Antonín Novotný: Vzpomínky prezidenta
Rudolf Černý
Osobnost Antonína Novotného je pro dnešní mladou generaci velmi často jen nejasným ozvukem dob. Kniha je pro historiky, poučené čtenáře a mladou generaci cenným svědectvím nejen o lidském i politickém rozměru osobnosti Antonína Novotného, ale i o době, kterou ještě mnozí z nás dobře pamatujeme někdy s kritickou, jindy naopak idealizující příchutí.... celý text
Přidat komentář
Kniha je cenná tím, že Novotný nikdy své vlastní memoáry nenapsal a ve školách v období 70.-80.let se o tomto muži mluvilo méně než o Masarykovi a to je co říct. Takže za zachycení pohledů a názorů tohoto trochu tajemného prezidenta Černému můžeme jenom zatleskat. Je dobře, že kniha vyšla. Mladší generace narozená po převratu má alespoň možnost poznat Novotného víc, než dnešní školy nabízí.
Trochu mi vadil styl psaní R. Černého... nicméně knížka stojí za přečtení. Je to trochu jiný pohled na dění šedesátých let (a nejenom šedesátých). Myslím si, že Novotný neměl proč lhát a je zajímavé vidět politiku a její zákulisí očima bývalého prezidenta a šéfa strany....
Docela zajímavá kniha,kde se můžeme dozvědět i věci ze zákulisí tehdejší politiky.Jestliže předpokládáme,že kniha je pravdivá,protože v době,kdy byla napsána Novotnému už o nic nešlo,jsou věci týkající se hlavně let 1968 - 1969 velice zajímavé a poučné i pro dnešní dobu,kdy se často některé věci vykládají úplně jinak a upraveně.
Z hlediska literární úrovně podprůměrné, v některých pasážích až nechtěně směšné dílo, které je ale jedinečným historickým dokumentem prezentujícím názory a úvahy komunistického dogmatika, který byl 11 let československým prezidentem.
Štítky knihy
životopisy, biografieAutorovy další knížky
2008 | Antonín Novotný: Vzpomínky prezidenta |
1974 | Vyšehradští jezdci |
2009 | Jak se dělá kontrarevoluce |
1964 | Hochštapler |
1992 | Antonín Novotný: Pozdní obhajoba |
Dle anotace knihy jsem si vybral své postavení pro četbu této knihy - jsem poučený čtenář a kdo si pamatuje dobu 60-tých let, vzpomíná zejména na její druhou polovinu. IV.sjezd Čs.spisovatelů v červnu roku 1967, hysterického pohůnka Ant.Novotného - J.Hendrycha, vylučování oponentů-spisovatelů z KSČ, film J.Němce O slavnosti a hostech, ve kterém se soudruh prezident možná poznal. Na přátelství Novotného s N.Chruščovem, které pro oba znamenalo i konec jejich politické kariéry (pro N.S.Ch. o 4 roky dříve).
Samozřejmě jde o nostalgii a uvědomování si onoho zejména kulturního tání, které lidé prožívali.
Starý partajník z Letňan miloval svůj klid u mariáše se starými spolubojovníky z této kdysi okrajové části Prahy. Na Slovensku si "zadělal" na průšvih hloupým vystoupením v Martině, kdy při návštěvě Slovenské Matice nenašel společnou řeč a urychleně se vrátil s chotí domů řka : "To nebudu poslouchat, poď Božka jedem". Výsledek ? Na Slovensku to prohrál !
Spekulace o konci jeho života, co by bylo kdyby... jsou pouze spekulacemi.
V mém případě jde o zajímavou postavu, za jehož panování vyšla z FAMU úžasná skupina filmových režisérů v čele s M.Formanem, vzniklo divadlo Semafor, v rádiu vysílali manželé Černí "Houpačku", zkrátka "začalo se lépe dýchat".