Střepy Země
Adrian Tchaikovsky (p)
Architekti světů série
1. díl >
Válka skončila. Její hrdinové jsou zapomenuti. Až do jednoho náhodného objevu... Po zničení Země lidstvo vytvořilo bojovou elitu, aby zachránilo svůj druh. Zdokonalené lidské bytosti s implantovanými vylepšeními. Jedním z nich je Idris. Idris nezestárl, ani neusnul od chvíle, kdy ho ve válce přetvořili. V tichu vesmíru dokázali komunikovat s nepřítelem. Pak jejich mimozemští agresoři, Architekti, jednoduše zmizeli – a Idris a jeho druh se stali zastaralými. Jeden z hrdinů lidstva se nyní protlouká na nezávislé záchranné lodi, aby se vyhnul pozornosti větších mocností. Nyní, o padesát let později, Idris a jeho posádka objevili něco podivného, co je opuštěné ve vesmíru. Je to zjevně dílo Architektů – ale vracejí se? A pokud ano, proč? Idris a jeho posádka, pronásledováni gangstery, kulty a vládami, se řítí napříč galaxií a hledají odpovědi. Nyní totiž vlastní něco, co má nevyčíslitelnou hodnotu, a pro co by mnozí zabíjeli.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Planeta9 , TritonOriginální název:
Shards of Earth, 2021
více info...
Přidat komentář
Science fiction z podškatulky space opery, která je typickým představitelem téměř všeho, co mám v tomto žánru ráda. Cestování vesmírem, dobrodružství, různé mimozemské rasy, originální technologie, průzkum, tajemství, nebezpečí, akce. Tchaikovsky se v uplynulých letech stal mým oblíbeným autorem a touto knihou svůj status potvrdil. Jediné, co bych mu vytkla, jsou postavy: pořád si k nim nedokážu vypěstovat patřičně hluboké sympatie, něco jim chybí. Pravda, v jednom případě jsem slzu uronila, a nemůžu ani tvrdit, že by mi posádka Božského supa byla úplně ukradená. Jen by potřebovala trochu přišmrncnout, oživit, pečlivě zpracovaný je pouze hlavní hrdina Idris, ostatní bohužel zaostávají.
Ještě před dočtením jsem se začala shánět po druhém dílu a teď už vyhlížím třetí. Více doporučit nemohu, pro mě byly "Střepy Země" skvělé, zajímavé, čtivé od začátku do konce. Stylem mi částečně připomněly Coreyho sérii "Expanze", nápady Hamiltonův "Úsvit noci" a zdatně konkurují Reynoldsovu "Odhalenému vesmíru". 90%
Skvelá hard sf o tajomných "bytostiach" (?) ktoré majú veľkosť mesiaca, znenazdania sa zjavujú pri planétach osídlených ľuďmi a prestavajú ich do podoby obrovských sôch - čo pochopiteľne znamená, že nik, kto žije na planéte nemá čancu prežiť.
Toto sa odohráva v prepracovanom univerze s rôznymi frakciami, rasami a motívmi. Prvý diel série je viacmenej uzavretý, ale čakám na tie ďalšie. Rýchlo sem s nimi!
Docela ucházející space opera, takový kříženec Expanze a Petera F. Hamiltona. Ale není ani tak hezká jako maminka, ani tak silná jako tatínek.
Tři hvězdičky jí dám, ale druhý díl už si asi nechám ujít.
Jsem moc ráda, že jsem na Tchaikovskyho narazila, protože se kvapem zařadil mezi mé oblíbené autory. Střepy Země byly jedním slovem boží. Přesně ten typ sci-fíčka, které můžu. Trochu mě to uvrhlo i do nostalgie, kdy jsem si vzpomněla na hru Space Rangers, kterou jsem jako dítě hrála (zejména tu část s Klissany, kteří útočili na vesmírné lodě, protože lidi uvnitř vnímali jako parazity, kteří okupují nebohou vesmírnou loď). Bylo velmi snadné oblíbit si různorodou posádku Božského supa a musím říct, že v okamžik, kdy autor popisoval děsivý neprostor, úplně mě mrazilo. Atmosférický popis prostředí prázdného neprostoru byl pak pěkně v kontrastu s akčními scénami, kterými bylo v příběhu požehnaně, mělo to tedy fajn poměr akce a napětí. Plně mě to vtáhlo do děje a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Budu s očekáváním vyhlížet další díl a doufám, že od Tchaikovskyho bude přeloženo víc knih, protože je celkem plodný autor a ráda budu syslit sbírku knih od něj ve své knihovně. Snadných 5*.
Četla jsem to straááášně dlouho a do dalšího dílu už nejdu.
Skvělý vesmír, Architekti jsou nesmírně zajímaví. Idrisovy zkušenosti se skoky - k nezaplacení. Bavil mě takový ten hmatatelný pocit cizí přítomnosti v kombinaci se samotou :). Akční scény mě na druhou stranu nebavily. Byly nutné, ale kolikrát... nudné.
Postavy nezapamatovatelné, skoro poznáte, které ubudou.
Postavy mi přišly v něčem ploché a vzájemně zaměnitelné a motivy jejich chování čas od času příliš logiky (alespoň mně) nedávají. Některé akční scény nebyly ani jako z béčkového akčního filmu a chvílemi té akce bylo na mě až moc.
Ale to k je negativům vše a není to nic dramatického. Perfektní odlehčená space opera s řadou dobrých nápadů, jednoznačně doporučuji.
Kniha se velmi, velmi dobře čte. Překlad je naprosto boží. Slovo dylina se mnou bude žít dlouho.
Ale ke knize samotné. Sledujeme osudy podobné osádky vesmírné sběrné lodi Božský sup. Posádka se skládá z člověka, pravničky, postižený holky v kryoštírovi, z kraba a mediátora
Ocitáme se ve vesmírném společenství, několik desítek let po "vítězství " nad Architekty. Sledujeme, jak lidská civilizace proměnila. Díky válkám, díky poznávání nových světu, novým kontaktům a spojenectví s mimozemskými druhy.
Nechci spoilerovat, tak si odpustím další kousky děje, ale soustředím se na rukopis jako takový.
Na to, že je kniha první ze série , tak to vůbec nevadí. Kniha sice má otevřený konec, ale jako taková je ukončená.
Jazyk vyprávění je čtivý, příjemný. Bohudík, na to, jaký si autor vytvořil svět, nepotřeboval k tomu žádná těžká, nesmyslná jména. Když se dozvíme věc, která si žádá vysvětlení, postupně se nám ho dostane.
Úžasný svět, skvělá zápletka, perfektní jazyk, parádní sci-fi.
Tady musím
Střepy země jsou parádní první knihou, která potěší srdce každého scifisty. A mám pocit, že nejenom jich. Každý má rád dobrodružství a napětí. Zvláště, když na bedrech jediného člověka leží osud všech myslících bytostí.
Více v recenzích.
Střepy Země v sobě kloubí autorovu lásku ke klasické space opeře a cit pro dobrodružný příběh s přesahem. Přičemž, i když k tomu rozsah přímo vybízí, nesklouzává ke zbytečným odbočkám, nebo sáhodlouhým popisům exotického prostředí. Navíc pracuje s tolik oblíbeným motivem posádky outsiderů bojujících proti všem; psanců, jejichž vlastní pravidla jsou na vyšší morální úrovni, než mravní koncepty některých civilizací.
Dějově se přitom Adrian Tchaikovsky nedrží zpátky a od prvních stránek spřádá důmyslnou zápletku, která překvapí každým dalším zvratem, o přibývajících mrtvých nemluvě. Zároveň není jednoznačně zřejmé, o co tvůrci půjde, protože karty jsou průběžně promíchávány a směr vyprávění se mění podle toho, kam děj hrdiny právě zavane. Akce střídá akci, zároveň zbývá čas i na špionážní hry, diplomatické intriky a pašerácké fígle. To celé pak rámuje propracovaný vesmír rozkmotřených světů, mezi nimiž lidé nejsou o moc víc než další plamínek ve tmě, u kterého je otázkou času, kdy pohasne.
(SPOILER)
Děkuji Planeto9, děkuji pane Tchaikovsky a děkuji Ježíšku, žes tuto knihu přinesl:) Konečně po delší době opět dobrá sci-fi s novým nápadem a která má spád a neřeší se pouze pití čaje, nebo jak správně psát básně. Za mě největší spokojenost. Ano, dalo by se říci, že každá část je podobně vystavena...klid, nová planeta, akce(která byla místy chaotická a špatně přehledná), vyváznutí ze spárů zloduchů, klid a nová planeta a tak dál...ale i tak to prostě baví a člověk čeká s čím vším autor ještě přijde. Najde se tam vlastně všechno, military, diplomacii, space operu, lásku, nenávist...už jen to přetrpět do dalšího dílu, která doufám, že bude dřív než jak znám Planetu a její ediční plán a jeho spolehlivost...
5*
Super začátek nové série, nečekala jsem to, kniha mě bavila, nemohla jsem ji odložit. Svět je plný různých emzáků, klasické politiky a byrokracie a taky lidských (nejen) problémů. Nechyběly ani pořádné vesmírné bitvy. Zamilovala jsem si snad všechny členy posádky, nejvíce ale Idrise a Olli. Čtení jsem si opravdu užila a těším se na další díl.
Autorovy další knížky
2018 | Děti času |
2022 | Střepy Země |
2020 | Klec duší |
2010 | Impérium černé a zlaté |
2020 | Psí vojáci |
Pane jo! Po delší době jsem sáhl po sci-fi, a hned taková perla! Je to neskutečně čtivý, akční ale zároveň smysluplný a logicky vystavěný příběh, který mě chytl hned od prvních stránek. Tempo příběhu trochu rušilo v poslední čtvrtině politikaření, ale časová osa na konci knihy mnohé osvětlila a dala zapadnout některým kouskům puzzle na své místo.. Nenudil jsem se, a rozhodně půjdu i do druhého dílu.