Artemis
Andy Weir
Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když si tu poctivě vyděláte sotva na jídlo? Když ani příležitostné pašování nestačí na slušnější bydlení? Všechno se ale změní v okamžiku, kdy Jazz dostane nabídku provést velkou věc. A to za odměnu tak závratnou, že se prostě neodmítá. Jenže tahle zakázka jí brzy přeroste přes hlavu – zaplete se totiž do vysoké hry, v níž jde o ovládnutí Artemidy. A kterou by nemusela přežít…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Velmi dobré, netradiční prostředí, hlavní hrdinka sympatická. Nepříliš uvěřitelná byla skutečnost, že v městě na Měsící vládne napůl anarchie místo striktního režimu. O chlup horší než Spasitel, kterého jsem četl dříve, ale to bude většina knih :)
Nebylo to zlé, ale mohlo to být lepší. :-) Občas ucítíte závan Metra 2033 nebo Blade Runnera, ale takový skutečně hodně jemný větříček. Příběh postavený na drzé holce z měsíčního města nejvíc připomíná gansterku z 30. let.
Moja prvá kniha od tohoto autora, som jeho rovesník. Kniha ma neoslovila. Taký jednoduchší (typicky americký?) príbeh s predvídateľným záverom. A opäť LGBT propaganda...
Tohle bavilo hodně, sice jsem před touto knihou četl Spasitele a ten mi přišel o dost lepší, hlavně v té zábavnější části.
Nicméně tohle bylo taky dobré, hlavní hrdinka je fajn, není přehnaně "superžena" a přesto vše vyřeší.
Fajn čtení na dlouhé zimní večery :)
Samozřejmě se nabízí srovnání s Marťanem, ale mně osobně tohle dílo přijde v lecčem jiné. Hrdinka je mladá žena, i když neméně geniální :-P Co je stejné je "hollywoodský" mustr - akce, napětí, trocha sprosťáren, geniální hrdina ... Konec mi přišel už poněkud překombinovaný, ale jinak jsem se bavila. Od knihy jsem čekala napínavou, byť nenáročnou četbu a byla jsem spokojená.
Nenechte se odradit nižším hodnocením!
Já s knihou otálel a byla to chyba. Je to minimálně jedna z těch lepších scifi.
Artemis je skvěle napsaná, po celou stopáž zábavná, jízda! A teď šup na Spasitele!
Na začátku jsem udělala tu chybu, že jsem si tu předem přečetla pár hodnocení. Ano, byla to chyba, protože pak jsem ke knize Artemis přistoupila už předem s určitým despektem.
Zbytečně.
Kniha je to čtivá, napínavá, hlavní hrdinka si sympaticky umí udělat srandu sama ze sebe, chybuje, ale snaží se svoje průšvihy napravit...atd. atd. Vůbec se mi to nečetlo špatně.
Věčné srovnávání s Marťanem aspoň u mne nedopadlo pro Artemis zle. Andy Weir si prostě libuje v technických detailech a z tohoto pohledu se Artemis svému slavnějšímu bráškovi podobá.
Za mě tedy dobrý.
Jen jedna věc mě poněkud štvala. Ta věčná korektnost co se náboženského vyznání a etnických specifik týče mi ale vadí obecně nejen u knih, ale i u filmů. Asi je to takový autorský ústupek dnešní společnosti. Nikde a s nikým si to nerozházet! Počínaje muslimy ze Saudské Arábie, přes Keňany, Maďary, Vietnamce, Nora, Brazilce atd. až po toho Svobodu, který byl kdo ví odkud.
Ale co, vždyť jsou stejně všichni Artemiďané!
„PRÁVĚ TEĎ SE ROZHODUJE, JAKÉ MĚSTO ARTEMIS BUDE. BUĎ BUDEME JEDNAT, NEBO DOPUSTÍME, ABY NÁŠ DOMOV, NA CELÉ GENERACE PODLEHL GANGSTERSKÝM PRAVIDLŮM. POSTARÁME SE O RAKOVINU, NEŽ SE STAČÍ ROZŠÍŘIT!…“ /// Vyprávění z pohledu hlavní hrdinky je často plný ironickýho humoru, což je fajn. Věci „z minulosti“ jsou dávkovány pomocí její korespondence, který není nikterak moc, ale o lecčem vypovídá. Autor tak nemusí sáhodlouze vysvětlovat… Jazz si získala moje sympatie poměrně rychle. Taktéž jsem pobral fungování na Artemidě. Popisování technologií či vysvětlování fyzikálních či chemických jevů mě tolik nebralo (ale to ani na základce!), z toho jsem si vzal jen to nejnutnější. Samotnej děj se rozbíhá pomalu, ale postupně mě to bavilo víc a víc. Poslední čtvrtina je opravdu slušnej thriller. Možná je Jazz přechytralá a má kurevskou kliku, ale dokázal jsem se s tím smířit a příběh si užít.
Tentokrát budu zlý. Marťana mám rád, četl jsem jej několikrát, ale tady se mi autor do vkusu asi úplně netrefil. A přitom ingredience nejsou špatně vzaty. Opět se podíváme do vesmíru, opět tu máme text založený na vědecko technických poznatcích, takže nám autor dává jen málo munice k tomu si říkat, "to je přitažené za vlasy, takhle to nejde, apod.". Na rozdíl od ostatních však řeknu, že mě moc nezaujal příběh, přišel mi trošku přestřelený a i v intencích Weirova vesmíru poměrně málo uvěřitelný. Hlavní hrdinka taky žádná sláva, přišla mi trošku moc přechytřelá, vše jí vycházelo a bylo prominuto no a na závěr se jí taky dostalo morálního poučení (?). Celkově vzato, přečteno, ale že bych si z knížky odnesl nějaký větší či déle trvající dojem, to ne.
Na úvod: čteno díky nadšení z Marťana (aby ne, když to vydavatel anoncuje na obálce), takže jsem měl jistá očekávání...
Ta se ale nenaplnila - zatímco Marťan byl takové zábavné akční drama, které se četlo samo, Artemis je prostě jiný žánr: takhle nějak bych si představoval knihu pro mládež/puberťáky (a to i když hlavní hrdinka už má po pubertě 10 let...). A to se mi nelíbilo - v podstatě mi postavy knihy byly nesympatické, poněkud ploché (ale četl jsem dál, doufajíc v nějaký "psychický" vývoj - nenastal, nebo nějaké dějové "wau" - až do konce knihy).
Co mě u knihy zaujalo byly různé technické/fyzikální detaily pobytu a práce na Měsíci. To se mi líbilo na ty dva body, to podle mě ke správnému scifi patří a rozhodně to není odbyté.
Shrnu-li to, tak po zážitku z Artemis bych po další knize autora asi nesáhl, takto se stále ještě těším na Spasitele a chovám naději :-)
Tahle kniha je tak podceňovaná, že jsem se rozhodl napsat svou první recenzi. Lidé, co se zajímají o sci-fi by měli tuto knihu jednoznačně znát.
Než jsem si knihu koupil a přečetl, štvalo mě, že zde v recenzích lidé knihu neustále porovnávají a srovnávají s Marťanem. Po dočtení tomu naprosto rozumím. Neviděl bych to však tak negativně, ba naopak. Jestli mě na Marťanovi něco bavilo, byly to dokonale popsané myšlenkové pochody hlavního hrdiny, autorovu znalost fyziky, chemie, přírodních věd a obecně logické myšlení, dále silný charakter hlavního hrdiny a lehkou čtivost. Každý z těchto "bodů" si mohu odškrtnout i u Artemis. Žádný z těchto bodů, díky kterým knihu Marťan tak miluji, mi v této knize nechyběl.
I přestože jsem pomalý čtenář jsem tuto knihu dokázal přečíst za 3 večery, což je na mé poměry minimálně o 15 večerů méně, než běžně.
Přeji příjemné čtení této báječné knihy, nebudete litovat, pokud tomu věnujete pár hodin čtení.
Za mě dobrý. Velice čtivá sci-fi detektivka/ akční thriller. Knihu doporučuji a teď mi zbývá se jen těšit na film, na ten si taky rád zajdu.
Fajn sci-fi. Nejvíc se mi líbilo, jak má autor promyšlené fungování bublin na Měsíci a dopisování s kamarádem ze Země.
Marťan Mark Watney v sukni na Mesiaci – tak by sa dal zhrnúť celkový dojem z tejto knihy. Hlavná hrdinka Jazz je Markovým osobnostným dvojčaťom – technicky zdatná, oplýva (chvíľami trápnym) humorom, je striedavo sympatická a protivná a dostane sa do šlamastiky, z ktorej ju vytiahnu jej dobré odborné znalosti. No obávam sa, že väčšina mojich sympatií k nej vyplynula len z toho, že zhodou náhod som donedávna riešila podobný problém ako ona – chcela som lepšie bývanie a nevedela som, kde naň zohnať peniaze. Práve táto motivácia okolo Jazz roztočí kolotoč problémov, z ktorého sa už nevymotá. Zaujímavé (ale neprekvapivé) je, že hoci Jazz pochádza zo Saudskej Arábie, dušou je to hotová Američanka. Vlastne Američanka z filmov. Je príkladom nepresvedčivejšej osobnosti „čestného zločinca“ a človeka ochotného položiť za svoju vlasť aj život. Až na to, že za svoju vlasť nepovažuje USA, ale Mesiac.
A v tejto súvislosti nachádzam jedinú hlbšiu myšlienku v celej knihe: ukazuje nám, ako by mohlo vyzerať mentálne odpútavanie sa od Zeme. V tejto téme je totiž v sci-fi značná diera. Väčšina sci-fi kníh sa odohráva vo vzdialenej budúcnosti, kde sú domovom ľudí od narodenia iné kozmické telesá a Zem je v ich očiach už len nejaká bizarná rarita. Je to prudký kontrast so súčasnosťou, v ktorej si život bez Zeme nevieme po psychickej stránke ani predstaviť. Jazz je však v podstate prvá Mesačňanka. Narodila sa síce na Zemi, ale už v najmladšom možnom veku, aký je povolený, sa s otcom presťahovala na Mesiac. Zem jej nechýba a o návrate na ňu nechce ani počuť. Zvykla si totiž na slabú mesačnú gravitáciu. Nikoho z vás by asi tiež neblažila predstava, že by ste, hoci s liekmi, mali zrazu žiť v gravitácii 6-krát vyššej. Jazzin postoj je smutný, no (do istej miery) pochopiteľný.
Vedecko-technická stránka je podobne ako v Marťanovi premakaná, aj keď podobne ako v Marťanovi sa mi nadvihlo obočie pri dvoch odborných problémoch – opäť z biológie. A jeden z nich ani nie je nijako zložitý – to je čo za argument, že pod kupolou na Mesiaci nemôžu rásť stromy preto, lebo sa dospelé stromy nedajú dopraviť kozmickou loďou? O semienkach autor ešte nepočul?
Celkovo hodnotím Artemis ako nenáročnú, čítavo napísanú knihu s uveriteľnými kulisami, ktorá však s výnimkou jednej (a to možno ani nechcenej) myšlienky prináša len klasický hollywoodsky scenár.
Dobrá knížka, ale na Marťana nemá. Ale hodně se mi líbila do podrobna popsaná představa měsíčního města
Tentokrát posloucháno jako audiokniha v podání - Tereza Dočkaková a Marek Lambora...
Řekla bych, že se mi ta audiokniha líbila víc, než to číst...
Hlavní dějová linka se stane v první polovině knihy, a pak prostě jen čekáte, jak to celé dopadne. To je jedna z mých nejméně oblíbených dějových výstavb.
Dočkalová je epická (jak jinak) a díky ní jsem měla Jazz ráda o trochu víc. Jazz je sice takový vševědoucí sprateček, ale já mám vševědoucí spratečky zkrátka ráda (a o to víc, když to jsou holky, yay!). Celé měsíční město Artemis v mé hlavě ožilo natolik, že si tam začínám pomalu balit kufry, abych zašla s Artemiťany na jejich hnusné pivo a vůbec mě nazajímá, že reálně neexistují.
PS: zakažte někdo ty hudební předěly v českých audioknihách, brečím!
Srovnávat Artemis s Marťanem je nesmysl. Taky snad srovnáváte Nadaci s Koncem Věčnosti? Artemis je stejně jako Marťan kvalitní sci-fi připomínající starou školu z Astoundingu plnou zběsilé akce, dějových zvratů a happy endingu jako dělo.