Anti-přítel
Penelope Ward
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496444/bmid_anti-pritel-9Mm-496444.jpg
4
343
343
Nejdřív mě můj soused Deacon rozčiloval. Vypadal sice skvěle a byl přátelský, ale často jsem se kvůli němu nemohla vyspat. Bydleli jsme totiž vedle sebe a zdi byly dost tenké, takže jeho „hrátky“ s přítelkyněmi jsem slyšela skoro každou noc. Jako svobodná matka jsem to neocenila. Brzy se však situace obrátila – když dcera jednou v noci nepřestávala naříkat, pan Děvkař mi zaklepal na dveře. Jako zázrakem jeho hlas Sunny uklidnil, a konečně přestala plakat. A když ji objal, usnula mu v náručí. Navenek byl drsný, ale uvnitř? Můj soused byl zaříkávač dětí! Po té noci se z nás stali přátelé. Nosil mi latté, povídal si se mnou… prostě nejlepší kamarád, jakého jsem kdy měla. Časem jsme se sblížili, až jednoho večera jsme překročili hranici. Naše přátelství se změnilo v naprostý chaos. Zamilovala jsem se do kluka, který se zapřísahal, že nechce žádný vážný vztah a nikdy nebude mít děti. Věděla jsem, že i Deaconovi na mně záleží, přestože se Sunny nezapadáme do žádného plánu, který si kdy vytvořil. Nebyl pro mě tím pravým mužem… jenže pro mě už nebyl ani kamarádem. Takže jsem mu začala říkat „anti-přítel“. Proč si ale ze všeho nejvíc přeju, abych byla tou jedinou ženou, která ho změní?... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
The Anti-Boyfriend, 2020
více info...
Přidat komentář
Moc pěkný příběh...
Opět jsem mile překvapena tématem a zpracováním .
Ano je to opět pohádka pro nás velké holky, ale příběh má hlavu i patu a i svou hloubku.
Trošku jsem se bála, že to bude zklamání vzhledem k poměrně nízkému hodnocení, ale byla jsem mile překvapená. Knížku jsem přečetla skoro na jeden zátah a moc mě bavila, přestože se tam neděje nějaké velké překvapení.
(SPOILER)
Od autorky zatím moje třetí kniha a pravděpodobně na delší dobu i poslední. Neříkám, že píše špatně, nebo že by se to špatně četlo, ale po dočtení mě napadlo jedno jediné slovo a to bylo: Meh. Prostě nemastné, neslané. Nějak jsem jim to nevěřila. A hlavně samozřejmě přišlo "nezbytné" odloučení, což mě teda ve finále pěkně nakrklo.
Myslím, že nejvíc za vše mluví to, jak dlouho jsem knihu četla.
Tohle byl za mě od autorky asi lepší průměr. Po „Řekni něco...“ jsem si každopádně spravila chuť.
Akorát musím říct, že už mě delší dobu štvou ty místy prkenné překlady. Otrocký anglický slovosled a podobné legrace. Ono holt k překládání nestačí umět cizí jazyk, chce to i trochu spisovatelského citu pro ten vlastní. Ale zase na druhou stranu chápu, že liga mistrů nebude překládat červenou knihovnu, no.
Moc pěkný příběh, první půlka kniha je vtipná a roztomilá, úžasně to mezi hlavními hrdiny jiskří. Rychlé seznámení mi vůbec nevadilo, naopak, byla jsem hned vtažena do děje a šlapalo to. Druhá půlka je vážnější a chvíli to trvá, než si k sobě Deacon a Carys najdou cestu.
Penelope Ward patří mezi mé nejoblíbenější autorky a i když jsem od ní zvyklá na trochu jiné knihy, nezklamala mě ani teď. Tentokrát se jednalo opravdu spíše o romantický příběh. Čekala jsem, že mezi sousedy nejdříve budou nějaké přestřelky, ale nestalo se (což mě malinko mrzelo). V podstatě se spřátelili hned na prvních stránkách. Začátek byl, řekla bych, slabší, ale pak se to rozjelo správným směrem a knihu řadím mezi příjemné oddechovky
Už dlouho se mi nestalo,abych většinu knihy probrečela jako tady.Bylo to hodně dojemný a romantický.
Kniha se mi moc líbila. Hlavního hrdinu jsem si oblíbila tak jak Sunny. Byl úžasný a jsem ráda, že kniha skončila tak jak skončila a já se mohla zasnít a usmát se. Příběh hezky plynul už od samého počátku a to já vždycky u dobré knihy ocením.
Paní sousedka přes dveře byla vtipná. Bavila jsem se a líbil se mi příběh se zajímavou tématikou.
Kniha mě moc nezaujala. Chyběla mi jiskra mezi Carys a Deaconem i když se autorka snažila. Obálka nic moc, název taky moc nechápu.
Dítě s Downovým syndromem je "skvělý" nápad. A Sunny je opravdové sluníčko.
Jinak byl děj pro mě hodně předvídatelný a v době, kdy řekl Deacon, že nechce děti, tak mi byl jasný i důvod.
Vcelku sympatický příběh, do kterého autorka zapojila dítě s Downovým syndromem a který mi zároveň několikrát vykouzlil úsměv na tváři. Obálka i název knihy mě nijak extra nezaujaly, kdyby se nejednalo o knihu od Penelope, asi bych jí odložila na někdy později.
Carys je rozhodně rozumná žena, se kterou si trochu zahrál osud když jí vzal kariéru a odešel od ní muž, který jí dal dceru, Sunny.
Deacon, nejprve frajírek, kterému zřejmě projde postelí hodně holek, ale postupně se ukáže, že je to muž, který se nebojí různých situací a který byl v životě také vystaven několika ranám. Způsob jakým se ti dva sbližovali byl opravdu příjemný na čtení ač po nehodě utrpěl vztah trhlinu, jsem ráda že si k sobě oba našli cestu a ta cesta netrvala jako v jiných knihách rok.
Příběh knihy mi opravdu s úsměvem rozstřelily hlášky sousedky, jako opravdu ,,opičí koule " :-)
Dvě hvězdičky dolů dávám pro to, že by mě dle anotace, názvu a obálky kniha nezaujala a za víceméně příběh podle stejného scénáře a vývoje událostí.
Nebolo to take skvele ako som zvyknuta, ale malo to nieco do seba. Trosicka mi to pripadalo, akoby mala autorka napad a hned na to dostala iny, tak musela rychlo dopisat. Niekedy som sa musela zastavit a popremyslat ci mi nieco neuslo, co mi trosicka vadilo. Plus este mi vadilo, ze mala Sunny nedostala viac priestoru ale bola tam spomenuta aby sme nezabudli. Popritom si myslim, ze sa to mozno dalo lepsie skombinovat. Ani postavi mi moc nesadli takze ano dala som 4* ale inak je to tak pre mna na 3 - 3,5*
Taká klasika z tohto žánru, pri ktorej mi bolo sympatické, že z časti rieši aj život dieťaťa s Downovým syndrómom. Páčil sa mi citlivo opísaný vzťah matky k dcére obdarenej chromozomom naviac, ktorej postihnutie sa snažila brať ako niečo prirodzené...
Za mňa práve tento aspekt odlišuje túto knihu od žánrovo obdobných, a zároveň núti čitateľa uvažovať aj o hendikepoch nášho ľudského pokolenia.
"Světlo, které vychází z temnoty."
"Anti-přítel" je krásna jednohubka, ale od Pen nič iné ani nečakám :) Deacon so Sunny boli naozaj vtipná dvojka a na ich spoločných scénkach som sa dosť zasmiala :)
"Zlobivá holka...dostane od děvkaře na prdel."
Vcelku hodnotim knihu ako taky lepsi priemer. Postavy boli sympaticke, dej odsypal, klasicky sladky koniec... Jedine, co ma iritovalo, bola skutocnost, ze sa dieta, resp. cloveka s Downovym syndromom snazila autorka vykreslit ako uplne normalneho. Aby sme si rozumeli, akceptujem ich, ale skratka su ini a zialbohu, nikdy nebudu ako ostatni. O tom by vedeli rozpravat sedemdesiatrocne matky, ktore placu, co bude s ich styridsatrocnymi Downikmi, ked sa s nimi nieco stane, lebo nie su schopni samostatneho zivota...
Penelope Ward je jistota, takže se nebojím si přečíst libovolnou její knížku. Tady je to víc pohádka než dospělý příběh o lásce k Carrys a její dceři Sunny. Jako vždy se to dobře čte, jen mi tam tentokrát scházel trochu větší švih.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Nesnáším tě |
| 2019 | Rebelský dědic |
| 2019 | Rebelské srdce |
| 2020 | Drzý bastard |
| 2020 | Hříšné dopisy |
Odpočinkovka na dva dny :) Daecon byl úžasnák. Sunny jako hlavní postava se mi taky líbila. Řvala jsem u toho a to, že to u mě vyvolalo takový silný pocit oceňuju.