Asfalt
Štěpán Kopřiva
Žoldáci neumírají. Odcházejí do pekla, kde se spojují. Že je toto známé rčení pravdivé, se členové Kuffenbachova komanda přesvědčí po jedné nepříliš povedené akci. Jenže peklo není žádná pohádková idylka – ale temná industriální dimenze, kde jsou mrtví degradováni na mazlavou hmotu, na pouhý materiál. Svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit. A jelikož mají výcvik, zkušenosti i potřebnou dávku šílenství, situace se poměrně rychle zvrhne. Pět žoldáků proti celému peklu. Noe může rovnou začít stloukat nový škuner. Protože tenhle svět utone v krvi.... celý text
Přidat komentář
Za mě celkem blbost, jediný co oceňuji, bylo, že jako audiokniha my to vydrželo na hodně dlouhý poslech v autě.
Major Kuffenbach, bývalý žoldák a nyní ostraha supermarketu, je naprosto neřízená střela. Přesvědčí se o tom i samotné peklo, když se v něm major se svým komandem ocitne. Je to ulítlé, sadistické i vtipné, a když jste nad věcí, tak si čtení užijete.
Asfalt mě velmi příjemně překvapil. Naprosto pohodová brakovka, u které jsem se na hodně místech řezal smíchy. Samozřejmě takovouhle knihu nelze brát úplně vážně a čekat nějak vysokou literaturu. To co měla splnit však beze zbytku splnila. Každá postava má svou roli a perfektně se jí drží, zamilovat si členy komanda není moc těžké. Velmi mě bavily různé situace, ve kterých byl Lukas oproti ostatním žoldákům "za debila". Zábavné hlášky převažují nad trapnými (což také není vždy standard) a Kopřiva zde dokazuje, že jde napsat kvalitní brak i bez explicitních sexuálních scén. Ne, že by bývalo vadilo, kdyby tam byly, je to jen poznatek.
Najde se i pár věcí, které bych vytknul. Za prvé je na brakovku příliš dlouhá. Ne že by mi to vadilo samo o sobě a je pravda, že se daří vysoké tempo držet docela dobře, ale poslední čtvrtinu knihy už jsem byl docela přesycen. Jako druhé negativum vidím závěr, který byl na můj vkus až příliš divoký a překombinovaný.
Celkově dávám slabších pět, protože k dokonalosti něco málo chybělo, ale bavil jsem se víc, než solidně.
Kniha "Asfalt" mě nezklamala a hlavní hrdinové Kuffembach - Ostranski už vůbec ne.
Když oba vyhodí z práce, kde měli obyčejné povolání, pracovali jako ostraha obchodu, naskytne se jim příležitost výborného výdělku. Úkol je jasný - zachránit "někoho" z rukou satanistů. Lze buď tento kšeft odmítnout, nebo oslovit staré známé vojenské komando a vrhnout se rovnou do pekla.
Tak vzhůru do akce major Kuffembach, protože taková nabídka se přece neodmítá.
Naprosto šílené, akční, hodně drsné, ale také humorné čtení, které by si určitě příznivci pana spisovatele neměli nechat ujít.
Audio, nedoposloucháno.
Po Kopřivově Rychlopalbě jsem narazil.
Začátek byl vynikající a za to jsou ty dvě hvězdy, ale zbytek? WTF? To musel mít hustej matroš. Za to by se nemusel stydět ani H.P.Lovecraft.
Od pádu až po dvacátou kapitolu snůška blábolů. Pak jsem to vzdal. Sorry tohle doporučovat fakt nebudu.
Naprosto kulervoucí a krevtuhnoucí epos doplněný o briskní a jako zlomená kost nabroušený humor, který je vtipný od prvního do posledního písmene. Potoky krve a mletého masa mi kmitaly před zavřenýma očima celou noc.
Jediný co tomu chybí je soundtrack, a pokud možno s co nejvíc mlaskajícím podmazem.
Modní štvanec se červená při pomyšlení že by tohle mohlo být považováno za béčkovou literaturu. Za mě láska na první čtení, po zaklapnutí knihy jsem to chtěla číst zas znova.
Díky díky díky :D
Tak tohle byla bestiální vražedná jízda, která otřásla samotnými základy Pekla. Na Kuffenbacha a jeho komando si industriální knížata se zástupy tisíců démonů a jiných obyvatel Pekla za zády rozhodně nepřijdou, spíš naopak - tato partička žoldáků předvede něco, co se v těchto prokletých končinách ještě nikdy nestalo. Knize nechybí kulometný akční náboj, notná dávka černého humoru a rozhodně je celá prošpikovaná autorovou bizarní fantazií, která Vám do hlavy pošle nejrozmanitější tvory a netvory jako je např. Chorozon, který mě osobně zaujal nejvíce. Vtipných hlášek je v knize požehnaně a to jí samozřejmě dodává šmrnc, stejně jako kalhoty jemně vydělané z muslimských předkožek. Poslouchala jsem v naprosto úžasném podání Ludvíka Krále.
Kdo se pekla nebál, po přečtení téhle knížky svůj názor nejspíš přehodnotí, tohle byla neskutečně nechutná, drastická a zároveň komická jízda.
Zpočátku jsem měla trochu problém vyznat se v jednotlivých postavách, když jsem ale zjistila, že na půlku z nich můžu rovnou klidně zapomenout, mohla jsem číst vesele dál.
Děj neubíhal rychle, spíš tak jakoby svištěl, rychlostí světla - to, co tady těch pět chlápků stihlo za dva dny, mi prostě hlava nebere.
Styl psaní mi byl neuvěřitelně sympatický a líbilo se mi, že ač byl příběh psaný v er-formě, autor neopominul zařadit i kurzívou psané myšlenky jednotlivých postav, což by tady jinak vážně chybělo.
Humoru spousta, masakrů taky dostatek a čtenář se rozhodně nudit nebude.
Slabším povahám bych radila knihu vrátit, naopak kdo má rád Františka Kotletu nebo třeba Petra Schinka bude v pohodě.
A máme tu dalšího zástupce z mého oblíbeného ryze českého žánru "hustých bumpráskovek". Kopřiva sem tam vytáhne krásně vymazlený slovní obrat a pamětihodnou scénku, ale jinak po hříchu spíše zaostává za kotletovsko-kulhánkovským standardem. K postavám hlavního týmu jsem si nenašel za celou dobu cestu, celé to nějak postrádá napětí a i to peklo je tu takové bez charizma (asi se až moc podobá zemi). Kámen úrazu oproti srovnatelným dílkům je tu hlavně chybějící kumšt při popisu neustále repetitivních akčních scén, které jsou ve své rychlopalné kadenci často nesmírně nepřehledné a chaotické. U tohoto žánru dost problém.
"Tak co? Bude zase pohoda? Nebo to rozjedeme?"
Rus skloní steyr, kterým mířil Vanderbergerové na hlavu. "Bude pohoda."
A jaká to bude pohoda?"
"Vánoční," zahučí Ostranski.
Vanderbergerová zastrčí beretty do pouzder a natáhne ke Kuffenbachovi ruku. "Správně. Přímo štědrovečerní."
"Dávka z beretty roztrhne Prófovi hlavu. Jako když se páře pohovka. Pohovka, ve které hledáte dědictví po choromyslné tetičce. Jenže v pohovce najdete leda polyuretan, a ne žlutou nádivku, která démonovi vyrazí z hlavy. Pokud tedy vaše teta nebyla fakt hodně choromyslná!"
Božská komedie o partě žoldáků v Pekle. Na každé stránce minimálně jeden popkulturní odkaz a cooltovní hláška. Autorova morbidní fantazie hladce poráží Danteho trojveršové schéma inspirované SWATou trojicí, nudné jak U2. Tak jen do toho!
Peklo není pěkné místo zvlášť, když jste asfalťák a nestojí te ve správné hierarchii co se, ale stane když se do pekla dostanou pětice žoldáků, kteří se svým osudem nejsou smíření. 5 žoldáků versus celé peklo. Kuffenbach a jeho banda jsou prostě borci, kteří se s ničím nepáří a metou jednu vtipnou hlášku za druhou. Napřed jsem se bál, že to bude podobizna Kulhánka, ale byl jsem mile překvapen trošku tam toho Kulhoše cítím, ale autor má své nápady a taky super hlášky, které se do těch situací úplně hodí. Taky se mi líbí, že každý z pětice si s sebou nese nějakého vnitřního démona a má jinou motivaci dostat se z pekla. Další bod bych připsal za záporáka Chorozona, který byl taky skvělý. Zakončil bych to jednou z poslední hláškou: Tak jsi proti invazní armádě démonů poštval neozbrojený démonstranty? Zas tak moc jsem je štvát nemusel. Stačilo vykopnout mrzáka z okna.
O kapku lepší než Aktivní kovy, bohužel, pan Kopřiva nebude šálek mého piva, pro příště radši zůstanu u ověřeného Kotlety:)
Audiokniha. Tohle byla naprostá pecka! Fantazie autora ohledně zápletky a dějových zvratů mě dostala. Pouze začátek v pekle byl tak nechutný, tak kvalitně naturalisticky popsaný, že jsem to skoro nedával. A to jsem žil v domnění, že nejsem žádná měkkota. Z tohoto důvodu odebírám jednu hvězdu, navíc opět v porovnání s knihami pro mne opravdu zásadně pětihvezdičkovými. A teď chvála.
Akce: bezbřehá. Nápady: kulervoucí. Jazyk: ach, bože, nádhera. Ať se nikdo neurazí, ale slovní zásoba autorova mi připomněla bohatost výrazů Karla Čapka. Ta přirovnání. Ty obraty. Styl: napínavé (až moc), těsné vyváznutí bylo snad na každé stránce, postavy vždy o vlas proklouznout nebo uspěly, už mi to začalo lézt... ne, nezačalo. Ono to zatraceně funguje i po stopadesáté.
Po Rychlopalbě naprosto fenomenální čtenářský zážitek a jdu si honem obstarat další knihy pana Kopřivy.
Citát (jen 1,jinak bych tu musel vypsat čtvrt knihy):
"Samopal... Měl jsem si vzít spíš - plácačku..."
Po přečtení jsem dával 4/5... Ale po poslechnutí auidoknihy, která je načtená Ludvíkem Králem, musím dát 5/5
Trochu jsem se bál, že to bude další jakože Kulhánek, ale musím uznat, že Kopřiva má svůj styl. Postav bylo tak akorát, abych se v nich neztratil, humor odpovídající stylu knihy taky nechyběl, snad jen ten konec mi neseděl. Ale to je asi otázka vkusu.
Jinak teda nevím proč, ale po každém odložení knihy jsem měl nutkání jít si umýt ruce.
První moje myšlenky po dočtení ..... totální úlet ..... Když je major Kuffenbach požádán, aby znovu svolal svoje komando a přijmul jeden úkol, ihned odmítne, ale pod psychickým nátlakem svého kamaráda Ostranskiho podlehne a vyrazí do akce. Ovšem probuzení v pekle ani jeden z celého pětičlenného komanda nečekal. Avšak skončit v pekelném koncentráku jako otrok nebo se nechat rozemlít do silnice či do budovy, to se asi jednomu z nich nechce a tak povstanou a jdou udělat to co jim jde nejlépe a to bojovat v předem prohraném boji. Ale komu v pekle věřit? Kdo je spojenec a kdo zrádce? Blixt, Alice či Karen či ani jeden z nich. Stejně nakonec se musí spolehnout jen a pouze na sebe. Tak tuhle knihu jsem si na doporučení opravdu s chutí přečetl, dokonale popsané peklo, člověk bez bujné fantazie by to asi nedokázal takto skvěle napsat. A když k tomu připočtete výborný humor, tak parádní knížka je tady
Po pravdě řečeno vypadá spíš jako pěknej hajzl. Ale pořád je to lepší, než kdyby měl Blixt po boku dvacet Karen Vanderbergerových. Nedokáže tomu uvěřit. Něco zamumlá. Dvě slova: "Díky bože."
Muž řekne slova dokonce tři.
"Naval to DVD."
Má rozsáhlejší slovní zásobu.
Zřejmě nějaký intelektuál.
Asfalt je další knížka, kterou jsem vyhrabal ze sklepu rodičů a samozřejmě jsem si musel dát opáčko. Jako objektivně je to spíš tři a půl hvězdy, ale stejně musím dát pět, protože zaprvé kašlu na objektivitu a za druhé je to jedna z mála knížek u kterých jsem se mohl i ožrat. Jako většinou moc nepiju (hlavně ne potom co jsem přestěhoval do Norska je to tady fakt drahý) a když už piju tak spíš čumím na nějakou blbost v televizi, ale u Asfaltu mi to šlo kupodivu dobře. Možná proto, že Asfalt je taková jednoduchá konzumní blbost, akorát není v televizi, ale na papíře. No ale to není všechno, je to blbost co má přes 600 stránek, fakt dobře se čte, pracuje s psychologií hlavních postav a ...fakt dobře se čte.
Štouralové by mohli vyčítat, že se to chvilkama vleče (mimo souboje), že je to chvilkama nepřehledné (v soubojích) nebo že tam jsou všichni absolutní hovada, ale já žádnej štoural nejsem. Jenom si tak vzdychám a říkám si, piš Štěpáne piš.
Autorovy další knížky
2009 | Asfalt |
2015 | Rychlopalba |
2019 | Křížová palba |
2014 | Aktivní kovy |
2010 | Holomráz |
Tak tohle byla fakt pekelná jízda... Prvních 250 stran jsem úplně hltala, pak jsem začala být celkem unavená tou nepřetržitou akcí, která byla vlastně furt dokola. Naštěstí se autor dopracoval i k rozvedení nejrůznějších vztahů mezi postavami a kniha začala být opět zajímavá.
Celkově bych to zhodnotila tak, že by to mohlo být kratší, protože popisované akční části jsou vlastně pořád to stejné. Na druhou stranu to byla fakt jízda a knihu jsem si moc užila až na samotný závěr (3 poslední strany), který byl nedotažený a nedával smysl...