Šógun

31.08.2018

Krásný historický román z japonských končin. Řekl bych že Clavelúv předpoklad bylo napsat román o nástupu Toranagi k moci a vznik šogunátu. To jsem vydedukoval, protože kniha se jmenuje Šógun a já jsem geniální. K tomu ještě přidal nějakého toho evropana, aby mohl dát do kontrastu západní a východní kulturu a kniha tak byla atraktivní i pro ne úplně japanofilní čtenáře. Já jsem vyrústal na pokémonech a tamagoči, takže o japonské kultuře vím skoro všechno, přesto bylo fajn si tuhle knihu přečíst. Jen je to trochu utnuté. Tím, jak se v knize vedou dlouhé rozhovory a neustále se pije čaj, se nám ten děj trošičku natáhl a když si v tu chvíli autor uvědomil, že co se týká vzniku šogunátu je tímto tempem po tisíci stranách přibližně někde ve třetině, tak to prostě nemilosrdně utnul. Na jednu stranu je to škoda, ale na druhou; tu knihu jsem četl fakt dlouho a byla velká a těžká jako cihla. A teď si představte, že by měla třeba 3000 stran, vždyť už jen z jejího přenášení bych měl po měsíci vytahané ruce jak orangutan a vyrábět na takovou knihu vazbu by bylo jako snaha obléct Halinu Pawlowskou do korzetu.

15.07.2018

Jsou knihy, u kterých nechcete, aby skončily. Tahle je z nich nejlepší.
Skvěle se čte, potavé vyprávění a krásný dojemný příběh.
Když si člověk uvědomí, jak se ve středověku žilo v Evropě a jak v Japonsku, tak se musí stydět. Jejich bezvyhradná poslušnost a smysl pro službu pánům je až zarážející.
Čest je v životě na prvním místě a hanba v něm nemá místo.
Moje první knížka od Clavella a rozhodně né poslední. Asijskou ságu určitě přečtu celou. Už ted mi chybí večery s Andžin-sanem a Mariko-san.

05.07.2018

Po vynikajícím Krysím Královi bylo nevyhnutelné sáhnout po další Clavellově knize, ale v tomto případě to ani zdaleka nebylo takové nadšení. Zajímavé pro mě byly jedině popisy "žaponské" kultury, chování mužů, manželek, konkubín a samurajů. Potud výborné, ale mizérie je, že zbytek předlouhé knihy jsou politické intriky jednotlivých knížat a to prostě není můj šálek čaje, navíc když už se těmi 1200 stránkami prokousáte, nedostanete ani pořádně zakončení - 65 %

04.07.2018

Poslouchal jsme jako audioknihu... Můj druhý Clavell a opět načtený Jiříkem :)
O japonské kultuře toho jako laik vím poměrně dost, takže jsem nebyl tak vykolejený jako Blackthorne, a přesto že "vím" i tak mě kniha občas šokovala.
Kniha je poměrně dlouhá a místy není moc dynamická. Ve srovnání s Králem Krysou je dokonce únavná, ale rozhodně se mi líbila. Je to velkolepý příběh a ten hold nejde urychlit. Jiní by ji vydali jako trilogii :)
Dávám pět hvězd, ale raději bych dal 4,5, přece jenom Král krysa se mi líbil víc, ale stejně jako u Krále i tady bych mě zajímalo co bylo dál...

22.06.2018

Pro mě nepochopitelná kultura, myšlení,přístup k životu.Krásné i kruté. Jak odlišné jsou různé světy.

14.06.2018

Je mi líto snažil jsem se, jak jsem nejvíc mohl, ale knížka mě moc nebavila. Přečetl jsem celých 983 stran a do čtení jsem se vyloženě musel nutit, jelikož odhadem 75% procent knihy tvoří jen a pouze rozhovory. Nic se neděje, jen se mluví, pije se čaj a saké.

21.05.2018

Má Bible, můj průvodce životem, má láska. Přečteno mnohokrát, stále funguje. Žádná kniha mě neovlivnila víc, nedala mi víc. Co by udělal na mém místě Anjin-san? Ani nevím, kolikrát už jsem se ptal.

Dómo, Clavell-sama!

10.05.2018

Tak tahle kniha ve mně zanechala tolik rozporuplných pocitů, že to pomalu není možné. Zprvu mne tedy moc nechytila, ale jak jsem se prokousávala dále, tak už mě dostala. Prostě jak jsem poznávala stejně jako Blackthorne jejich kulturu. Opravdu povedené.
I ten konec se nakonec vydařil, i když posledních sto stran jsem si jenom stěžovala, že se to přece všechno nestihne. Ale i tak jsem s tím spokojená.

25.04.2018

Kniha mě dostala ještě dřív, než jsem ji četla. Naprosto mě unesl film "Zajatec japonských ostrovů" z roku 1980. Přiznám se, že to hodně souviselo s mým tehdejším bojovým sportem a posedlostí Japonskem... Až mnohem později jsem se dostala k původnímu seriálu a knize, kterou jsem přečetla několikrát. Skvělé, čtivé, akce, politika, romantika, exotika - je to jeden z příběhů, které nestárnou. A myslím, že z celé Asijské ságy nejlepší, i když i pokračování - hodně, hodně volné - rozhodně stojí za přečtení.

15.03.2018

Asijská sága od Jamese Clavella je skvělá, ale právě Šógun a Gaidžin mě z celé série bavili nejvíc. I když se jedná o extrémně macatou knihu, tak ani chvíli vás nebude nudit, celé vyprávění působí svižně a příjemně.

Clavell nádherně popisuje celý šogunát a tehdejší život v Japonsku, servíruje nám hrozně zajímavé srovnání tehdejších evropských zvyklostí v konstrastu s těmi japonskými. Na Šógunovi je vidět, že to, co někomu může připadat naprosto amorální, ba skoro jako barbarské chování, může být pro být pro jinou etnickou skupinu naprostý standard v chování. Pro milovníky asijské kultury bude tato knih naprostá lahůdka, ze které se budou ještě dlouho tetelit blahem.

Nejen japanofilové a jim podobné existence, ale každý kdo má rád skvělou atmosféru, napínavý příběh a poutavé vyprávění, si příběh skvěle užije a Blackthorna si rozhodně oblíbíte. Japonci jsou prostě velmi specifický národ a stejně tak i celá tato kniha, já jsem si ji rozhodně zamilovala.

10.03.2018

Vynikající kniha, která se čte skoro sama. Nikdy jsem nečetla žádnou knihu o samurajích a Japonsku, proto jsem byla překvapena celou kulturou a všechno mě zajímalo. Nejvíc mě asi dostalo srovnání čistoty a stravování v Japonsku a v Evropě ve středověku. Pak mě také hodně pobavil přístup k sexu, manželkám a milenkám. A jako vždy - každý národ je přesvědčený, že on je ten pravý, ostatní jsou barbaři a tak je klidně můžeme zabít.

02.03.2018

Začíst se do Šóguna bylo jako vydat se na dalekou cestu do Japonska. Dočíst Šóguna je jako přijít o přítele, který vás cestou provázel…

Autor v knize přibližuje japonskou kulturu přelomu 16. a 17. století, zvyky, způsob života, rodinné a společenské vztahy, mocenské boje rodů včetně intrik a přetvářek. Dějová linka plyne stále stejným, poměrně vyrovnaným tempem. Postupným nabalováním děje se Clavellovi podařilo zajistit srozumitelnost příběhu a současně neztratit nic na poutavosti. Román ve mně vzbudil chuť dozvědět se ještě více o Japonsku a jeho lidech. (Až tolik, že před chvílí jsem dočetla článek o zenových zahradách).

Další rovinou, která mě v knize zaujala je tolerance k odlišnosti, relativita významu, kdo je barbar a čí morálka je ta správná. Budu se opakovat po ostatních, ale jsem moc ráda, že jsem se do ní i přes velký počet stran pustila a neodkládala jsem přečtení do nekonečna.

03.01.2018

Šógun je prostě knížka s velkým K. Neuvěřitelně čtivá (problém donutit se přestat číst) jako holka jsem si musela zvyknout na japonské řešení problémů a krutosti (sepuky a hlavy lítající z krků, střeva deroucí se z břicha apod) ale taková byla doba a zvyky. Co mně velmi zaujalo byly vztahy tchýně vs.snacha. díky díky že nejsem japonečka těch dob

05.12.2017

Vyprávěč bere čtenáře do světa feudálního Japonska kolem roku 1600, u jehož pobřeží ztroskotá holandská loď Erasmus pod velením dočasného kapitána a hlavního hrdiny románu Angličana Johna Blackthorna. Cestou zredukovaná posádka je uvězněna na příkaz daimjóa Kašigiho Jabua, jenž se rozhodne využít téměř nepoškozenou loď k prosazení vlastních mocenských zájmů.

Evropané jsou vnímáni jako špinaví barbaři a jejich životy nemají žádnou cenu. Námořníků se tudíž pozvolna zmocňuje svazující pocit strachu. Pouze lodivod Blackthorne má odvahu pokusit se jednat s krutými cizinci, jež mají v rukách jejich budoucnost.

Postupně sledujeme Blackthornův přerod, pochopení dříve odmítaného a občasný vnitřní zápas mezi starým a novým já. Jeho cesta není bez komplikací, útrap a nejedné příležitosti, jak přijít o život. Hlavní hrdina postupně ovládá japonštinu, proniká do tradic a zvyklostí místního obyvatelstva a začíná chápat tvrdé samurajské zákony.

Pozoruhodným je taktéž obraz ženy země vycházejícího slunce. Její bezmezná oddanost manželovi, úcta k dávným tradicím. Zároveň je autorem dobře vylíčen bohatý vnitřní svět takové ženy, celá škála emocí, které musí nosit pod dokonalou vnější maskou. Ostatně pocitům a emocím je v Šógunovi věnován dostatek prostoru.

Román má téměř 1000 stran a je až překvapivé, jak snadno se čte. Zároveň nečekaně zjišťujete, že se na stránkách knihy dotýkáte čehosi tajemného a krásného.

Stále jsem vás nepřesvědčil, abyste se do knihy pustili?! Marš do knihovny!

07.10.2017

Četla jsem vydání této knihy I.díl z roku 1991 a další dva díly z roku 1993. Předpokládám, že kvalita překladu nebude tak rozdílná.

Každopádně se jedná o DECH-BEROUCÍ dílo, úžasně vybarvené prostředí a postavy, napínavý příběh, který nepostrádá romantiku a spád. U této knihy se nudit nebudete, věřím :-)

03.10.2017

Vynikající, nádherná kniha, dlouho jsem ji odkládala kvůli počtu stran a nakonec mě mrzelo, že už skončila, moc pěkná

26.09.2017

Povinná četba pro všechny, co mají rádi historické, objevitelské, cestopisné romány. Autor velmi čtivě podává obraz japonské společnosti počátku 17. století. Zároveň okrajově i obraz o poměrech v Evropě té doby na základě setkání anglického protestantského lodivoda s portugalskými katolickými misionáři.

11.08.2017

Tuhle knihu mám moc rád, četl jsem ji už několikrát. Byla to pro mě taková úvodní lekce do středověkého Japonska, která mě pak přivedla k dalším fascinujícím tlustospisům typu Taiko nebo Musaši.
Rozhodně doporučuji, jak těm kteří se zajímají o středověké Japonsko a samurajskou kulturu, tak milovníkům dobrých historických románů se silným příběhem.
Pět hvězd, jak jinak :-)

Přečetla jsem oba díly, aniž bych znala filmovou adaptaci, super zážitek, moc mě mrzelo, že autor už nenapsal třetí pokračování a děj druhého dílu utnul ve zlomovém okamžiku závěrečné bitvy, já bych chtěla vědět, co bylo pak...