Arktické safari a jiné povídky z Grónska
Jørn Riel
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465639/bmid_arkticke-safari-a-jine-povidky-z-gr-yIq-465639.jpg
4
43
43
Dánský spisovatel Jorn Riel strávil většinu života na cestách. S diplomem z Námořní akademie v Kodani v kapse se vydal nejdříve do Grónska, kde zaznamenával realistické i fantastické historky místních rybářů a příběhy o životě v dánských loveckých stanicích podél grónského pobřeží, kde se uprostřed drsné přírody a trudné samoty nadmíru daří podivínům všeho druhu. Vtipné, drsné, ale i roztomilé povídky jsou prvním českým výborem z Rielových historek.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2021 , GaramondOriginální název:
En arktisk safari og andre skrøner, 1975
více info...
Přidat komentář
Poslouchal jsem jako audio před spaním. Humor nám všem blízký, takových nadutých blbů jako ten důstojník, co chce komandovat Gróňany, je plný Švejk a příběhů Jak jsme chovali užitečné zvíře, známe taky několik, tedy humor, co neurazí, ale ani nenadchne. Asi bychom si tamnějšími docela rozuměli...
Čtivé, občas humorné, až spíš absurdní: jenže humor mne vbrzku přešel, protože to vlastně bylo velice depresivní, neb takové excesy se mohly dít v těch nehostinných končinách nesvědčících nejen kohoutům, ale ani nijak zvlášť chlapům-lovcům z pevniny. Bizarní nátury, divné chování i nebezpečné jednání nebudou asi daleko od možné skutečnosti v tehdejším způsobu života - loď z Dánska jednou za rok, na loveckých stanicích většinou pouze maximálně po dvou chlapech s rozdělenými povinnostmi, minimum lidských kontaktů a zpráv zvnějšku, nějaká ta kořalka, ale ne zas tak moc, i když některé večírky se doslova zvrhly, to když se chlapi přeci jen sešli.
O Grónsku jako takovém se čtenář jinak nedozví nic, o "domorodcích" už vůbec ne.
Nemůžu říct, že bych se vážně nějak bavila, takže opatrných 70%.
Povídky mne moc bavily, absurdni suchý humor mám ráda. Gronsko nevidím úplně jako vysněnou destinaci na stáří, ale knihu doporučuji!
Už dlouho jsem se při čtení tak nebavila - krása, tenhle styl humoru je mi velmi blízký.
Knihu jsem si pořídila na základě doporučení zde na databázi (děkuji). A přestože jsem měla nezvyklou chuť na něco z teplejších neledových krajin, zjistila jsem, že má hromádka nepřečtených knih je velmi úzce a mrazivě zaměřena...
Jedná se o pěkně napsané příběhy osobitých jedinců, které může stvořit jen sever a mráz, zdůrazněné vtipem, nadhledem a ironií. Jednotlivé kapitoly vypráví samostatné příhody, které jsou však propojené a tvoří svéráznou izolovanou komunitu, místo i čas. Bavilo mě to.
Velice čtivá kniha, plná drsného, ale také laskavého humoru a neobvyklých příběhů.
Kniha mi moc nesedla, ale nakonec jsem ji dočetla a celkové hodnocení trochu zvedla. Těšila jsem se na realistické příběhy o Eskymácích, ale nalezla spíše karikatury skandinávských lovců. Humor mě moc neoslovil, vše bylo hodně přehnané do extrémů. Některé povídky mne bavily více, jiné méně, ale oceňuji, že všechny povídky měly pointu.
Knížku jsem dostala jako milý dárek. Trochu absurdní suchý humor, který autor zvolil, je asi nejlepší forma, jak přiblížit náročný osamělý život grónských lovců někdy ve 30.letech minulého století, jinak by to bylo asi dost depresivní čtení.
Tato kniha se skládá z povídek o lovcích v divoké severské přírodě Grónska. Jednotlivé příběhy se vždy věnují osazenstvu určité chaty a volně na sebe navazují. Je to milé pohodové čtení, u kterého jsem se zase něco nového dozvěděla a k tomu se dobře bavila.
Moc milá kniha z prostředí chladné Arktidy, která je ale vykreslena tak kouzelným a přitažlivým způsobem, že má člověk skoro chuť koupit si lístek na loď do Grónska. Jednotlivé příběhy odsýpají a jsou psané čtivou a zábavnou formou, kdy se člověk přinejmenším pousmívá, pokud se tedy rovnou nesměje nahlas. Hezká knížku na zimu ke krbu – zvlášť, pokud vás prostředí severu, případně lovců, přitahuje a fascinuje.
Kouzelná kniha, plná milého humoru s trochou severského dobrodružství. Povídky tvoří ucelený příběh, přesto se dají číst jednotlivě. Přinášejí uvěřitelné, někdy i neuvěřitelné příhody osamělých lovců severovýchodního Grónska. Bohužel či snad i z určitého pohledu bohudík jde o zašlé časy, o to víc čtenáře dokážou připoutat a nadchnout. 5*, 30. 11. 2021.
Natolik mě zaujala "Žena na Špicberkách", že jsem se s tou drsnou a zároveň kouzelnou severskou krajinou nechtěla rozloučit, a tak jsem hned hledala podobnou knihu. "Arktické safari" je dokonalá volba. Opravdu úžasná knížka... už dlouho jsem se při čtení tak nenasmála... :-)
Život lovců kožešin v Grónsku musel být drsný, ale z v téhle knížce vypadá zábavně a poťouchle. Lovci se chovají jako děti, a když se snaží být dospělí, je to k smíchu. Přes všechny srandičky a patálie si ale mezi řádky přečtěte o tom, jak těžké je se v neobydlených oblastech za polárním kruhem nezbláznit a vzájemně nezabít.
Velmi příjemné překvapení. Povídky se odehrávají v komunitě severských lovců. Některé jsou až absurdní a nelze je brát zcela vážně, ale jsou vtipné a postavy v nich vystupující si nelze nezamilovat.
Velice milé povídky z grónských loveckých stanic. Příjemné nenáročné čtení pro radost, autor má smysl pro humor a umí ho bezvadně přetavit do slov. Některé postavy prostupují napříč povídkami, jiné se jen mihnou, soubor podává odlehčeným stylem celistvý obraz života lovců „na severu“.
Tak tohle je velmi milé překvapení tohoto roku. Lepší knihu jsem letos nečetl. 95 %.