Artušův pád / The Fall of Arthur
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
Ve třicátých letech se J. R. R. Tolkien, veden svou profesí i zájmem o starou literaturu, pokusil přebásnit staroanglickým aliterativním veršem nesmrtelný příběh o králi Artušovi. Podle svědectví jednoho z blízkých přátel šlo o velice úspěšný pokus, ale ani nadšená chvála tohoto čtenáře nepřiměla Tolkiena k tomu, aby text dokončil. Podle všeho jej definitivně opustil v roce 1937, kdy vyšel Hobit. Text z pozůstalosti zpracoval jeho syn Christopher, opatřil komentáři, v nichž cituje klasická zpracování artušovské látky i staroanglické básně, které se k tomuto cyklu vztahují. Tolkienova báseň vyjde v bilingvní česko-anglické verzi.... celý text
Literatura světová Poezie Pověsti
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
The Fall of Arthur, 2013
více info...
Přidat komentář
Když jsem si kupoval Artušův pád, věděl jsem samozřejmě, že se nejedná o Ardu, Středozemi, Melkora, Saurona apod., ale přesto jsem knihu prostě a jednoduše potřeboval doma mít. Jen díky těm několika kouzelným písmenům vytvářejících slovo "Tolkien". Opravdu platí, že dílo do největší míry ocení lingvisté, znalci staré anglické poezie, milovníci rytířských příběhů apod., ale i nám ostatním, v těchto oblastech naprostým laikům, kniha zprostředkovává tentýž Tolkienův zápal, tentýž básnický, lyricko-epický styl, který známe z jeho velkého díla o Ardě, na niž i v této knize přece jen dojde a Christopher Tolkien nám osvětluje různé paralely mezi Artušovým pádem a např. Silmarillionem. Je škoda, že dílo Tolkien nikdy nedokončil, ale na druhou stranu je parádní, že se dochovalo alespoň to, co máme. Co se týče českého vydání, zbožňuji tyto nádherné runové a většinou ilustrované verze od Arga, které je mým nejoblíbenějším nakladatelstvím (vydává Tolkiena, vědecké edice Aliter a ZIP a historickou sérii Každodenní život). Tyto knihy jsou poté ozdobou knihovny, jednak tématem, obálkou, tak i vnitřním zpracováním.
Já vám mám ten Artušův pád rád. Četl jsem jej před léty i se všemi dodatky, poté několikrát báseň samu. Nyní jsem si celou knihu pročetl znovu. Pravda, Legendu o Sigurdovi a Gudrún mám raději, ale přes to je Artušův pád zcela nádherným kusem poesie. Nesouhlasím s tím, že snad není ohromná škoda, že se jedná jen o zmrzačené tělo. Nedodělek. Mě je ohromně líto, že Tolkien nikdy toto svoje krásné dílo nedodělal, bylo by, myslím, historicky uznávané.
Dílo je to epické, ale zakomponovává do sebe krásnou lyriku:
Vyšlo skvoucí slunce. ... Stříbrné ráno
omyté vodou ... Zářící vystoupalo
na bezmračné nebe ... blankytné a vznešené.
Skloněné paprsky ... prosvítaly větvemi,
leskly se a zářily ... v šedém lese;
kapky spěchaly ... jak skleněné krůpěje
z šelestných lesů ... se třpytem a perlením.
Aliterace dodává dílu jistou ráznost, průraznost své formy i obsahu. K tomu vydání umožňuje komparaci s originálem, který je prostě fantastický. A dodatky Christophera Tolkiena dokreslují nejen dílo, ale také mysl autorovu, což je pohled neocenitelný. Bravo, skvělá kniha!
Nemůžu dát méně než 5*, protože to je prostě Tolkien, ale je pravda, že větší zážitek z tohoto díla mají lingvisti. Každopádně mě mrazí (v dobrém slova smyslu) to propojení na Středozem a jak se k ní v každém svém díle podvědomě/vědomě vracel...
Fragment básně o Artušovi z moudrého pohledu znalce mytologie. Artušův pád nám nabízí pohled do Tolkienovy dílny a jeho úvah nad tvorbou příběhu a skládáním básně. Fascinující je vazba Avalonu na Valinor, z které vane pocit, že těm nejctnostnějším z nás je dovoleno navštívit svět, o kterém nám Tolkien vyprávěl.
Rozsiahla a dosť náročná analýza nedokončenej artušovskej básne, jej porovnanie s inými a so Silmarillionom. Zaujímavá možnosť vidieť Tolkiena ako jazykovedca. Keďže však nie som lingvista ani študent anglickej literatúry, zrejme nedokážem oceniť túto analýzu úplne.
Tolkien po sobě zanechal spoustu nedokončených skvostů, toto je jeden z nich. Ale stejně jako u jiných, už jen úlomek tohoto šperku září úplným a dokonalým světlem. Vlastně mi vůbec nevadí, že jde jen o výsek děje, je velice působivý i sám o sobě, Dokonale básnicky vystižená atmosféra, nádherné popisy krajin, střídání světel a stínů, poryvů moře a větru v provázanosti s duševními prožitky a motivacemi hrdinů, to vše v úžasném aliteračním rytmu, který si můžete užít v originále i kongeniálním českém převodu. Také doplňující texty tvořící větší polovinu knihy jsou zajímavé čtení. Nechci se nijak povyšovat, ale podle mě je Artušův pád tak trochu pro elitu Tolkienových čtenářů – tedy pro ty, kteří svému autorovi vnitřně rozumějí i v tom, co už nestihl napsat.
Jsem moc ráda, že jsem se knihu nakonec odhodlala přečíst. Pro obdivovatele Tolkiena je dalším dílkem do mozaiky, jinak je ale opravdu vhodnější pro studenty lingvistiky nebo anglické literatury ...
Po dlouhé době zase nějaká poezie. A nutno říct, že starogermánské hrdinské písně (i když tady moderní kopie) mají prostě svoje kouzlo. Zároveň je to krásný náhled i do toho jak Tolkien tvořil svůj svět.
Upřímně, kmenová část knihy, tedy samotná báseň Artušův pád, zaujme nesjpíše pouze ty, kdo se zajímají o středověkou anglickou literaturu, lingvisty, nebo Tolkienovi bezvýhradné obdivovatele (ke kterým se sám počítám). Budiž tedy chvála vydavateli, že spolu s překladem ponechal i původní znění, stejně jako u Legendy o Sigurdovi a Gudrún. Artušův příběh je dostatečně známý a autor napsal pouze jeho velmi malou část, návrat Artuše po Mordredově zradě. I když čerpal spíše než ze středověkého Maloryho Le Morte d'Arthur z ještě starších zdrojů, stejně nás v ději nejspíše nic nepřekvapí. Na knize je tak nejvíce zajímavý popis Christophera Tolkiena, jakým způsobem jeho otec pracoval, jak báseň vznikala a její návaznosti na svět Středozemně.
Pěkná knížka a příběh. Bohužel nedokončený. Samotný příběh mě zas až tak nezaujal a nejlepší mi přišla studie o vztahu Pádu Artuše a některých příběhů ze Středozemě.
Musím říct, že to byla dost těžká knížka na přečtení. První část je Artušův pád psaný Tolkienem, v druhé části je rozbor, vznik,... Takže bych knížku doporučila hlavně studentům angličtiny, kteří se o tohle opravdu zajímají. Fascinující na téhle knížce je, jakým způsobem Tolkien pracoval. Hlavně propojení se Silmarilionem. Každopádně jsem ráda, že se mi knížka dostala do ruky.
Velmi dobrá, i když nedokončená kniha. Nedoporučovala bych ji však nikomu, kdo nemá o Tolkienovi a jeho díle sebemenší tušení.
Je opravdu velká škoda, že Artušův pád skončil nedokončený.
Pokud si však chcete rozšířit obzory o další Tolkienově tvorbě, směle do toho. Kromě nedokončeného Artušova pádu máte možnost nahlédnout do srovnání s dalšími autory a také Silmarillionem, přičemž je znalost Silmarillionu logicky nezbytná.
Fragment aliterační básně přečten, zbytek prolistován. Je to podmanivé. V hlavní roli Guinevere, moře a počasí, válečný konflikt mezi Artušem a jeho proradným synovcem Mordredem, jednotlivé fáze - včetně váhání vzdáleného Lancelota - popsány velmi dramaticky. Škoda, že překlad do češtiny nerespektuje (nemůže...?) důraz na předložky, hlasité čtení, po kterém báseň přímo prahne, je tak kostrbaté. Nicméně ráda jsem si připomněla existenci Kruhového stolu a cítím potřebu si ten rozkošatělý dobrodružný příběh s metaforickým přesahem zopakovat. Takže vzhůru na Anglické mýty...