• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 53 knih

Nové komentáře u knih Ivan Brož

Amerika bez retuší

„Při některých větách v této knize, jsem měl pocit, jako by byly vyřčeny Ruskem dnes. Je to dost podobné. A daly by se nalézt paralelní situace. Jinak jsem měl pocit jako kdyby se autor snažil vykreslit Ameriku co nejhůř. Prostě taková byla doba. Vždyt´ jsme v ní žili čtyřicet let“... celý text
— rickiwolf

---

Arabsko-izraelské války

„Plně platí, co napsali kolegové Dexter94 i Perseus. Společně s knihou Dějiny státu Izrael od Michaela Kruppa je to perfektní přehled toho, co se na území Izraele do oněch sedmdesátek dělo. Šestidenní válka je dodnes ukázkou perfektně provedené preemtivní (ne preventivní - jedná se o jiný typ) operace, zejména letecké útoky, které zlikvidovaly především egyptské letectvo mohly Američanům připomenout Pearl Harbour. Opačným příkladem je válka, kterou kniha končí - jomkipurská, která vyvedla Izrael z představy, že Arabové jsou naprosto neschopní a Izrael je zabezpečen jednou provždy. Navíc z knihy vyplývá, jak složitě se v dané oblasti vyvíjely vztahy mezi jednotlivými přímo zainteresovanými státy a také mezi velmocemi a jak prakticky trvale konfilktní situace ovlivňovala dění ve světě. Paradoxem je, že původně se Stalin domníval, že Izrael bude spojencem východního bloku (tedy SSSR) a arabské režimy byly nazývány reakčními. Z téhle doby taky je ona masová (ale taky dobře zaplacená) vojenská a technická pomoc, kterou tehdejší Československo na pokyn Moskvy Izraeli poskytlo formou dodávek zbraní a výcvikem ve vojenských prostorech a na letištích. Výcvik zejména pilotů a leteckého personálu, stejně jako prodej Avii S199 a Spitfirů měl zásadní význam pro první konflikt, ve kterém arabské země hlásaly zcela otevřeně cíl "utopit" Židy v moři. Pak ovšem Stalin pochopil, že izraelská vláda nebude skákat podle jeho přání a potřeb a v souvislosti s "revolucemi" v Egyptě a Sýrii se najednou především z těchto zemí stali pokrokové režimy a spojenci SSSR. A Izrael byl najednou ocejchován rétorikou, která neměla daleko k té z doby nacistického Německa. Pomoc Izraeli zaplatili životem například popravený Vlado Klementis nebo za záhadných podmínek zahynuvší velitel výcviku židovských dobrovolníků známý východní voják plukovník Sochor. Naproti tomu poslední konflikt, popsaný v knize je zajímavý především ukázkou nejistoty a zabedněnosti politiků, selháním zpravodajské služby a přezíravosti, která vznikla v důsledku šestidenní války. Pozoruhodná byla i pnutí mezi sebevědomými izraelskými generály a jejich těžká zvladatelnost i v kritických situacích na Sinaji. Nakonec tato válka vedla přece jenom k tomu, že po vrácení Sinaje se Egypt vyčlenil z jednotné protiizraelské fronty a podepsal s Izraelem mír. Takže nějaký význam to mělo, ale skoro tři tisíce mrtvých, ztráty na výzbroji i ostatním v desítkách miliard dolarů představovaly velkou cenu a u Egypta to bylo podobné. V každém případě dodnes představuje tento konflikt latentní ohnisko napětí i přes vyvázaní se Egypta díky navrácení Sinaje. Mírotvorci na obou stranách - egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin byli za onen mír extrémisty ve svých zemích zavražděni. Ale to už je nad rámec této kvalitní knihy, i když to ukazuje složitost konfliktu nejen navenek, ale i uvnitř jednotlivých zemí.“... celý text
— jadran

---

Arabsko-izraelské války

„Moc dobrá kniha jako úvod pro někoho kdo se v historii této oblasti moc nevyzná. Velmi dobře popsané jednotlivé války i zapojení Československa. Líbí se mi neutralita knihy, která nebývá zrovna v arabsko-izraelském konfliktu vždycky zachována. Doporučuji.“... celý text
— Dexter94

---

---

Manažeři války

„Velká slabota , v popisu knihy jsou uvedena jména vojevůdců , kteří v knize nejsou vůbec uvedeny :-):-), Napoleon, Nelson, Fridrich Velký, Evžen Savojský, Suvorov atd. Krátké medailony, vhodné tak do časopisu Epocha, doslova mě vytáčely slovní obraty tipu, vojevůdci s manažerským přehledem, manažerské úkoly spojené se zásobováním, jeho manažerské plánování, co to je ???, snad logistika , strategie. Když tihle pánové vedli své vítězné bitvy, tohle slovo se ještě nepoužívalo. Autor se asi inspiroval názvem knihy Guido Knopp Hitlerovi manažeři, ale tahle kniha Knoppa má jinou úroveň, přečteno docela s nechutí nic nového jsem si z knihy neodnesl.“... celý text
— vvikingg

---

Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905

„Velmi dobře napsaná kniha o dávno zapomenuté rusko-japonské válce, o které se dříve většinou v učebnicích psalo jen jako o příčině revolučního roku 1905. Ivan Brož se zde podrobně rozepsal o jednotlivých účastnících na obou stranách, popsal ambice jak Ruska tak Japonska. Velice podrobně jsou zde popsány jednotlivé bitvy, vysvětlena zákulisní jednání a dokonale je zde popsané zejména jednání v americkém Portsmouthu o finální mírové dohodě. Ivana Brože mám rád, jeho knížky jsou skvělé. Ale tady se nezdržel své nestrannosti. Rusové válku s Japonskem naprosto podcenili, carští generálové v dané oblasti byli většinou neschopní. Ti, kteří za něco stáli se i tak stávají předmětem ironie a zesměšňování ze strany Brože. Naopak Japonci jsou až příliš vyzdvihováni. Je jasné, komu v tomto sporu autor stranil. Mrzelo mě, že autor pominul obsazení Sachalinu. Podrobně se zde popisují námořní bitvy, obléhání Port Arthuru, dobytí Mukdenu. A až když se jedná v Portsmouthu, tak se jednou dvěma větami autor zmíní, že Japonci dobyli i Sachalin a chtějí si ho nechat. Po týdnech vyjednávání to vypadalo, že mírová dohoda nebude uzavřena, protože Japonci a Rusové se domluvili na Mandžusku, na Koreji, předání Port Arthuru, železnici, ústupku v rybolovu a jen nechtěli platit reparace a hlavně se vzdát Sachalinu. A Japonci zase naopak chtěli Sachalin. Myslím, že je autorovou chybou, že toto téma více nerozvinul, nevysvětlil, proč zrovna Sachalin se stal takovým předmětem sporu. Nakonec jen kompromisní řešení, sever Sachalinu Rusku a jižní Sachalin Japonsku… Četlo se to dobře a doporučím také k přečtení.“... celý text
— Adapa