Anna a Vlaštovčí muž
Gavriel Savit
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302036/bmid_anna-a-vlastovci-muz-9R7-302036.jpg
4
131
131
Bestseller deníku New York Times. Píše se rok 1939. Sedmiletá Anna, dcera profesora krakovské univerzity, se náhle ocitá na světě sama poté, co otce zatkne gestapo. Pak se ale setká s tajemným mužem, který rozumí vlaštovčí řeči a dokáže si poradit s nepřátelskými vojáky i s celou řadou dalších problémů. Tak začíná velké dobrodružství, ve kterém mezi Annou a jejím záhadným ochráncem vznikne těsné pouto, zatímco společně putují válkou rozvrácenou zemí a vzájemně si dodávají sílu. Nebezpečí však číhá na každém kroku - a jak se má Anna přesvědčit, i tam, kde ho člověk nejméně čeká. Pohled Gavriela Savita na tvrdou realitu války je poetický a magický a jeho psaní bývá přirovnáváno k takovým dílům, jako je Zusakova Zlodějka knih nebo Doerrův román Jsou světla, která nevidíme. Svým stylem, námětem i fantastickými prvky však zůstává zcela originální knihou, která v současné próze pro mladé a dospívající čtenáře nemá konkurenci. A stejně jako každé osobité a nápadité vyprávění s výrazně lidským poselstvím si získá i dospělé.... celý text
Přidat komentář
Zaujalo mě, jak hodně lidí hodnotí knihu jako "poetickou" - poetické je leda tak spojení "vlaštovčí muž, který umí zavolat vlaštovku" - jinak je to kniha tvrdá, krutá, silná v celé své nahotě... udivuje mě, jak se člověk nechá ukolébat přítomností dítěte v ději, ale představte si, jak polské zimy trávíte v malých škrpálech a noci pod deštníkem se skývou chleba, anebo je takto tráví Vaše dítě. Naopak, v knize je až průzračně vykreslena veškerá krutost a nesmyslnost válek a šílenství toho, jak člověk může jít proti člověku. Mimo jiné hlavní a poslední radou Vlaštovčího muže Anně je, jak se ubránit světu dalším zabitím. Asi by bylo dobré přečíst si ji s odstupem ještě několikrát a posbírat z ní to, co se minulo, nebo se nestačilo vyjevit... Osobně se mi velmi líbilo vážení srdcí mezi Hiršlem a Vlaštovčím mužem, rozumu a citu... cit zemřel a rozum odešel. Těžká kniha v lehké modři...
Kniha se mi líbila svým slohem a zpracováním. Chytla mě hned od začátku a přišla mi zajímavá, i když (nebo možná i prave proto) ze byla úplně jiná než ostatní knihy o holocaustu. Ke konci jsem ale z nějakých části začala být poněkud zmatená a stále jsem doufala v nějaké vysvětlení, které jsem nedostala.
Kniha zanechává až příliš mnoho otázek a příliš mnoho nevysvětleného na můj vkus. Protože nepatřím mezi čtenáře, kteří toto oceňuji, dávám i menší počet hvězd.
Anna je divka, dcera váženého profesora místní univerzity, ale je také Židovka. Když se stane nečekaná věc, otec nestihne utéct a skončí "v náručí" gestapa odvezený kilometry od bydliště je Anna sama .
Toulá se ulicemi až potká zvláštního muže , který se domluví s ptactvem a dokáže odpovědět na jakoukoliv dětskou otázku samozřejmě s ohledem na dobu,ve které dej probíhá. Zvídavé a otázky o ničem to asi nebudou...
V okupované zemi tak vzniká přátelství dvou lidí
Ze začátku mě kniha hladila po duši, na dobu o které vypráví, byla poetická a krásná. Ale postupem času mi najednou přišla "nijaká". Začala jsem se v ní ztrácet a chvílemi jsem měla pocit, že ji snad odložím. Neodložila jsem, ale nikterak nadšená jsem z ní bohužel nebyla. Zklamala mě, na to, jak to na začátku vypadalo na barvitý příběh. :(
*SPOILER*
Od doby co přišli o Hiršla a Vlaštovčímu muži došli jeho pilulky, mi příběh už neutíkal a nic neříkal a já četla jen pro to, abych knihu dočetla. :(
Pro mne to byla kniha velmi krásná. Autor je mladý a toto je jeho prvotina a mně se moc líbila. Psát o těžkých věcech, které se za války odehrávaly, tak poetickým stylem, s nezvyklými přirovnáními a hlubokými psychologickými sondami do duše malé dívky, jejího prvního a pak i druhého společníka, tak takové knížky jsou pro mne ty pravé. Chápu však, že kniha nemusí zaujmout každého, proto tu taky nemá tak vysoké hodnocení. Avšak své čtenáře si jistě najde. Na prvotinu mu to připadá jako velmi zdařilé dílo, dokonce bych si dokázala představit i jeho pokračování. V příběhu jsou mnohé věci na domýšlení, což mám také ráda. Je v něm i několik nečekaných míst, která mě uměla překvapit.
Přečetla jsem si ji nikoli kvůli ČV, ale protože mě zaujala její obálka a název.
Absolvent univerzity (obor muzikálové herectví), žijící v New Yorku, podle snímku relativní mladík, napsal neskutečnou knihu z válečného Polska. Věra Klásková ji přeložila způsobem, který se podobá básni v próze. A já souhlasím s komentáři, které nejenže si nemyslí, že je to kniha pro děti, ale doporučují ji "literárně pokročilým dospělým" (cituju z komentáře Burák).
Kniha je krásná, alespoň mě velmi zaujala, ale rozhodně to není snadné čtení. Příběh se nikam nežene, doba je zlá a my všichni tušíme, že dobré konce jsou v nedohlednu. Přesto pro mě bylo překvapením, když se zlo objevilo - nikdy bych ho nečekala z téhle strany, jenže o to bylo vystřízlivění rychlejší a zklamání jaksi intenzivnější. O Vlcích a Medvědech si Anna díky Vlaštovčímu muži nedělala iluze, ale tohle určitě nečekala (ostatně ani já ne).
Konec se mi naopak líbil, resp. připadal mi velmi rozumný. O Neptunově fontáně jsem vůbec nic nevěděla a když jsem dohledávala informace, došlo mi, že Han Kasp má asi pravdu, ale ani tahle drobnost jí nezabránila ocenit knihu plným počtem hvězdiček. Já jsem jednu ubrala, abych odradila ty, kterým příběh musí zajímavě (a nejlépe rychle) plynout, ale vřele doporučuju všem pomalejším a rozvážnějším čtenářům, kteří si jazyk a styl knihy dokážou vychutnat.
"Přítel není někdo, komu v době, kdy je svět ve válce, dáváš věci, které sám potřebuješ. Přítel je někdo, komu je dáváš v době míru. A na rozdíl od slova ty, broučku, neznamená slovo přítel v cestovštině já."
Knihu považuji za velmi zajímavou, přečetla jsem ji během dvou odpolední, musela jsem vědět jak to s Annou a Vlaštovčím mužem dopadne.
Dle anotace je kniha určena pro mladé, dospívající čtenáře. Já jsem ji četla se zájmem a to mám dospívání už hodně dlouho za sebou.
Kniha plná krásně popsaných tajemství a poetiky i přes to, že pojednává o snaze uniknout smrti z rukou vojáků ve válkou sevřeném Polsku. Způsob, jakým Vlaštovčí muž sedmileté Anně vysvětluje některé věci, je úžasný. Tajemství, náznaky, cestovština - to všechno velice oceňuji. Přes veškerou poetiku vás ale autor nenechá zapomenout že je válka a Anně i Vlaštovčímu muži jde o život. Škoda, že ke konci bylo odposlechnutím rozhovoru naznačeno něco z pravdy o Vlaštovčím muži. Možná by bylo lepší nechat ho jako tajemství. Po celou dobu čtení jsem jim držela palce a modlila se, aby knize autor udělal konec. Aby to pro mě nebylo jedno z dalších zklamání, protože vyšumí do ztracena a příběh nebude uzavřen. No a to se, bohužel, stalo. Za mě minus jedna hvězda za nedotažený konec.
Krásná kniha... není pro každého, ale mě tak uchvátil tenhle dětský pohled na válku
Těžko se hodnotí kniha jako je tato. Nejsem si jistá, jestli jsem správná čtenářská skupina. Je určena pro hloubavější dospívající, ale nevím. Bylo zde spoustu přirovnání, jinotajů, některé jsem pochopila, některé ne. Knihou jsem se prokousávala a nechápala jsem, proč křižují Polsko sem tam? Nějaký konkrétní cíl? Kdo to byl Vlaštovčí muž? A co ten závěr? To bylo co? Ten jsem nepochopila vůbec. Asi bych potřebovala návod, jak číst tuto knihu.
Občas si přečtu nějakou knihu s hlubším smyslem, ale smysl má pro mě tehdy, pokud pochopím skrytá poselství. Tady jsem se zasekla.
Je to trochu pohádkové, trochu dost drsné čtení, naivita se snoubí s realitou, dětský pohled na válečné období. Předchozí komentáře k této knize byly optimističtější.
Veskrze poetická útlá knížka s hezkým výtvarným doprovodem. Nejsem si jist, zda ji ocení mladé publikum, kterému je doporučována. S ohledem na množství poetiky ji spíš vidím pro zasněné dospělé (a věčné děti), jako jsem ostatně já sám.
Kniha přečtená jako jeden z úkolů čtenářské výzvy 2017. Pro mně kniha, kterou už si podruhé asi nepůjčím. Dvě postavy, které se bimcají válečným Polskem sem a tam, vlastně celou dobu neustále jen někam jdou, aniž vědí kam. Hlavní hrdinka je submisivní hlupačka bez vlastního názoru, závěr na poslední straně je dost nečekaný, a připadá mi, že autor už nevěděl jak dál, tak to prostě utnul. Přečteno za dvě odpoledne, ale zhruba od půlky knihy už jsem netrpělivě sledoval, kolik mi ještě zbývá stránek.
Válečné Polsko sevřené mezi dvěma mocnostmi, které si na něj brousí zuby. Ohromná země, kterou přejít není jen tak. Křížem krážem po ní v této době pochoduje dívka bez otce a otec bez dcery, kteří se potkali a cestou potkávají jiné lidi. Dívka roste, muž je sveřepý a konec války v nedohlednu. Přemýšlela jsem, jestli bych ji svým žákům doporučila, když je to taková pecka pro mladé. Nejprve jsem si říkala, že ani ne, později jsem názor změnila. Pro přemýšlivý dorost by zajímavá být mohla, je v ní mnoho námětů k rozhovorům a rozborům, téměř neznámý polský jaderný program, mnohonárodnostní a mnohoetnická společnost, putování ve všech ročních dobách přes celou zemi, výhoda znalosti jazyků....a jistě i něco dalšího.
Příběh z doby války vyprávěný dívenkou je chvílema křehký a tak moc neupřímně upřímný, že průběh i konec k tomu sedí jako třešnička na dortu.
Velice zajímavá kniha. Ačkoliv se jedná o příběh určený především dětem, já bych jej dopuručila spíše dospělým. Jedná se o takovou tu knížku, o které musíte ještě dlouho po přečtení přemýšlet. Rozhodně Annu a Vlaštovčího muže doporučuji.
Příběh holčičky Anny a jejího průvodce řečí přírody, válkou a vůbec životem Vlaštovčího muže mě svou jednoduchostí a výpravností okouzlil. Nečekejte velké rozuzlení ale nevšední vyprávění z války a velmi neobvyklé, zajímavé a přitom tak lidské charaktery postav, které si zamilujete. No, kdo by mohl žida Hiršla nechat v lese! A koho by nezajímal záhadný Vlaštovčí muž a jeho kufřík... a samozřejmě je tu milující Anna!
Kniha mě zaujala i dojala, ale zařadila bych jí spíše pro dospělé. Určitě osloví spíše vnímavé dospívající čtenáře, nežli děti. Krásný jazyk, nevšedně vyprávěné hrůzy druhé světové války a tak trochu pohádkový příběh je v dnešní době knih plných násilí a prvoplánové erotiky opravdu pohlazením...
Za mně je to krásná kniha četla jsem ji když mi bylo 11 let a brečela jsem u toho jako mimino
Přečtená před lety.
Pěkný příběh o mém "oblíbeném" tématu. Napadlo vás někdy jak vnímá válku malé dítě, konkrétně holka, která ztratí nejdřív rodiče, potom svůj domov a ještě půjde někam s neznámým mužem? Chytlavý příběh o jedné dlouhé cestě a útěku před.. Vy víte kým.