Arzach
Mœbius (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290177/mid_arzach-yTZ-290177.png
4
102
102
Moebius. Jedna z největších ikon světového komiksu. Kreslíř i scénárista, jehož nedávný odchod byl tragédií pro celý komiksový vesmír. Známe ho už z Incala, ale Arzach je jeho nejosobnější a nejslavnější dílo – fantastický komiks, který ovlivnil celý svět. Dílo, které svým stylem inspirovalo komiksové i nekomiksové tvůrce – od Federika Felliniho, Ridleyho Scotta, Hayao Miyazakiho až po našeho Káju Saudka. A to se v něm Moebius obešel téměř beze slov. V několika povídkách prolétá mlčenlivý bojovník fantaskními světy, aby sváděl kruté a komické boje s bizarními a obřími protivníky. Snové sci-fi příběhy zasahují čtenáře melancholickou náladou a neuchopitelnou atmosférou. Arzach předvádí Moebia v jeho nejlepší formě a podobě.... celý text
Přidat komentář
Já si nemůžu pomoci, ale v mém případě se tahle klasika jednoduše minula účinkem. Za výbornou považuji druhou povídku s mutujícími exkrementy a třetí s uneseným manželem, u všech ostatních jsem jen nejistě kroutil hlavou. První příběh je nádherně nakreslený, ovšem na můj vkus příliš esoterický a čtvrtý je sice zábavný, ale doteď si vlastně nejsem jist, zdali jsem vůbec pochopil tvůrcův úmysl. To samé pak platí o páté historce, i když ta už je trochu vypointovanější. No a ze všeho ostatního, co se odehrává po pětce, jsem zkrátka nepochytil ani zbla. Až jsem nabyl dojmu, že mám nějaký specifický defekt, protože epizody nejen že nedávají smysl, dělí je i různá grafika a styl. Ale možná jde o nějaké umělecké výkřiky do tmy. Nevím, moje zpustlá duše přízemního konzumenta na tohle prostě nemá. Každopádně tolik oceňovaná snovost vyprávění mě neoslovila a užil jsem si pouze počáteční humoristické skeče, které v sobě však nemají o moc více nápaditosti, než kreslené vtipy ve starém Dikobrazu.
Moebiuse mám v některých případech docela rád. Ale tady jsem se nemohl zbavit dojmu, že se snaží si hrát na něco co úplně není a to celou dobu kazilo zážitek. Sám vlastně v úvodu naznačoval, že v tomto díle skočil po hlavě do neprozkoumaného, aby zjistil co z toho vzejde. Působilo to na mě jako snaha o hippie lsd trip, který je tak divný až vás to baví a jen potrvzuje nutnou autorovu intoxikaci jinak by přece něco tak šíleného a neuchopitelného nemohlo z lidského vědomí vzejít že. Bohužel to celou dobu působí jen jako neautentická a kostrbatá snaha. U Šílené ze Sacré-Coeur se mu tento dojem podařilo vyvolat už lépe. Abych jen nekritizoval, tak některé kresby jsou dost dobré a chvíli jsem se u nich pozastavil abych si je pořádně prohlídhl a vstřebal je. Sem tam se někde objevilo nějaké prso nebo falus. Ale to je asi tak vše.
Přiznám se bez mučení, tohle jde absolutně mimo mě. Rozumím, že je to kult, ale tohle mi nic neřeklo. Obecně mám s Moebiem problém, protože jeho styl kresby je pro mě občas poměrně nepřehledný a marně hledám, co mi autor chtěl vlastně říct. Do sbírky hezké, ale to je asi všechno.
Krásná kresba černobílá i v barvách. Ještě krásnější než jsem si představovala. A taky hodně penisů. ALE přiznávám, že jsem za sešit nic neutratila. Být to tak, budu možná zklamaná...
Nečekal jsem, že by to mělo být aspoň z půlky tak dobrý jako Incal, ale takovou blbost jsem dlouho neviděl. Arzach je pouze několik povídek a těm moc neholduju. Všechny jeho příběhy jsem pochopil, metafory, obrázky, jenže žádný pocit uspokojení se nedostavil. Moebiuse nesmírně uznávám jako kreslíře, ale jako spisovatele moc ne. Na Arzachovi je vidět, že autor si svoje povídky načmáral někde pro sebe a vydalo se to za účelem zpěněžení. Kresba je opět nádherná, taková retro.
Pro mě nejlepší příběhy tohoto díla jsou barely, močení na veřejnosti a výraz před a po zachránění lady v pevnosti.
Moje hodnocení 3/10
Nějak jsem tomu nedokázal přijít na chuť. OBJÍŽĎKA pro mě nudná záležitost, další příběhy už byly lepší, ani text nebyl potřeba, protože obrázky mluví za vše.
Prečteno. Teda, dokoukáno. Kresba nádherná, ale jak je v knize psáno, je to přesun z bodu A do bodu B. A jestli jsem nepochopila skrytý význam, to přežiju.
kresba výborná, ale jinak je to spíše sbírka autorových krátkých hříček a neprovázaných nápadů
Sakra, některé ty obrazy rozkládající se na dvojstranu jsou vážně monumentální. Úplně jsem si představoval, jak by se mi vyjímaly v pracovně u knihovny. Moebius si mě získal prací na Incalovi, kde se mi kresba moc líbila, ale bohužel jsem buď Arzacha nepochopil anebo zůstal jaksi na půl cesty. Vážně tomu chyběla nějaká nosná myšlenka a vhled do světa, co stvořil.
Ano takto si představuji scifi povídky velké + chybějící text kdy sledujeme jen ten dej který koordinuje chytrou pointou.
Libilo a bavilo.
Takový malý Moebiův úlet. Několik krátkých propojených příběhů na pár stránek ( někdy opravdu jen na dvě ). Poslouží jako upoutávka na Moebiovo tvorbu a rozhodně si to spíš prolistujete než přečtete protože většina komiksů je beze slov. Pokud si chcete užít Moebiovo kresbu, kupte si raději Incal. Arzacha doporučuji spíše zarytým fanouškům.
Při veškerý úctě k autorovi, tohle je blbost. Smysl sešítku jsem vůbec nepochopil...
V zásadě souhlas s JP: Psychedelická ujetost s několika zajímavými nápady a třemi hezkými scenériemi, která působí spíše dojmem skic sebraných a poskládaných bez celkové koncepce a aspoň náznaku narace nebo pojícího tématu. V dnešní době, kdy lze sehnat řádově hodnotnější grafické romány (např. od S. Tana), naprosto nemá šanci zaujmout.
Legenda nelegenda - tohle je mimo, hlavně asi z editorského hlediska...
Je to Moebius a není to Moebius. Intro má ještě nejakou výpovědní hodnotu, ale potom je to jen střihové vizuálno. Ano některé stránky by se daly považovat za samostatné umělecké dílo, ale jako celek to nefunguje. Škoda.
Nejsem zrovna Moebiusův obdivovatel, ale jako kreslíře ho uznávám. Škoda, že jsem se k němu, jako ke spoustě, dostal až po jeho smrti. O to víc zamrzí, že Arzach, téměř bez textu, vyprávěn pouze obrazem, a to je moje, avizován rovněž jako legendární komiks, je prakticky jen taková milá hloupost, která na svých cca padesáti stranách předvede dva či tři pěkné výjevy či nápady a jednu dechberoucí ilustraci. I přesto na mě působí spíše dojmem osobního projektu, který si autor kreslil z nudy a hlavně sám pro sebe, než regulérního díla směřovaného masám.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Incal |
| 2018 |  Šílená ze Sacré-Coeur |
| 2017 | Andělské drápky |
| 2012 | Arzach |
| 2018 | Svět Edeny |
Beze slov.