Artemis
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365035/bmid_artemis-aGI-365035.jpg
4
1567
1567
Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když si tu poctivě vyděláte sotva na jídlo? Když ani příležitostné pašování nestačí na slušnější bydlení? Všechno se ale změní v okamžiku, kdy Jazz dostane nabídku provést velkou věc. A to za odměnu tak závratnou, že se prostě neodmítá. Jenže tahle zakázka jí brzy přeroste přes hlavu – zaplete se totiž do vysoké hry, v níž jde o ovládnutí Artemidy. A kterou by nemusela přežít…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Knihy Andyho Weira mě neskutečně baví. Už jsem se s jeho hrdiny podívala na Mars, do vesmíru a teď i na Měsíc. Jsem moc zvědavá, s čím přijde příště
Vesmírná detektivka. Nenadchne, neurazí. Po Marťanovi nenaplnila očekávání, ale nutno říct, že Marťanem autor nasadil laťku velmi vysoko.
Po rokoch som sa pustila do sci-fi. Hoci filmy pozerám pomaly každý, čo sa v kine objaví, knihy tohto žánru som tak akosi nechtiac opustila dávno dávno. A bol to pekný návrat, akoby som bola späť na strednej. Veľmi sa mi páčila Ich forma písania. Vízia osídlenia Mesiaca fajn, aj tá mnohonárodná zmes obyvateľov je logická, hoci neviem, či v realite by to bolo práve takéto zloženie národov. Technickým veciam veľmi nerozumiem, čiže v tomto ohľade plne dôverujem autorovej fantázii. A pokračovanie by som po večeroch kľudne prečítala tiež.
Nedosahuje to takových kvalit jako Marťan, ale pořád se jedná o skvělé sci-fi. Poslouchal jsem jako audioknihu a hlas Terezy Dočkalové my přesně sedí k postavě hrdinky. Artemis mohu doporučit
Artemis je jediné město na Měsíci o počtu necelých 2 tisíc obyvatel. Od svých šesti let tady žije i Jazz Bašarová (dnes jí je o dvacet víc). Živí se jako doručovatelka, častěji jako pašeračka a jednoho dne dostane nabídku na realizaci firemní sabotáže. Nechybí intriky, vraždy a nakonec ani láska…
Tušíte správně, že je knížka takovým pestrým žánrovým mixem – já pro ni mám soukromé označení „sci-fi pro začátečníky“. :) Je napěchovaná akcí, takže se nebudete nudit ani minutu, ale dříve či později začnete pozvedat obočí nad tím, že nikdy - a to jako fakt NIKDY - nevyjde nic podle plánu.
Všechny kroky každé akce se zkomplikují či úplně podělají, Jazz tak neustále řeší nějakou krizovou situaci, za jejíž vyústění by se nemusel stydět ani James Bond. Jazz ale ještě navíc vyniká nadprůměrným intelektem a během chvilky se například dokáže ze složitých schémat naučit ovládat systémy všemožných zařízení či pochopit chemické postupy, které jiní studují pět let na vysoké. Nad to je ranařka s vtipnou hláškou neustále v záloze, takže vás její společnost vyloženě baví - jen prostě nesmíte začít přemýšlet nad tím, kdy přesně už přetekla ta únosná míra komplikací a zvratů.
A tohle jsem já nedokázala…
Vlastně bych Artemis skoro zařadila do young adult a Weirovi doporučila, ať vydá revidovanou verzi, kde bude Jazz o deset let méně. Pak to všechno bude dokonale zapadat. :))
Velmi ale oceňuju, že Andy Weir neklouže po povrchu a všechny technikálie promýšlí a zpracovává do nejmenšího detailu. Špatná zpráva je, že pokud nejste úplně kovaní ve fyzice a nespokojíte se s tím, že těm procesům zkrátka nerozumíte tak dobře, abyste je mohli pochopit, budete potřebovat nějaké dobré kompendium potřebných znalostí. A protože já ve fyzice rozhodně kovaná nejsem a zároveň nesnesu vědomí, že něčemu úplně přesně nerozumím, neustále jsem o rozbor a vysvětlení žádala svého manžela (který má naštěstí fenomenální paměť a i čtyři roky po přečtení si celý příběh pamatuje, a tak přesně věděl, na co se ho táži).
Nakonec ještě musím zmínit skvělou audioverzi knihy, kterou jsem poslouchala zároveň s četbou. Tereza Dočkalová dala Jazz úplně přesný výraz a poslech mě, především její zásluhou, obrovsky bavil.
Podnikavá ale potrhlá a ztřeštěná holka Jazz žije celý život na Měsíci ve městě Artemida. Živí se jako doručovatelka a pašeračka, no moc si toho nevydělá. Proto kývne na velmi nebezpečný i když vysoce výnosný plán. Nicméně nic nevychází tak, jak si představovala, a i díky své zbrklosti se zaplete do prekérních situací a ohrozí životy všech lidí ve městě.
Tohle je román o svařování na Měsíci. Jestliže se o Marťanovi říkalo, že ho Andy Weir napsal hlavně proto, aby zpropagoval tu (vlastní) myšlenku obrátky rakety kolem Země, tohle napsal stoprocentně jenom kvůli tomu, aby ukázal, jaký je to problém svařovat na Měsíci. Děj ale příjemně odsejpá, sarkasmus vypravěčky baví, jenom žádné velké překvapení nebo zjevení se nekoná. Kdyby nebylo Marťana, možná bych dal o hvězdu víc.
Jsem rád, že jsem nepotřeboval řešit, že Jazz je Arabka, šikovná svářečka nebo úlitba multikulti ideálu s chováním nelogického pubertálního ztřeštiprdla. Jasně, má to pár slabších chvil, kdy úniková hra v pětibublině o 2 000 obyvatelích ztrácí na uvěřitelnosti. Ale asi umím přimhouřit oko, jelikož mě plně uspokojilo prostředí Měsíce a zábavný styl vyprávění. Artemis jsem si užil podobně jako Marťana a nedostatky bych ohodnotil jen malým mínusem k známce jedna.
Jak jedna čtenářka poznamenala, příště by se hodilo zavítat na Pluto :-)
Weir dokázal stvořit důstojného nástupce Marťana. I když má Artemis s Marťanem společné některé věci, jako třeba prostředí nehostinné planety/měsíce, znalosti fyziky a chemie, které používají postavy k překonávání problémů, a vypravěčský styl s velkou dávkou humoru, zápletka je zcela odlišná a nepůsobí jako kopie (což byla třeba Armada od Ernesta Clinea).
Příběh se odehrává někdy za pár desítek let, kdy je na Měsíci postaveno několik propojených kupolí, které slouží jako město pro několik tisíc obyvatel a bohaté turisty ze Země.
Kniha je vlastně "heist" román o přípravě a provedení komplikovaného zločinu a následném boji o přežití. Taky je tam hodně zábavných faktů o životě v měsíčním městě Artemis, místních sociálních skupinách a specifikách života v nižší gravitaci.
Kniha je psána v první osobě, a až někdy po 20 stranách mi došlo, že hlavním hrdinou je žena a ne chlap:) (čteno v AJ, kdo má čekat na překlady)
V knize vystupuje "Ukrajinec Martin Svoboda", vynálezce kondomu pro opakované použití.
Kniha se nebude líbit slušným Čechům - město je hodně multikulturní, vybudovala ho podnikatelka z Keni, a hlavní hrdinka Jazz je Arabka.
Co by knize pomohlo k lepšímu hodnocení? Poprava hlavní hrdinky za vlastizradu.
První část knihy, ve které je popisován život na Měsíci, měna, technologie, jsem si náležitě užil. Nicméně část se zápletkou a její vyvrcholení už ne. Hlavní postava je absolutní blbka, jedná iracionálně, hloupě, až mě mrzí, že v sci-fi knize, kde je konečně hlavní hrdina žena, vystupuje právě takto. Vedlejší postavy, které stále omílají to, že hrdinka má přece na víc a má potenciál, svým myšlením a jednáním brzo začnou nudit.
Poslouchána audiokniha načtená Terezou Dočkalovou...a já se do toho hlasu neskutečně zamiloval :-)
Perfektní, svěží sci-fi, tentokrát s nezvykle velkým množstvím postav okolo hlavní hrdinky, což však samozřejmě nebylo na škodu, snad jen trošku nezvyklé, pokud mám porovnat s Marťanem a Spasitelem.
Můžeme se těšit z několika "laicky vědeckých" ukázek fyziky a chemie v běžném životě, takže rukopis autora je v tomto ohledu zachován, několikero dobře vymyšlených plánů, jejichž provedení je typicky Weirovské. U tohoto autora prostě nemůžete šáhnout vedle...
I když je Artemis podle mého názoru zatím nejslabší autorovou knihou, neznám nikoho druhého, kdo by uměl vymyslet tak dobrý sci-fi příběh, aniž by se jednalo o pouhou bezduchou střílečku. A to je důvod, proč také této knize dávám plný počet bodů. Nejvíc mi vadilo, že se Jazz neustále chová jako puberťák, přestože by jí podle mě mělo být již 26 let. Ale možná jsem se jenom přeslechla? A také její sarkasmus, který používá v kritických, životu nebezpečných situací nezněl příliš věrohodně. Kdo se tak ve skutečnosti chová? Také konec bych si uměla představit jiný, poněkud více temnější. Nicméně přes tyto výtky jsem byla s knihou velmi spokojená, protože pan Weir má vynikající představivost a své příběhy má dokonale promyšlené. Navíc v žádné z jeho knih jsem nenašla nudnější pasáže, které bych doporučila prostříhat. Je to slabších 5, ale 5 to je. Audiokniha je velmi vydařená a moc dobře ji načetla paní Tereza Dočkalová.
Na tomto sci-fi dobrodružství se mi líbilo, že je hlavním hrdinou žena a se jedná o žánr hard sci-fi, který se dnes už moc nepíše. Příběh nás prvně seznámí s hrdinou, pak mi to připomínalo detektivku, která se přehoupla do akce a dramata. Bohužel mě to, i když mě příběh celkem bavil, přišlo trochu naivní a děj je takový moc divoký na to, aby se to dalo brát vážně.
Kdybych četla Artemis jako moji první knížku od Weira, asi by moje hodnocení bylo lepší. Nejdříve jsem však četla Spasitele, na kterém ,jak se mi zdá ještě ujíždím. Proto se k Artemis nemůžu nějak moc vyjádřit, příběh není špatný, ale chybělo mi tam to něco, to něco způsobí, že i po letech si příběh vybavím , u Artemidy to asi tak nebude.
Marťan je sice o level lepší, ale Artemis je zase o několik levelů lepší než Spasitel.
Musím sa priznať, že Artemis ma až tak nenadchla ako Marťan. Bolo to fajn dobrodružstvo vo vesmíre, čo mám rada, ale príbeh Jazz pre mňa nebol až taký vzrušujúci a napínavý ako príbeh Marka Watneyho. Som zvedavá na Spasiteľa, na ktorého sa onedlho chystám. ČJ-audiokniha
Ze tří "Weirovek", které jsem četl, je Marťan nejlepší, v těsném závěsu je spasitel a Artemis je zase v těsném závěsu za spasitelem. Všechny tři mají skvělý spád, nápad i podání, hlavně vyznavači technické scifi si přijdou na své. Většina fyziky je postavena na reálném základě a tak v knize najdete jen málo té skutečné scifi, neskutečné a neproveditelné. Ve spasiteli bylo výmyslů víc.
Plesám a doporučuji.
70% - Jelikož autorův Marťan patří mezi mé nejoblíbenější knížky, byla jsem na Artemis hodně zvědavá, ale po přečtení mám dojem, že tenhle román z prostředí základny na Měsíci ve mně hlubší stopu nezanechá. Příběh nerovného souboje jednotlivce s mafiánskou organizací a vlastně i s celým systémem je sice docela napínavý a prošpikovaný mnoha technickými detaily a vychytávkami, kdy nesmírná schopnost zapracovat je zábavným způsobem do poutavého děje je to, co na Andym Weirovi obdivuji. Navíc samotná základna coby magnet pro turisty s luxusními hotely i "rakvemi" jakožto ubytováním pro nejchudší obslužný personál a dále pak s vláčkem do návštěvnického centra u místa prvního přistání Armstronga a Aldrina je zkrátka vymazlená. Ale hodně věcí mi tam nesedělo - řemeslnické cechy podléhají národnostem typu Vietnamci, Maďaři nebo Saudové (k těm posledním náleží i hlavní hrdinka Jasmine), zdejší hlavní průmysl vlastní gangsterský klan z Brazílie, nemluvě o tom, že celou základnu má na svědomí Keňa (!), která díky zdejší šéfové a někdejší ministryni financí prošla ekonomickým zázrakem (!!) s navazující vůdčí rolí v osídlení Měsíce (!!!), přičemž vesmírný program USA, Ruska a Číny se nám za těch 50 let, o něž je děj posunut do budoucnosti, kamsi vytratil. Zároveň si autor celkem usnadňoval situaci vždy, když se to zrovna hodilo, což mi u něj přišlo hodně netypické (jak může na Měsíci, kde žijí dva tisíce lidí a totožnost přicestovalých turistů musí být nutně známá, někdo sehnat snadno novou identitu, to je mi záhadou). Obtížně jsem si také zvykala na hlavní hrdinku Jazz, která i v 26 letech působí spíš jako revoltující puberťačka - kdysi jsem psala do recenze k Marťanovi, že mi tam jedině chybí nějaká informace o tom, co v předchozím životě hlavního hrdiny z něj udělalo tak pozitivního a konstruktivního člověka - a zjišťuji, že to je asi nějaký autorův setrvalý problém, neboť ani tentokrát nezjistíme, proč je hlavní hrdinka pouze pašeračkou toužící zbohatnout přesto, že je to takový nápaditý všeználek a je jí všemi vyčítáno, že by mohla svůj potenciál zhodnotit mnohem efektivněji. I ostatní postavy působí šablonovitě a ne jako skuteční lidé procházející vývojem. Možná tomu zkrátka autor tentokrát nevěnoval náležitou péči a to je určitě škoda.
Prekvapilo ma, ako chabý je literárny jazyk tohto autora. Rýchla, akože napínavá kniha, ktorú som síce dočítala a čítala sa rýchlo, ale nevrátim sa k nej už nikdy.
Bola som rada, že konečne si niekto vybral ako hlavnú postavu ženu, to je pre mňa asi jediné pozitívum.
Zároveň je to ale aj negatívum, lebo ma tá postava strašne vytáčala :)
Je to na vašom uvážení stráveného času... za mňa lepší podpriemer na veľmi unavené večery, kedy je vám fuk, či prečítate pol strany, alebo 20 strán niečoho.
Artemis
Weir asi neumí napsat vyloženě špatnou knihu. I tahle se dobře četla, příběh rychle ubíhal a využívala jsem ke čtení každou volnou chvilku. Jen těch technických pasáží bylo trochu moc.