Arabsko-izraelské války
Ivan Brož
Druhé, doplněné a opravené vydání úspěšného titulu Edice Polozapomenuté války líčí dramatický příběh čtyř velkých ozbrojených konfliktů – válek palestinské, suezské, šestidenní a jomkippurské –, které mezi sebou v letech 1948–1973 vedly arabské státy v čele s Egyptem a stát Izrael a které měly ve svých důsledcích celosvětový dopad. Kniha uznávaného autora literatury faktu nabízí komplexní pohled na vznik, průběh a výsledky válek především z hlediska vojenských, ale i mezinárodně politických, historických a ekonomických aspektů, a to včetně československé účasti.... celý text
Přidat komentář
Moc dobrá kniha jako úvod pro někoho kdo se v historii této oblasti moc nevyzná. Velmi dobře popsané jednotlivé války i zapojení Československa. Líbí se mi neutralita knihy, která nebývá zrovna v arabsko-izraelském konfliktu vždycky zachována. Doporučuji.
Velmi zajímavá kniha, která podrobně popisuje čtvrt století válek mezi Izraelem a okolními arabskými státy. Kniha se nezaměřuje tolik na samotné bitvy či výzbroj, ale spíše rozebírá jednotlivé konflikty po stránce diplomatické, politické a chování hlavních postav.
Rozhodně stojí za přečtení.
Plně platí, co napsali kolegové Dexter94 i Perseus. Společně s knihou Dějiny státu Izrael od Michaela Kruppa je to perfektní přehled toho, co se na území Izraele do oněch sedmdesátek dělo. Šestidenní válka je dodnes ukázkou perfektně provedené preemtivní (ne preventivní - jedná se o jiný typ) operace, zejména letecké útoky, které zlikvidovaly především egyptské letectvo mohly Američanům připomenout Pearl Harbour. Opačným příkladem je válka, kterou kniha končí - jomkipurská, která vyvedla Izrael z představy, že Arabové jsou naprosto neschopní a Izrael je zabezpečen jednou provždy. Navíc z knihy vyplývá, jak složitě se v dané oblasti vyvíjely vztahy mezi jednotlivými přímo zainteresovanými státy a také mezi velmocemi a jak prakticky trvale konfilktní situace ovlivňovala dění ve světě.
Paradoxem je, že původně se Stalin domníval, že Izrael bude spojencem východního bloku (tedy SSSR) a arabské režimy byly nazývány reakčními. Z téhle doby taky je ona masová (ale taky dobře zaplacená) vojenská a technická pomoc, kterou tehdejší Československo na pokyn Moskvy Izraeli poskytlo formou dodávek zbraní a výcvikem ve vojenských prostorech a na letištích. Výcvik zejména pilotů a leteckého personálu, stejně jako prodej Avii S199 a Spitfirů měl zásadní význam pro první konflikt, ve kterém arabské země hlásaly zcela otevřeně cíl "utopit" Židy v moři. Pak ovšem Stalin pochopil, že izraelská vláda nebude skákat podle jeho přání a potřeb a v souvislosti s "revolucemi" v Egyptě a Sýrii se najednou především z těchto zemí stali pokrokové režimy a spojenci SSSR. A Izrael byl najednou ocejchován rétorikou, která neměla daleko k té z doby nacistického Německa. Pomoc Izraeli zaplatili životem například popravený Vlado Klementis nebo za záhadných podmínek zahynuvší velitel výcviku židovských dobrovolníků známý východní voják plukovník Sochor.
Naproti tomu poslední konflikt, popsaný v knize je zajímavý především ukázkou nejistoty a zabedněnosti politiků, selháním zpravodajské služby a přezíravosti, která vznikla v důsledku šestidenní války. Pozoruhodná byla i pnutí mezi sebevědomými izraelskými generály a jejich těžká zvladatelnost i v kritických situacích na Sinaji.
Nakonec tato válka vedla přece jenom k tomu, že po vrácení Sinaje se Egypt vyčlenil z jednotné protiizraelské fronty a podepsal s Izraelem mír. Takže nějaký význam to mělo, ale skoro tři tisíce mrtvých, ztráty na výzbroji i ostatním v desítkách miliard dolarů představovaly velkou cenu a u Egypta to bylo podobné.
V každém případě dodnes představuje tento konflikt latentní ohnisko napětí i přes vyvázaní se Egypta díky navrácení Sinaje. Mírotvorci na obou stranách - egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin byli za onen mír extrémisty ve svých zemích zavražděni. Ale to už je nad rámec této kvalitní knihy, i když to ukazuje složitost konfliktu nejen navenek, ale i uvnitř jednotlivých zemí.