Artemis
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405730/mid_artemis-93L-405730.jpg
4
1566
1566
Jazz Basharová nemienila byť hrdinkou. Chcela len zbohatnúť. Netúži stať sa výstrednou miliardárkou ako mnohí návštevníci Artemidy, prvej a jedinej pozemskej kolónii na Mesiaci. Stačilo by jej zbohatnúť natoľko, aby nemusela bývať v byte malom ako truhla a živiť sa len ochutenými riasami. Natoľko, aby splatila dlh, ktorý ju už dlho ťaží. Keď sa jej konečne naskytne príležitosť dostať sa k veľkým peniazom, jednoducho jej neodolá. Pravda, musí sa pritom vypracovať z drobnej pašeráčky na riadnu kriminálničku. Táto akcia si vyžaduje unikátnu kombináciu prefíkanosti, technických zručností a neskutočnej dávky drzosti. Jazz však ešte nikdy nenarazila na prekážku, ktorú by neprekonala, a drzosti má na rozdávanie. Problém je v tom, že dokonalý zločin nemusí byť koncom, ale aj začiatkom ešte väčších ťažkostí. Najmä ak sa zapletiete do boja o ovládnutie jediného mesta na Mesiaci. Na úteku pred zločincami aj mužmi zákona si ešte aj Jazz musí priznať, že toto by mohlo byť nad jej sily. Teda ak nevymyslí plán, ako zachrániť Artemidu a neprísť pritom o život... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Chtěl jsem si jí přečíst, protože jsem doufal v podobu s tím novodobým Robinsonem z Marsu. No, očekávání nebylo naplněno. Nicméně tato knížka určitě stojí za přečtení. Je to zajímavý pohled na možný pobyt v budoucnu na Měsíci. Pohled né zrovna jen z vědecké, ale i tak říkajíc z druhé strany, té temné, kriminální. A toho se myslím pan Weir ujal s grácií.
Nemohu tomu uvěřit, a je mi to strašně líto... Ale tahle kniha je smutně nudná. Ano, prostředí je atraktivní, autor se (stejně jako u Marťana) zabývá fyz. a chem. zákonitostmi, což je fajn. Bohužel obrovský průser je v tom, že celkově příběh působí skoro až "céčkovým" dojmem. Motivace hlavní hrdinky mne vůbec nepřesvědčila k tomu, abych jí pořádně fandil. 30%
Artemis popisuje alternativu k pozemskému životnímu stylu. Tím, že se odehrává na měsíci, stanovuje zajímavá pravidla a zvyklosti. Hlavní hrdinka "Jazz" je kapku svéráznější než byl "Mark" a také disponuje hrubším jazykem. Ten mi trochu kazí celý dojem z díla, neboť místy působí až oplzlým dojmem. Tím mě tedy autor nemile překvapil.
Samotný závěr knihy je na můj vkus až překombinovaný, vzhledem k jednoduchosti celé dějové linie. Finále příběhu bych popsal nesmrtelnou větou od Franka Herberta z Duny: "Koření musí proudit!"
Tuto knihu nelze nesrovnávat s Marťanem. Bohužel pokud to uděláte, tak budete z Artemis zklamaní. Já to udělala a málem knihu nedočetl, což by nakonec byla škoda.
Je to kniha, která v sobě má vtip, je ze zajímavého prostředí a nakonec i ten příběh není špatný. Jenže pak je tady ještě ten Marťan.
Díky @thefreakinside za poznámku o komiksovém nádechu (a za krásné přirovnání Jazz ke klubovému jazzu s příměsí jemně kořeněné whisky). Samotné mi to neseplo, ale fakt je, že to má ke komiksovým námětům hodně blízko a fakt by to dobře vypadalo - Artemis i Jazz :-)
Nemůžu říci, že by se mi Artemis nelíbila, ale ačkoli jsem nechtěl, pořád jsem knihu musel srovnávat s Marťanem. A v tomhle srovnání prostě neobstojí. Vůbec.
Příběh Jasmine mne prostě nezaujal tolik, jako příběh Marka a myslím, že nejsem sám. Prostředí prvního města na Měsíci je sice zajímavé, nicméně mne nebavilo ani zdaleka tolik, jako trosečník na Marsu.
Původně jsem tomu nevěřil a šel do čtené s tím, že z toho přeci musí být jasných pět hvězd, ale nakonec dávám tři a hned se naplánuji repete Marťana. Nic to však nemění na tom, že si rád přečtu cokoli, co Weir v budoucnu napíše.
Po přečtení dvou kapitol odloženo. Usoudila jsem, že tento počin není čtení hodný, Marťanovi se vůbec nepodobá a nepodobá se ničemu, co bych si přála v dohledné době číst. Raději se znovu vrhnout na Marťana, taková kniha se objeví jednou za čas. Artemis naopak působí jako psaní na zákazku. Jen další z "bestsellerových" nanicovatostí, podobně prozatím hodnotím i Štěstí pro lidi, které sice naopak začíná slibně, ale pak míří do pekel.
Artemis je sci-fi na jedno použití. Na rozdíl od kosmonautického Marťana se tu Weir pustil do dnes populárního žánru "vesmír z druhé ruky", v daném případě do otlučeného měsičního městečka, jehož jedinou zajímavostí je návštěvnické centrum Apolla 11 a v němž jeho obyvatelé hlavně fyzicky pracují, chlastají a věnují se i různým dalším hříchům. Na tomto pozadí se rozehrál trochu generický partyzánsko-teroristický děj o tom, kterak jedinec stojí proti velké korporaci a který asi tentokrát na zfilmování nestačí. Samozřejmě se znovu dozvíme něco málo vědy: tentokrát místo hnojení brambor vlastními exkrementy zejména o sváření a metalurgii. 60%
Artemis je stejně jako její předchůdce nenáročná a zábavná. Na rozdíl od Marťana chybí originální koncept osamělého hrdiny, který navzdory zjevné nevýhodě v podobě chybějícího protihráče hravě utáhne celý příběh. Artemis je sice slabší, co se stavby týká, ale ukazuje se, že to, čím si Andy Weir po celém světě získal miliony fanoušků, je jeho jazyk. Srozumitelný, ironický a návykový. Ať bude příště psát o čemkoliv, je jisté, že si to přečtu.
Artemis, měsíční městečko a první mimo-planetární kolonie svého druhu, kde žije na dva tisíce Artemiďanů. Téměř, protože všichni do jednoho byli poctivě uplácáni na Zemi a to včetně Jasmine, nebo spíše Jazz, jak jí každý říká - drzá, tvrdohlavá, geniální a sarkastická bad-ass holka, která je malinko otravná a tak byste ji občas chtěli přetáhnout kyslíkovou bombou po hlavě. Nespoutaný živel, živý a spontánní, po vzoru klubového jazzu s příměsí jemně kořeněné whisky. Jazz pracuje na přirozeném satelitu naší modré planetky, Měsíci, jakožto poslíček, a svého postavení zneužívá podle svých potřeb. Trochu mi evokuje postavu Lisbeth od Stiega Larssona, avšak s mírným komiksovým nádechem. Jazz se v průběhu knihy čím dál tím více vybarvuje do odstínů super-inteligentního MacGyvera, neb musí heroicky zachránit celý svět, respektive zanedbatelný kousek Měsíce.
Andy už po vzoru Marťana ukazuje, že po technické, fyzikální a chemické stránce má vše nastudované na jedničku, do této knihy ale zakomponoval i další prvky, které pro mě lehce kazí celkový dojem (nesrovnávat s výbornou prvotinou, Marťanem, je těžké, ne-li nemožné!). Jsem pro humor a sarkasmus každým coulem, nicméně si kniha mohla udržet vážnou tvář alespoň v některých momentech . Také jsem se nemohl zbavit dojmu, že je kniha psána s účelem, aby skončila na filmovém plátně, ale po skvěle zrežírovaném Marťanovi bych se vůbec nezlobil!
Koukněte! Kozy! - (.Y.)
Vcelku zábavná záležitost. Až na několik logických kopanců neurazí a potěší srdce fanouška sci-fi. Ovšem nedosahuje originality Marťana a tam kde on díky příběhu neměl problém s popisným jednoduchým vyprávěním jenž opravdu fungovalo, tam Artemis ztrácí dech a nemá ani myšlenkou ani dějem na to, aby zůstala v paměti delší dobu a zaujala podobně. Držím panu spisovateli palec. Doufám, že další jeho dílko bude více vybroušené a promyšlené. Očividně na to má.
Marťan se mi líbil a tak jsem po Artemis sáhnul hned jak v češtině vyšla. A rozhodně jsem udělal dobře. Skvělé scifi, humor, nic náročného na četbu a přesto napínavé a dobře napsané. Těším se na další knihu od Andyho Weira.
Budu hodně srovnávat s Marťanem, protože předpokládám, že se většina z nás dostala k Artemidě až po Marťanovi.
Myslím, že autor si vzal k srdci všechny ty stížnosti na technickou část v Marťanovi a tady to docela příjemně omezil. Mně to u Marťana nevadilo, ale rozdílu jsem si nemohl nevšimnout.
Dokonce i hlavní hrdinka občas připustí, že neví, jak něco funguje. Ale ono je taky rozdíl mezi holkou, která vyrostla ve fungujícím a zaběhlém městě na Měsíci, a vycvičeném a vysoce kvalifikovaném astronautovi na krátké misi na Marsu.
Nicméně pokud čtete sci-fi z města na Měsíci, tak se technice a chemii nevyhnete.. ale je to na únosné úrovni a navíc - pokud člověk neunese trošku techniku, chemii a jiné vědy, proč pak číst SCIENCE-ficton? :)
Co se týká příběhu, tak je svižný a rozhodně nenudí. Dočkáme se i humoru, i když trošku jiného než u Marťana. Tak trošku.
Já jsem se rozhodně dobře bavil a měl jsem nutkání číst dál a dál. Byly tam věci, které mi neseděly, nebo mě nějak 'tlačily v botě'.... ale nic, co by mi zkazilo zážitek z knihy a příběhu. ;)
Knížka se mi četla výborně, měla spád, ale Jazz mě chvílema dost štvala, jak jí všechno procházelo...
Jak byl humor u Marťana uvolněný, tady byl do příběhu rván silou. A když už jsme u příběhu, tak to byla dost nuda. Jinak zajímavá kniha o sváření =/
Moc jsem se na knihu těšila a rozhodně nezklamala. Možná jsem čekala víc humoru (jako bylo v knize Marťan), ale i tak to bylo příjemné napínavé čtení... až mi bylo líto, když jsem knihu dočetla. Doporučuji.
Autorova předchozí kniha Marťan mě nezaujala a – bohužel – to je první kniha, kterou jsem nedočetl, protože jsem se nedokázal přenést přes chemické/fyzikální popisy, které se vlekly knihou. Přitom se mi líbilo, jak autor dokázal psát, hlavní postava mi byla sympatická, ale chemii a fyzice nerozumím vůbec, takže to pro mě bylo těžký jak na čtení, tak na pochopení. Na čtení Artemis jsem se dostal potom, co jsem zjistil, že tahle kniha je podstatně kratší, takže by nemuselo být tak těžké ji přelouskat. Navíc, Měsíc pro mě je daleko zajímavější než Mars. ;) :) Postava Jazz mi trochu připomínala Marka, oba takoví trochu tvrdohlaví a i když jim jde o život, dokáží se smát a trousit vtípky. Jinak mi ale postava Jazz příliš nesedla a docela mi trvalo, než jsem si ji oblíbil. Ať si klidně pašuje, ať krade, jasně, je to typická antihrdinka, což je teď docela v módě. Jenže jestli nás má knihou provázet Jazz, která zásadně nikoho neposlouchá, a nechová se zrovna logicky, pak je to trošku těžší. S tím se pojí moje další – a asi i poslední – zápor knihy, což je používání sprostých slov a dvojsmyslů, kterých tam je požehnaně a nějak netuším, jaký tam měly smysl. Na mě to působilo kýčovitě a jako by se autor snažil až moc. Jako aby to nebylo tak vleklé, tak sem nacpu dvojsmysl. Já nevím, třeba se to někomu líbí a může připadat vtipné, ale mně tohle u sci-fi vadí. Hlavně pokud je to krátké sci-fi a dvojsmysly jsou skoro všude. Ale dál: kniha je ohledně čtivosti pravý opak Marťana. (Alespoň pro mě.) Přečetl jsem ji rychle a vím, že za to může to, že autor osekal chemické/fyzikální popisy na minimum, což mi vyhovovalo. Už mi to nepřipadalo jako žádná příručka na život ve vesmíru a víc mi to připomínalo knihu. :) Děj se mi zdá jako dobrý námět na film, proto bych se nedivil, kdyby se brzo Artemis objevil na filmových plátnech. (Pokud se o tom už neuvažuje nebo nenatáčí…:D) Možná, jestli někdy filmové zpracování bude existovat, zvednu hvězdičku, až uvidím všechnu tu parádu. :)
V popisu vesmírného života je Weir pořád výborný, bohužel humor z Marťana je pryč a u čtení Artemis jsem se v podstatě nezasmál... S ohledem na nižší počet stránek ale fanouškům Marťana rozhodně doporučuji ke přečtení... :)