Šílená ze Sacré-Coeur přehled

21.01.2025

Jak se nezbláznit a přežít šílenství ?
A nežijeme vlastně v takovém podobně šíleném světě ?
Akorád nemáme u pusy bubliny :)
Mix fanatizmu,falešných proroků,pokrytectví i filosofie v podání Jodorowsky-Moebius.
Scénaristická šleha i výstřik spermatu na puritány všech zemí.
Jízlivý ironický sarkastický výlet s Dorotkou schovanou za duhou.
Egoistické já hlávní postavy (hrdiny příběhu) s jeho upřímným druhým egem (dáblíkem a našeptávačem) vtipně glosuje a komentuje události.
Dokonce v jeden moment,jsem si vzpoměl na pár dílů rodiny Smolíkových na cestě kolem světa.
Dost podcenované a celkem nedoceněné dílko v rámci autora celkově.
Má to spád,nevíte a opravdu netušíte,jak to bude dál.
Vcelku slibně nepředvídatelné.
Zpočátku ani ne moc symplastický profesor.Možná posléze nastane i lítost,která se nakonec změní k pochopení i fandění.
Svěží závan,trošku schíza,ulítlá jízda na tripu i jedna nakoplá prorocká bába do zadku.
Možná to není úplně dokonalé,ale pohltilo nadsázkou i ulítlostí.
Má to hloubku a zadumání.A taky,sex je náš,ten nesmí chybět.
Nebrat se vážně,ale hlavně se z toho neposrat.
Strach a hnus a na to kaká pes.

07.01.2025

Šílená je šílená. Nebudu předstírat, že mě nenalákaly špičatá prsa na přebalu, víc než cokoliv jiného. Příběh je trochu zvláštní, trochu šílený a značně metaforický. V centru dění je postarší emeritní profesor filozofie na slavné Sorbonně, Alain Mangel, který v příběhu prochází zásadní proměnnou. Katalyzátorem proměny a hybatelem děje je Elizabeth, mladá, krásná, živá, bláznivá, zdánlivě šílená dáma, agent změny, agent chaosu, agent života. Naopak Alain je zpočátku ztělesněním rezignace, stagnace, nezájmu a neuroticismu. Celkově to má silnější, slabší, hodně slabé a vyloženě špatné momenty. Mezi ty silnější patří rozmanitost děje, alespoň tedy v první polovině příběhu, též postavy protagonistům v dalších částech pak přechod k mysticismu, a částečně možná též mnohé ty kabalistické motivy. Prsa na deskách samozřejmě slibují jistou lehkou dávku erotična. Celý děj je protkán humorem, ten osciluje mezi divným a hodně divným, nelze opomenout parodické fekální vsuvky, nebo jak to lépe nazvat. Naopak k těm slabším bych zařadil celou anabázi s „Kolumbijci“, snad až na ayahuascové a houbové rituály, ty jsou naopak mimořádně zdařilé, vč. příznačného oddělení hlavy od těla – rozpuštění ega. V komiksu se snoubí několik závažných témat skrytých ve všeprostupujících metaforách, od hledání sebe sama, přes poražení vlastního ega, znovuzrození, obnovení zájmu o život a život beze strachu. Doporučuji nevynechat závěrečný zasvěcený komentář, který pomůže proniknout někdy prvoplánovým mysticismem a poskytne hlubší kontext a pohled na záměry autorů. Kresbu komentovat netřeba, je to Moebius, výtvarný styl je zcela charakteristický.