Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Aristokratka série
< 4. díl >
Lady Di je mrtvá, ať žije Marie z Kostky! Po tragické smrti lad Diany se ruší repríza rozverné historické revue s Helenkou Vondráčkovou a Heinrichem Himmlerem a na Kostce je vyhlášen smutek. V zámecké kapli vzniká pietní místo a z oken visí černé prapory. Marie tedy využívá příležitosti a odjíždí na hájovnu za Maxem. Ten jí položil zcela zásadní otázku, není ovšem jasné, zda nejednal v pominutí smyslů. Jen co aristokratka vytáhne paty z domu, na zámek dorazí několik osob, které rozpoutají vlnu zločinnosti. Podaří se Marii zašmodrchanou situaci rozplést? Čtvrtý díl ze série úspěšných humoristických audioknih o „poslední aristokratce“ „Bočkovi to funguje, eskapády svých hrdinů dokáže patřičně vygradovat, až přiměje publikum k hlasitému smíchu.“ - iLiteratura.cz „Autor se výhradně věnuje nepovedeným zločincům, které pronásleduje jedna smolná příhoda za druhou. Vše je umocněno nestandardní situací – zámek je pro veřejnost uzavřen za účelem truchlení po mrti lady Diany.“ - vaseliteratura.cz Evžen Boček (* 1966) Narodil se v Kyjově, kde navštěvoval základní školu i gymnázium, studoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a posléze Masarykovu univerzitu v Brně. Po ukončení studia učil na ZŠ Červené Domky v Hodoníně a poté byl zaměstnán v Národním památkovém ústavu jako kastelán na Státním zámku Milotice, čemuž se věnuje dodnes. Pod pseudonymem Jan Bittner vydal knihu Deník kastelána (1999, 2008, 2014), pod svým jménem romány Poslední aristokratka (2012, Cena Miloslava Švandrlíka 2012: Nejlepší humoristická kniha), Aristokratka ve varu (2013), Aristokratka na koni (2016) a Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka (2018). Celá „aristokratická série“ vyšla i v audioverzi, podle prvních dvou dílů se připravuje filmová adaptace v režii Jiřího Vejdělka (2019). Veronika Khek Kubařová (* 1987) Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Díky absolventskému představení Kytice Jiřího Suchého v Divadle Konzervatoře získala možnost hrát v divadle Semafor. Po absolutoriu se přesunula do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v letech 2011–2014 byla členkou souboru Městských divadel pražských Rokoko a ABC, od ledna 2015 působí v Dejvickém divadle, ale hostuje i na dalších scénách. Na stříbrném plátně debutovala ve filmu Rafťáci (2006), následovaly role ve snímcích Nejkrásnější hádanka (2008), Ženy v pokušení (2010), Lidice (2011), Můj vysvlečenej deník (2012) nebo Tři bratři (2014). Kromě „aristokratické série“ dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Bertík a čmuchadlo (2014), Klubíčko veselých pohádek (2015), Hvězdy nám nepřály (2015), Kosmonaut z Čech (2017), Shakespeare (2018), Povídání o pejskovi a kočičce (2018).... celý text
Přidat komentář
Za mě je na druhém místě za Poslední aristokratkou. Humor zůstal stejný ale od předchozích dílů se dělo něco nového a hezky to knihu oživilo. I když musím říct, že jsem od chytání zlodějů čekala víc.
Pořád dobré, občas jsem se i nahlas zasmála, ale pořád si myslím, že 1. díl byl nejlepší.
Slabota oproti předchozím dílům. Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Veroniky Khek Kubařové a i když chápu, že ta role tak prostě napsaná je, přišlo mi, že až moc tlačí na pilu a celý ten dojem se pokazil.
Příběh o ničem, humor nulový.
Skvělá oddechovka. Trochu odlišná od předchozích tím, že zámecké postavy jsou trochu v pozadí, ale jinak na stejné vlně.
Když Aristokratku čtu s větším odstupem od minulého dílu, musím říci, že mě baví daleko více. Velmi často jsem se smála. Celkově mi dílo připomíná takový Deník malého poseroutky pro starší:)
Tento díl mi opět ukázal, že pokud se chci odreagovat mezi povinnou četbou, je série skvělá volba!
Měla jsem si dát větší odstup od předchozího dílu. Příběh vtipný a svižný jako vždy, jen už mi ten styl přišel "na jedno brdo". Na další díl si raději chvilku počkám.
Kniha vhodná k odreagování po náročném dni. Opět jsem se zasmála, ovšem oproti předchozímu dílu to prostě nebylo ono, a proto jedna hvězda dolů.
Bohužel, tento díl se mi líbil ze všech nejméně. Autor chtěl nejspíš vybočit ze zajetých kolejí, což mělo za následek překombinovaný děj bez špetky humoru.
Čtvrtý díl mě zklamal, nebylo to zkrátka ono, chyběl mi v příběhu Josef a paní Tichá a jejich nezapomenutelné hlášky, u kterých jsem se vždycky nejvíc nasmála.
Ale jo, občas jsem se usmála, ale oproti prvnímu dílu už je to jen slabý odvar. Každopádně chci moc vyzdvihnout výkon Veroniky Khek Kubařové, která knížku namluvila, díky jejímu podání mě bavila rozhodně víc, než kdybych ji četla.
Tento díl se mi zas tak moc nelíbil. Jednak to již nebylo tak úplně o hlavních postavách , ale spíše takový přílepek k předešlým dílům. Ale bylo fajn že se zase objevovaly vtipné hlášky , takže se čtenář pobavil a zasmál. A o to vlastně šlo.
Zase jsem prolila slzy veselí. Místy jsem musela dát pauzu a ulevit bránici. A byla ráda, že nečtu na veřejnosti ;)
Čtivá jednohubka určená k odreagování. Nečekejte žádný velký příběh, je to spíš soubor vtipných a občas hloupých situací a hlášek.
Návrat k oblíbené třetí aristokratce a zločinnosti na ní spáchané. Poprvé jsem hodnotila pouze třemi hvězdičkami, ted dávám plný počet, jelikož mám prostě pro celou aristokratku velkou slabost... a nemůžu být tedy asi jakože objektivní, ale k čertu s objektivitou, hlavní je, že pro mě je aristokratka série, kterou bych mohla číst pořád, která mi vždycky zvedne náladu a u které by mi nevadilo dalších nekonečno dílů...ÁMEN
Pobavil jsem se, odreagoval jsem se po náročném týdnu... A k tomu je nejspíš tato kniha určena. Tím že se celý děj odehrává v jednom dnu, není moc prostoru pro dějové rozvinutí jednotlivých postav. Autor to nahrazuje vtipnými hláškami a skvělou znalostí prostředí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Upřímně po opětovném čtení tohoto dílu mi vůbec nepřijde, že by byl slabší než ty ostatní. Vlastně se naopak domnívám, že změna postav a prostředí byla vlastně dost osvěžující a byl to vzhledem k předchozím třema velmi podobným dílům, dobrý nápad.
Vlastně nevím, která z pasáží byla vtipnější, jestli ta s učitelskými manželi, Karlem a jeho nevěstami, vtipnou žádostí o ruku nebo naprostými pohodáři Sonym a Angelikou. Všechno mi to přišlo hodně dobře promyšlené, jelikož do sebe všechno dobře zapadalo, a taky smekám, že si autor připravil půdu už v předchozím dílu, takže to působilo všechno hezky propojeně a promyšleně.
Co víc dodat...určitě jedna z nejvtipnějších knížek co znám.