Anna Kareninová
Lev Nikolajevič Tolstoj
Melantrichovy knižnice, redigované F. X. Šaldou, svazky VIII-X. Díl první - 372 stran. Díl druhý - 450 stran. Díl třetí - 384 stran.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1929 , MelantrichOriginální název:
Анна Каренина (Anna Karenina), 1877
více info...
Přidat komentář


Mám ráda knihy, kde se prolíná více dějových linií a tady jsem vyloženě čekala na tu o Levinovi... Hodněkrát jsem se s ním za tu dobu, co mi trvalo knihu přečíst, ztotožnila a oblíbila si ho...
Ovšem ani ta část patřící Anně Kareninové, nebyla k zahození... Být v jejím postavení, nevěděla bych co dělat. Ale neměla jsem ráda ani jejího manžela natožpak milence a ke konci už mě lezla krkem i ona.
A konec přišel nějak nečekaně... ani už si pořádně nevybavuji, co tomu předcházelo, proč...
Když se mě teď ptali, o čem, že to bylo... Dalo se odpovědět jenom to že, skoro sedm set stránek čteš o jejím životě a pak skočí pod vlak... Konec.


Proč se to jmenuje Anna Karenina? Proč ne třeba: Kosťa Levin?
Osobně musím říct, že příběh nějaké žárlivé potvory (omlouvám se za takový výraz) mě tolik nenadchl. Avšak ty filosofické myšlenky, kteří tu mnozí pomlouvají.. To bylo moje! Levinova postava mě opravdu zaujala.. Řekla bych, že s ním mám docela dost společného a dokázala jsem se s ním občas přímo ztotožnit.
Anna Karenina je sice zajímavou postavou, ale.. Opravdu mě nezaujala.
Poměrně jsem se bála, že to nezvládnu přečíst (s ohledem na počet stránek), nakonec to nebyla taková obtíž a jsem ráda, že jsem tuhle čtecí proceduru podstoupila. Kniha se mi opravdu líbila a je velice pravděpodobné, že se k ní ještě někdy vrátím (ale asi jen k pasážím, kde nevystupuje žárlivá královna Kareninová).


Krom linie s Levinem, který mi jako postava naprosto nebyl sympatický, to hodnotím jednoznačně jako skvělou knihu. Annino chování jsem sice považovala za silně nepochopitelné a soucítila jsem spíše s jejím manželem a Vronským, ale přesto se to četlo samo.

Dobrá knížka i filmová zpracování. Ale víc se mi líbala paní Bovary - ale to jen díky lepšímu stylu autora. Nemám rád ruskou literturu - jsou pochmurní, zdlouhaví a ve všem se hnípají


Poutavý a silný příběh. Velice na mě zapůsobila postava Anny a musela jsem s ní soucítit.
Možná bych vynechala některé zdlouhavé filosofické úvahy Levina a konec byl trošku moc okrajový, co se týče období po Annině sebevraždě, ale za to Anniny pocity těsně před sebevraždou, všechny ty myšlenky, ty mě fakt dostaly :) Krásný příběh, mám jej ráda :)


Pokládám za zbytečné rozvádět obecně známé kvality a nedostatky tohoto díla. Takže napíšu jen to pro mě nejdůležitější.
Hlavní myšlenku díla neshledávám v tom, že se Anna dostala do bezvýchodné situace a nezbylo jí než spáchat sebevraždu. Nejzásadnější moment je podle mého ten, kdy se Anna sama sebe ptá: "Pane Bože, co to vlastně dělám?" Ale ptá se pozdě. Smrt není východisko. Může se to v určité chvíli zdát, ale je to právě jen zdání.


Má oblíbená kniha, pokud tedy vyškrtnu části, kdy Levin rozjímal nad pasoucími se krávami, rozoraným polem a smyslem života. Annin příběh byl poutavý.


Tato světová klasika se mi četla opravdu dobře. Většina knihy mě bavila, ale našly se i (pro mě) zbytečné stránky týkající se zemědělství a podobné rozvleklé věci, které bych omrzela. Plus se mi nelíbil konec. Čekala jsem jiný způsob..
Každopádně velmi dobrá povinná četba!
Štítky knihy
nevěra historie, dějiny smrt 19. století Rusko zfilmováno ruská literatura manželství psychologické romány mezilidské vztahy rozhlasové zpracování ruské romány Lev Nikolajevič Tolstoj, 1828-1910Autorovy další knížky
1969 | ![]() |
2005 | ![]() |
2018 | ![]() |
1959 | ![]() |
1964 | ![]() |
Ženských hrdinek je v reálném životě málo.
Toto je jedna z nejvýznamějších v literární historii.