Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905 přehled

01.06.2024

Velmi dobře napsaná kniha o dávno zapomenuté rusko-japonské válce, o které se dříve většinou v učebnicích psalo jen jako o příčině revolučního roku 1905. Ivan Brož se zde podrobně rozepsal o jednotlivých účastnících na obou stranách, popsal ambice jak Ruska tak Japonska.

Velice podrobně jsou zde popsány jednotlivé bitvy, vysvětlena zákulisní jednání a dokonale je zde popsané zejména jednání v americkém Portsmouthu o finální mírové dohodě.

Ivana Brože mám rád, jeho knížky jsou skvělé. Ale tady se nezdržel své nestrannosti. Rusové válku s Japonskem naprosto podcenili, carští generálové v dané oblasti byli většinou neschopní. Ti, kteří za něco stáli se i tak stávají předmětem ironie a zesměšňování ze strany Brože. Naopak Japonci jsou až příliš vyzdvihováni. Je jasné, komu v tomto sporu autor stranil.

Mrzelo mě, že autor pominul obsazení Sachalinu. Podrobně se zde popisují námořní bitvy, obléhání Port Arthuru, dobytí Mukdenu. A až když se jedná v Portsmouthu, tak se jednou dvěma větami autor zmíní, že Japonci dobyli i Sachalin a chtějí si ho nechat. Po týdnech vyjednávání to vypadalo, že mírová dohoda nebude uzavřena, protože Japonci a Rusové se domluvili na Mandžusku, na Koreji, předání Port Arthuru, železnici, ústupku v rybolovu a jen nechtěli platit reparace a hlavně se vzdát Sachalinu. A Japonci zase naopak chtěli Sachalin. Myslím, že je autorovou chybou, že toto téma více nerozvinul, nevysvětlil, proč zrovna Sachalin se stal takovým předmětem sporu. Nakonec jen kompromisní řešení, sever Sachalinu Rusku a jižní Sachalin Japonsku…

Četlo se to dobře a doporučím také k přečtení.

01.01.2021

Informačně bohatá a užitečná publikace, jejíž autor ovšem tak úplně nezvládl jazyk (nejde jen o neformálnost, ale i o místy do očí bijící stylistické nedostatky) a udržení odstupu (souhlasím s tím, že ruské velení i státní uspořádání si zaslouží kritiku, ale autor to vzhledem k ruské straně přehání a druhou stranu zase neúměrně šetří i tam, kde by si zasloužila srovnatelnou porci jízlivosti - tady mám na mysli především úděsné výkony generála Nogiho).