• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Megalex - Alejandro Jodorowsky

Pravidelná síť uniformních městských bloků, ve kterých žijí obyvatelé vzešlí z klonovacích „porodnic“ a s přidělenou délkou života. Pro ty nejnižší kasty jen pá... detail knihy

Populární knihy

/ všech 29 knih

Nové komentáře u knih Alejandro Jodorowsky

Pomsta a vykoupení

„Pokračování svazku jde ve šlépějích předešlích dílů. Jodo intrikaří smilní usekává čaruje mstí mrzačí a podobné libůstky. Celé to sviští a neztrácí tempo.Opět dominuje kresba a je bezva vtahující. Samozřejmě,jde všem o nejvyšší blaho lidstva.Všichni jsou tu TI hodní :) Přibylo a velký důraz je na fantasy prvcích.O různých proměnách ani nemluvě.Milovníci žánru vrní blahem. Solidní storka,jak si všici projdou peklem,vnitřním i osobním trýznivým osvícením a na konci zbyde ? Peace - Love“... celý text
— opic 12

---

Svatokrádežná svatba

„Středověká fikce,tragédie,rodinná freska,násilí,dusná erotika atd. Kapánek cik-cak jednání i uvažování postav. Vývoj charakterů celkem bída. Uspěchanost,no jasně je to komiks. Většina,vlastně všechny pohlaví jsou pěkný sráči a mrchy :) celý je to neodolatelně nečernobíle hlavní pozitivum tohoto dílka. Kresba zajímavá i poutavá,vlastně dominantní. Scénař chudší,jak chrup staré indiánky,nastavovat se musí trochou fantastiky a jakési magie ap. Ucházející,prostě nic moc,ale paráda.“... celý text
— opic 12

---

Šílená ze Sacré-Coeur

„Jak se nezbláznit a přežít šílenství ? A nežijeme vlastně v takovém podobně šíleném světě ? Akorád nemáme u pusy bubliny :) Mix fanatizmu,falešných proroků,pokrytectví i filosofie v podání Jodorowsky-Moebius. Scénaristická šleha i výstřik spermatu na puritány všech zemí. Jízlivý ironický sarkastický výlet s Dorotkou schovanou za duhou. Egoistické já hlávní postavy (hrdiny příběhu) s jeho upřímným druhým egem (dáblíkem a našeptávačem) vtipně glosuje a komentuje události. Dokonce v jeden moment,jsem si vzpoměl na pár dílů rodiny Smolíkových na cestě kolem světa. Dost podcenované a celkem nedoceněné dílko v rámci autora celkově. Má to spád,nevíte a opravdu netušíte,jak to bude dál. Vcelku slibně nepředvídatelné. Zpočátku ani ne moc symplastický profesor.Možná posléze nastane i lítost,která se nakonec změní k pochopení i fandění. Svěží závan,trošku schíza,ulítlá jízda na tripu i jedna nakoplá prorocká bába do zadku. Možná to není úplně dokonalé,ale pohltilo nadsázkou i ulítlostí. Má to hloubku a zadumání.A taky,sex je náš,ten nesmí chybět. Nebrat se vážně,ale hlavně se z toho neposrat. Strach a hnus a na to kaká pes.“... celý text
— opic 12

---

---

Pomsta a vykoupení

„„Poslyšte o králi Alvaru přesmutný zpěv… jenž dobro od zla nepoznal, co živ byl… a jemuž prokletím ztrpknula královská krev.“ Byť je Pomsta a vykoupení především o královských dětech Vaalovi, Maře a Aramovi, Alvar v jejich příběhu má pořád nepřehlédnutelnou roli. Scénárista Alejandro Jodorowsky si sem z první knihy přinesl celou tu hrubou a drsnou slupku, plnou násilí a krve, úkladů a bezpáteřní zrady, přihodil pár krvelačných bestií, špetku mysticismu a protože se blíží závěr i pár velkých rozhodnutí. Dějovou linku napřímil a srovnal, aniž by současně očesal hrany, takže je to pořád pěkně brutální jízda bez úhybných manévrů. Když je potřeba zabíjet a pokropit zemi krví, nějaký meč se vždycky najde (a když není meč, jsou tu zuby a drápy). Stejně tak se můžeme spolehnout na přítomnost nikdy nekončícího šílenství a nenávisti, které Královskou krví procházejí jako červená nit. Dongzi Liu z nastavené laťky nic neslevil a jeho kresba je stále na takové úrovni, že jsem občas zapomínal i číst doprovodné texty. Kolik emocí dokáže vtisknout do tváří schých postav je až neskutečné. Připočteme-li k tomu jeho práci s barvami, patří mu můj obdiv a úklona až k zemi.“... celý text
— ludek.n

---

Svatokrádežná svatba

„„Nic nevím, nic nejsem, nic nemohu. Bože, jenž jsi mým životem, ukaž mi cestu!“ Temné, drsné, krvavé, nelítostné… Příběh krále Alvara, který se vzepřel všemu a všem, dokonce i Bohu. Scénárista Alejandro Jodorowsky si rozhodně nebere žádné servítky a žádná tabu pro něho nic neznamenají (snad jen pobídku je porušit, demýtizovat, vysmát se jim). Některé scény jsou natolik kruté a syrové, že si je určitě do památníčku nezapíšete. Na druhou stranu má tahle středověká výpověď sílu těžkotonážního bucharu, před jehož kladivem neobstojí žádná výmluva. Trochu mi vadily ony dějové veletoče, díky nimž vyprávění skákalo nahoru a dolů jako umanutá koza. Jako by žádná z postav nebyla tak docela normální. Kresba Dongzi Liu mě oproti tomu uchvátila na první podívání. Je jednoduše nezapomenutelná. Precizní v detailech i mohutných davových scénách. Tak propracovaná a nádherná dynamika obrazu se hned tak nevidí a například v zachycení pohybu se mu opravdu málokdo vyrovná. Každopádně klobouk dolů před oběma umělci.“... celý text
— ludek.n