Anomálie
Hervé Le Tellier
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476584/bmid_anomalie-DqW-476584.jpg
4
140
140
Co by se stalo, kdyby se v naší realitě objevila jistá anomálie? Po teroristickém útoku na newyorská Dvojčata americká vláda zjistila, že nemá jasný postup pro řešení krizových situací. Oslovila tedy dva odborníky, aby vypracovali manuál ke každé situaci, s níž by se letová kontrola mohla setkat. Ti sepsali soubor postupů, a navíc přidali protokol 42 pro neočekávané situace. A právě ten je jednoho dne opravdu aktivován a oni jsou povoláni řešit situaci, s níž se dosud nikdy nikdo nesetkal. V letadle z Paříže do New Yorku letí desítky cestujících. Mezi nimi jsou nájemný zabiják Blake, nigerijský popový zpěvák Slimboy, právnička Joanna nebo neúspěšný spisovatel Victor. Všechny spojuje jediná věc vedou svým způsobem dvojí život. Během letu nastanou turbulence, jaké pilot ani posádka ještě nezažili. Naštěstí vše dobře dopadne a letadlo podle plánu přistává v New Yorku. Jenže něco je jinak. A výraz „dvojí život“ najednou dostává úplně nový význam.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Přečteno jedním dechem, teď to ještě chce pořádně promyslet. Nejspíš postupně.
Slibný kandidát do soutěže o nejlepší první větu: "Zabít někoho, to nic není." (s. 11) - Úderné, budí očekávání, pokračování je svižné a vtipné.
Příběhy postav, které autor přivádí postupně na scénu, některé z komentujících nudí, ale mě nadchly: postavy mě zajímají, o některé se bojím (Sophie), s mnohými sympatizuju (Joanna). Některým z nich nebezpečný let s turbulencemi nějak přesměroval život - Slimboy napsal píseň Yaba Girls, která nastartovala jeho kariéru, Viktor Miesel knihu Anomálie (první velký úspěch), jiní žádnou "změnu" nepociťují. A ještě se seznamujeme s matematiky Adrianem a Meredith (miluju narážky na Douglase Adamse a Telliérův humor: "Kdesi v galaxii si tedy někdo hodil mincí a ta skutečně zůstala viset ve vzduchu." - s. 104)
Takže pak se to stane. Anomálie. Zkuste to vysvětlit Trumpovi (mimochodem, scénky s Trumpem jsou kouzelné, ale faktem je, že těm teoriím nerozumím také, takže se nemám co vytahovat). A do Bílého domu je sezván "asi tucet osob mužského pohlaví, které jsou všechny přesvědčeny, že se díky Bohu narodily ve správné víře" (s. 179). A zabývají se tím, zda je "dokonalá kopie" božím výtvorem, a ne stvořením Satanovým (shodnou se, že takový tvor není výtvorem ďábla; leč praxe pak ukáže, že fanatičtí věřící výroků teologů nedbají...).
Pak zbývá představit dvojníky navzájem a řešit jejich těžkosti: co když najednou zjistíte, že vás milují dvě identické ženy? Nebo že máte dvě identické matky, které vás jako své jediné dítě milují a nárokují si vás (vzpomeňte na Šalamounovo rozhodnutí).
Celkově: nesmírně hravé, zábavné, atraktivní, inspirující, deprimující.
"... možná právě proto, že jsme nyní schopni zvažovat myšlenku, že jsme programy, nám simulace tento test nabízí. A je v našem zájmu v něm uspět, nebo aspoň předvést něco zajímavého."
"A proč?" zeptá se Silveria.
Protože pokud selžeme, mohli by ti, kdo tuto simulaci řídí, klidně všechno vypnout." (s. 169)
Od krátkých povídek ze života různých lidí jsme záhy přešli ke konfrontaci byrokratického aparátu s anomálním jevem, pokusem o jeho vysvětlení, ukázku následků pro účastníky, kritiku vlastního díla autorem, až po závěrečné finále. Některé kapitoly na mně působily nadbytečně, skoro to vypadá, že autor je při editaci zapoměl vyjmout. Eticko náboženský problém nebyl vyřešen. Přesto mě to bavilo a jsem spokojen.
Poměrně čtivé guilty pleasure. Nicméně je to plytké, často prvoplánové až polopatické, v podstatě bez inovace či nápadu. Různé útržky odjinud jen tak hozené na jednu hromadu. Katalog stereotypů prohlubující uchycení těchto stereotypů ve společnosti a kultůře. V podstatě zbytečná záležitost. Na vygumování hlavy tak akorát. Pouhá alegorie sci-fi. Překlad se místy tváří jako generál Attorney.
Mě to bohužel moc nebavilo. Do půlky chaos- spousta postav bez souvislosti, poté se sice příběh začal spojovat, ale pro mě to bylo celé nedůvěryhodné - proč třeba všichni uvěřili právě té teorii o virtuálním světě? Ten konec (nebudu spoilerovat) mě vysloveně naštval a názor na knihu určitě nevylepšil... a ani styl psaní mi bohužel moc neseděl.
Na začátku se postupně představují aktéři a já tu knihu několikrát odložila hned při prvním příběhu. Asi to chtělo mít víc klidu, času, náladu ... Nakonec mě kniha drapla a nepustila, skoro jsem nespala. Zajímavé téma. Už je mi jasné, proč dostal autor literární cenu.
Geniální! Výborný, neotřelý a velmi dobře propracovaný sci-fi námět, spousta suchého humoru a pečlivě nadávkované přísady jako romantika, smutek, zlo, matematika, náboženství, současnost, letadla ....
Bavila jsem se od první do poslední stránky, žasla jsem nad autorovou fantazií a rozhledem a byla zvědavá na rozuzlení.... které předčilo má očekávání.
Doporučuji!
Anomálii jsem četla o chviličku později, než půlnoční knihovnu - tematicky vychází z podobných premis, ale každá z těch knih je naprosto jiná. U Anomálie zaujme především skvělé literární zpracování - Hervé Le Tellier si s jazykem pohrává naprosto dokonale. Sleduje několik postav s různými osudy tak poutavě, že by snad k anomálii jako takové nemuselo dojít a stejně by to byla zajímavá kniha. Pravou podstatu anomálie se čtenář dozví až zhruba ve třetině knihy, což ovšem vůbec nevadí, nicméně poté příběh nabere o stupeň vyšší úroveň - a čtenář si může krásně filozofovat, co všechno je v životě dané, jestli má význam ztratit jedinou sekundu ze svého života (a co teprve několik měsíců), jaký význam mají maličká rozhodnutí - netvoří náhodou pevnou kotvu do budoucna? Krásné a literárně vymazlené.
Až skoro do půlky knihy jsem nechápala o čem to je. Sledujeme střípky životů spousty lidí a nedává smysl proč. A pak příjde zvrat, který jsem nečekala, protože jsem si předem o knize nic nezjišťovala. Kniha je nabitá spousty názorů z oblasti vědy, filozofie, množství existujících náboženství, politiky. A i když mně tato témata normálně nezajímají, tady mně to bavilo. Kniha je chytře a čtivě napsaná, stručně, bez množství omáčky. Ráda bych se rozepsala víc, ale tím bych mnoho prozradila. Protože už teď vím, o co jde, tak si ji po nějakém čase určitě přečtu znova, abych vše lépe vstřebala.
Původně jsem chtěla dát za pět, s odstupem času dávám ale čtyři. Román je čtivý, zajímavý, napínavý, lidské osudy a postavy umí autor zpracovat skvěle. Zápletka, byť ne zcela originální, je zpracovaná dobře, závěr taky fajn... Ale hodně rychle mi vyšuměla z hlavy a ve skutečnosti jsem si nestihla oblíbit žádnou postavu. Tak nějak to všechno rychle uteklo :) Ale ke čtení rozhodně doporučuji!
Možná i za plný počet, co se čtivosti a "tahu na bránu" týče. Jinak začátek poměrně vleklý, ale ve světle nadcházejících událostí pochopitelný, pak následuje skvělá druhá část, kde se objeví jedna z těch krásných a divokých teorií (kterými se ale reálně matematici a teoretičtí fyzici zabývají, například až surreálné Boltzmannovy mozky, nebo holografické bytí, simulace a neexistence času, to především u skvělého Carla Rovelliho), kterou autor vtipně a notně ironicky (scény s Trumpem) zapracoval do románové podoby s nádechem sci-fi. Možná to mohlo být delší, dalo se z toho vytřískat víc, ale zas by to možná nebylo tak čtivé a stala by se z toho jen další natahovaná soap opera se sci-fi pozadím. Takhle je to až třeskutě našlapané dějem a akcí. Pro mě jedno z nejpříjemnějších čtenářských překvapení a dovolím si tvrdit, že jedna z nejoriginálnějších knih, co kdy dostala Goncourtovu cenu. Vliv Oulipa se nezapře. 90%. Doporučuji.
(SPOILER) Moc dobrý začátek, pak konečně přichází to hlavní, následně ale čekám víc, než dostávám, přesto následuje zajímavé rozvíjení jednotlivých příběhů (čekal jsem pokračování v trochu jiné rovině), no a závěr je taky dost dobrý. Celá kniha se velmi dobře čte, četba mě fakt bavila. 75-80%, 4. 2. 2023.
„Jenže když se v dálkovém ovladači vybije baterka, tiskneme tlačítka o to silněji. Je to lidské.“
.
Není to tak úplně sci-fi, ani thriller, ani filozofující text s četnými popkulturními narážkami. Anomálie je totiž tak trouchu od všeho něco. Příběh je hravý a inteligentní, ale je důležité ho číst poměrně rychle, protože se to v něm hemží velkým počtem postav (žádnou hlavní). Právě první část knihy, kde se seznamujeme s 11 aktéry příběhu pro mě byla trochu utrpení, protože sotva se začtete do jedné postavy, už ji opouštíte a hned se seznamujte s další (vtipně na to poukazuje i sám autor skrze postavu spisovatele Miesela.)
.
Druhá část knihy začíná mít ty správné grády, protože dochází k oné tajemné anomálii, která změní nejen pasažéry letadla, ale její dopad sledujeme na celém světě. Ten je tu aktuální (včetně prezidenta Trumpa) a globalizovaný, takže celkem sympatické a odvážné ukotvení v „našich časech“. Kdo máte rádi kvantovou fyziku, tak asi zaplesáte. Poslední část románu pro mě byla asi nejzábavnější a zároveň nejpropracovanější. Forma anomálie je pro autora prostředek, jak zkoumat integritu naší osobnosti, jak vnímat naše zrání, dopady našich rozhodnutí, možnosti volby i jakýsi osud, o kterém Viktor Miesel říká, „že je to jen terč, který dodatečně kreslíme na místo, kam se zabodl šíp“. Tuhle část bych si přála fakt delší. Jinak fajn chytře napsaná kniha, u které se budete bavit (možná až na ten delší seznamovací začátek…)
Sice ne úplně originální nápad, ale skvělé zpracování! Žádné zbytečné vysvětlování. Náznaky a stručnost přesně tak, aby čtenář nezůstal na pochybách, ale aby se text nerozplyznul. Ona anomálie je přitom vyobrazena z nejrůznějších hledisek - osobního, politického, náboženského.
Velmi originální nápad, který autor precizně zpracoval. Chytré a brilantně napsané.
Ano, skutečně anomálie či Anomálie. Nápad dobrý, provedení pro mě nedobré. Od všeho kousek a zároveň od něčeho nic. Klidně bych si dokázal představit, že kniha má více stran. Takto mi vše připadlo takové onaké, odfláknuté až místy těžce nezáživné. 2*
Zaujímavý, pestrý, netradičný príbeh s množstvom prepracovaných detailov. Niekoľko životných príbehov úplne odlišných ľudí, ktorých spája len spoločný absolvovaný let lietadlom... a odvedenie FBI. Prečo? Nič však nie je také, ako sa zdá - ani zdanlivá retrospektíva z lietadla vystaveného strašnej búrke, ktorá nasleduje.
Anomália nie je románom s klasickou dejovou líniou. Vytiahne jeden úplne neuveriteľný jav a len popisuje všetky dôsledky, ktoré by v našom svete mohol mať. Isteže, dalo by sa ísť do ešte väčšej hĺbky a podrobností, ale rámcovo to dobre zvláda. A zaklincuje to nečakaným záverom.
Zajímavě namixovaný koktejl. Anomálii bychom mohli číst jako napínavou sci-fi, nabízí ale mnohem víc. Svou podstatou je vlastně velice vážná, protože nahlíží na bolestivé aktuální problémy dneška. Je čtivá i pro ty, kdo se moc nezamýšlí nad politikou (a politiky), náboženstvím (a jeho extrémy) nebo nad tím, kam směřujeme a zajímají je více lidské příběhy. Ocenění této knížky je namístě, autor je vtipný, znalý, nechybí zde moment překvapení a bizarních řešení.
Anomálie
Když mi autor představoval prvního hlavního hrdinu, byl jsem nadšen. Když mi představoval asi osmého, nudil jsem se. Pak konečně přišla střední pasáž knihy, kde se něco prolnulo. No a potom už zase jen dohrát prvního, druhého...osmého. Sice oceňuji nápad a pár jiskrných vět, ale hrdinové mi byli až na výjimky lhostejní a neustále jsem bojoval s chutí knihu odložit a nedočíst.