilo se - vydává se v Británii dodnes.
Moderní vaření v době půle 19. století bylo pro tehdejší hospodyně/paní domu neznámou disciplínou (odtud stesky na hrůznou anglickou kuchyni), pro nás je to už zase nemoderní (množství surovin včetně exotických a dnes dokonce nedostupných ingrediencí, včetně zástupců ptačí říše).
Eliza Actonová byla svérázná, nechtěla se nechat svázat konvencemi, a nakonec se jí podařilo žít život vcelku zajímavý, našla si obor, kterému podlehla s nadšením, byť poezie byla jejím asi hlavním posláním.
Román názorně ukazuje naprosto nepřekonatelné a dnes už nepochopitelné rozdíly mezi střední třídou a spodinou společnosti, a horlením po nápravě (zejména péči o ty nejposlednější) se Eliza přes prvotní nezájem a neznalost dál také věnovala, naivně, ale zaníceně.
Velmi čtivé, svižné, plynulé, zajímavé.
Kniha mě trochu zklamala, čekala jsem od ní mnohem víc. Vztah mezi Elizou a Ann mi přišel spíše povrchní. Tajemství Elizy mě naopak hodně překvapilo a myslela jsem celou knihu, že je to úplně něco jiného. Konec byl takový useknutý. Co musím ocenit, byly popisy jídel, ty se povedly.
Pěkná oddychovka o vzniku jedné kuchařky, která sice svým způsobem jen tak klouže po povrchu, ale zároveň zvládne dobře vykreslit i poměry tehdejší doby.
Pokroková Eliza a služebná Ann tvoří ústřední dvojici, která se skvěle doplňuje a jejich přátelství je uvěřitelné. Líbí se mi taky střídání pohledů obou protagonistek.
Co mi trochu chybělo, byly recepty. Myslím, že kdyby autorka jeden či dva někam do knihy upustila, dodalo by to knize větší šmrnc.
S klidným svědomím tedy doporučím, ale jenom těm, kteří to budou číst najedení. Všem ostatním hrozí, že půjdou rabovat kuchyň a snažit se něco péct. :-)
Námět knihy byl zajímavý. Pořád jsem čekala, kdy se Eliza svěří se svým tajemstvím a také, jestli Ann přijde na to, že péče v ústavu není taková, jak prezentovaly ošetřovatelky.
Krásné čtení provoněné kořením a zaplněné chutěmi nejrůznějších pokrmů. Moc se mi líbila i grafická úprava knihy.
Zajímavé čtení, ale poněkud zvyšuje chuť k jídlu.
Hezky napsaný román se zajímavými reáliemi.
Nápad na knížku výborný, ale výsledek se mi zdál nedopečený - chtělo to ještě chvíli ponechat v troubě. Některé ingredience mi v receptu neladily, některé chyběly (Např. - neumím si představit, že by hlavní hrdinka v té době místo sňatku volila mít dítě mimo manželství, že by ji rodiče nepřiměli vzít si otce dítěte, když tu možnost měla. Ale asi jsem pod vlivem zkostnatělých představ o autoritě tehdejších rodičů.)
Ale za přečtení to stálo - oceňuji podrobné informace o jídle a lahůdkách tehdejší doby. A smekám před tím, co dokázali uvařit bez moderního zařízení kuchyně.
Čtení, které pohladí po duši nejen milovníky dobrého jídla. A jako bonus se ještě dozvíte i spoustu zajímavých informací o viktoriánské době.
21/2023
Tohle bylo tak milý čtení! Eliza byla podle všeho velmi pokroková, šetrná a odhodlaná žena a to, co se jí povedlo, je neskutečný.
Kniha je velmi čtivě napsaná, dokonce bych i chvílemi věřila, že to píše sama Eliza a ne Annabel :-)
Podle všeho se i v polovině 19. století dalo vařit fakt skvostně, tenhle výlet do historie stál rozhodně za to.
Dávám plný počet hvězd, 90 %, čtení jsem si moc užila a i vhled do Anglie 19. století. Doporučuju!
Příběh napsaný na základě několika historických faktů o autorce nejznámější anglické kuchařky. Něco je pravdivé, něco smyšlené. Občas má prvky červené knihovny, ale pak dojde k nečekanému obratu. Ano, souhlasím s předchozím hodnocením, je to příběh
o ženách, které se postavily proti zažitým konvencím a snažily se něco změnit na postavení žen tehdejší společnosti. Vždy byly ale vcelku dobře zabezpečené.
Kniha se čte dobře, recepty jsou lákavé, i když někdy úsměvné (např. nadívaní strnadi nebo pečené labutě a labutí vejce..) Židovský mandlový chlebíček (sušenky) jsem již vyzkoušela a je výborný!!!
Z knížky jsem byla nadšená, jedna z těch, které si jednou ráda přečtu znovu. Moc hezké čtení o ženách, které se postavily diktátu doby a dělaly si věci po svém. Navíc se knížka oprvadu dobře četla, doporučuji.
Anglická kuchyně slečny Elizy
Děj nijak složitý, ba právě naopak. Přišel mi o ničem a takový nemastný neslaný. Ale samozřejmě výčet receptů byl zajímavý, úplně se mi sbíhali sliny.