Šógun
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15387/bmid_sogun-KYG-15387.jpg
5
944
944
Asijská sága série
1. díl >
Šógun (Shogun) je román Jamese Clavella z roku 1975. Je chronologicky první knihou v cyklu Asijská sága od Jamese Clavella. Děj je zasazen do feudálního Japonska někdy kolem roku 1600 a podává fiktivní svědectví o vzestupu Tokugawy Iejasua k moci tak, jak je viděl anglický námořník John Blackthorne, jehož postava je volně založena na osudech skutečného trosečníka Williama Adamse.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2000 , Ikar (ČR)Originální název:
Shogun, 1975
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Dlouhá jako tři průměrné romány, ale neuvěřitelně čtivá, takže to člověku ani nepřijde. Nespočet zajímavých a věrohodných postav, silný příběh, napětí a intriky, neuvěřitelná práce s prostředím a bouřlivý střet naprosto odlišných kultur. Mistrovské dílo, jakých moc není. Shikata ga nai. Karma, neh?
Dlouhá, dlouhatánská kniha byla nakonec až moc krátká. Ráda bych sledovala osudy lodivoda ještě chvilku. Charaktery nejsou černobílé, i ti zlí jsou vlastně mnohobarevní a mají svoje důvody vycházející z jejich víry, kultury a životních zkušeností. Čisťoučké japonsko proti špinavé zahnojené Evropě a oba světy mají ty druhé za barbary. A přitom Japonsko s tolerancí k různým vírám a proti tomu křesťané, kteří jsou schopní se upalovat jen proto, že sic mají jednoho boha, ale nějaké změny ve výkladu bible ... Než si otevřu druhý díl Asijské ságy, musím si dát nějakou jinou knížku, aby se mi to moc nemotalo do sebe.
Přiznám se, že si teď připadám jako malý odborník na Japonskou kulturu 16.století. Žertuji.
Kniha je dlouhá. Jsou to 3 knihy v 1. Odhodlávala jsem se k ní několik let a dočíst ji, mi trvalo několik dnů, možná týdnů.
Ale stálo to za to. Je to jeden z nejsilnějších knižních zážitků. A to jen díky genialitě autora. On opravdu dokázal historii zachytit tak, abych měla dojem, že jsem ji prožila. Jsou to malé drobnosti z jiných kultur a náboženství. Rozdály ve vnímání žen, mužů a života, které působí velmi silně. A dodávají všemu život. Kniha stárne skvěle.
Asi největší důkaz toho, jak se mi kniha líbila je to, že bych si ji chtěla přečíst znovu. Má to 1000 stránek a zabralo to hodně času.
Trvalo mi to čtvrt roku. A když jsem tomu věnoval tolik času, tak bych radši nějaký lepší než tento otevřený konec - po celou knihu se schyluje k mnoha věcem, které nikdy nepřijdou. Jako kdyby nakladatel autorovi řekl, že 1000 stran je už jako fakt moc, ukonči to, tak to autor na dvou stranách ukončil.
Ale popisy kulturních rozdílů středověké Evropy a Japonska velmi dobré.
"Trpělivost znamená potlačovat svou náchylnost k sedmi emocím.
Jsou to nenávist, zbožňování, radost, úzkost, zloba, zármutek a strach.
Když se jim nepoddáváš, jsi trpělivý a potom všelicos pochopíš a dosáhneš harmonie s věčností. Trpělivost je velmi důležitá."
Perfektně napsaný román popisující obrovskou, až propastnou rozdílnost mezi asijskými národy a evropskými objeviteli nových světů.
Země, ve které smrt přicházela tak snadno a rychle a přesto byla často vítána s úsměvem a hrdostí.
Vynikající dílo.
"Zítřek neexistuje. Existuje jen přítomná chvíle. "
To říká v knize Tokugawa Iejasu, budoucí šógun, jeden z nejúspěšnějších válečníků všech dob. A toto je také ve zkratce obsah celého rozsáhlého Clavellova díla. Veškeré Toranagovo jednání, veškeré jeho úvahy, činy, ale i intriky jsou podřízeny jediné myšlence - využít co nejlépe každého dne ve svůj vlastní prospěch a k naplnění svých cílů.
Jeho jednání sledujeme očima Johna Blackthorna, anglického lodivoda, kterého jeho ctižádost, souhrn náhod nebo možná karma zahnaly na jemu tak vzdálené a nepochopitelné japonské ostrovy... A spolu s ním začíná čtenář postupně objevovat svět, ve kterém byla čest, věrnost a poslušnost mnohem víc než smrt.
Šógun Jamese Clavella je kniha, jakých skutečně nebylo napsáno mnoho.
Neskutečně zajímavá kniha z úplně jiné kultury než v jaké dnes žijeme. Jak se postupně mění hlavní postava lodivoda, vnímavý čtenář se mění spolu s ní. Co nám na začátku přišlo jako úplné barbarství, po dočtení vnímáme jako naprosto přirozenou věc nastavenou pravidly pro tehdejší dobu a místo.
Několikrát jsem během čtení přemýšlela, jestli v knize pokračovat, ale ještě víckrát jsem měla problém knihu vůbec odložit a jít spát... Šigata ga nai.
Tak toto je velká pecka. James Clavell z vlastní zkušenosti dobře znal asijské prostředí a v Šogunovi toho skvěle využil. Kulturní odlišnosti starého Japonska a Evropy z koloniální éry jsou v knize velmi dobře popsané. I přes tuto kulturní propast měli tehdeší Japonci a Evropané jedno společné. Totiž boj o politickou moc všemi prostředky. A to je v knize skvěle popsané.
Vynikající. Hebrejský překlad byl sice místy poněkud archaický, ale jinak jedna z nejúžasnějších knih, které jsem kdy četla. Děkuji svému trenérovi karate, který mi knihu doporučil.
Prvních tři sta stránek mi připadalo naprosto skvělých. Jedinečný střet západní a japonské kultury. Pak ale Clavell věnuje příliš mnoho prostoru milostnému vztahu hlavní postavy a různým pletichám na úkor nějaké akce. Nebavilo mě řešení sexuálních pomůcek či velikosti penisu. Navíc milostnou komunikaci, která se odehrávala v latině, překladatelé přeložili způsobem, který byl absolutně mimo. Nemůžete změnit slovosled vět tak, že to připomíná mluvu mistra Yody, aniž by to působilo jinak než směšně. Střední část knihy prostě není moc zajímavá. K tomu mi přišly některé věci hodně přitažené za vlasy. Takové množství seppuku by muselo samurajskou třídu do roka vylidnit. Závěrečná část je ale famózní. Napínavá a taky tak hezky zasmušilá. Japonská kultura byla a je nesmírně zajímavá, přitažlivá a zároveň trochu zvrácená. Sajónara.
Jedinečná kniha. Těžká a dlouhá, ale hluboká, poučná a poutavá. Doporučil bych ji všem příznivcům Japonska a místní kultury. Není to akční čtení, ale myšlenky a dialogy dokáží plně zaujmout. Filosofie není do čtenáře cpána na sílu a střet křesťanských a samurajských hodnot není nijak přikrášlen ani z jedné strany.
Ani snad nedokážu popsat, jak moc mě tahle kniha bavila. A to historické romány vůbec nejsou žánr, který bych obvykle četla. Ale už od samého začátku je vše tak poutavě a uvěřitelně popsáno, díky spleti intrik a zvratů si čtěnář nikdy není jistý, co se stane dál a to ho udrží po celý příběh pozorného. Krom dobrodružství a i milostného příběhu je zde i mnoho věcí k zamyšlení zdůrazněných kontrastním střetem dvou rozdílných kultur. Paráda, doporučují i verzi audioknihy a musím si najít více knih od autora. Hlavně se nenechte odradit délkou! Nakonec vám bude líto, že už kniha končí.
Zasloužených 5*.
Epos, napsaný bez milosti obšírně, a přece se nikdy nenudíte.. S ohledem k rozsahu práce jsou některé scény popsané velmi pečlivě, a právě to je háček, který vás hned na začátku chytí. A když vás pustí, o kus dál se znovu zasekne..
No toto!!! Děkuji pěkně! Tuhle knihu jsem docela dlouho odkládal a teď vím, že to byla chyba. Za mě absolutně perfektní kniha, napínavá, dobrodružná a doslova nabitá objevnými informacemi, které byly pro mě z velké části úplně nové, úžasně dobře zpracované a obrovsky rozšiřující obzory a znalosti. Ten střet totálně odlišných kultur, společenských hodnot, postavení lidí ve společnosti, uvažování a vnímání života a smrti je v knize popsán pro mě naprosto fascinujícím a zcela strhujícím způsobem. Obdivuji autora za to, jak všechny tyto střípky vědomostí do knihy zapracoval a předal je svým čtenářům. Pro napsání takovéhoto díla musel potřebovat opravdu neuvěřitelné množství času a úsilí, aby tyto informace vyhledal, získal, zpracoval, pochopil a "vetkal jako zlaté nitky" do skvělého příběhu. Byla to neuvěřitelná jízda a doslova "informační tajfun".
Ve své podstatě souhlasím téměř s většinou předchozích komentářů čtenářů a jsem velmi vděčný své ženě, že mi tento literární skvost trpělivě připomínala a doporučovala. Stálo to za to a že byla kniha poněkud "objemnější" to mi teda vůbec nevadilo, aspoň mě to zabavilo na hezkých pár dnů a umožnilo mi to být na skvělé, dobrodružné, zábavné a obohacující expedici. Prostě toto byla opravdu famózní kniha.
Také oceňuji, že autor v příběhu často poukazuje na to, že opravdové poznání někoho (jiného člověka) nebo něčeho (jiné kultury, způsobu uvažovaní, principů fungování společnosti, životních priorit atd) vyžaduje velké množství času a hlavně otevřený přístup bez předpojatosti, předsudků, prvních dojmů či ovlivňování názory ostatních lidí. Bez toho se nám žádný poklad ukrytý v těch druhých objevit nepodaří a ke své vlastní škodě zůstaneme pouze na povrchu.
Bylo to dost dlouhé... Poměrně zajímavé, ale ty intriky tak moc nechápu. Oproti například samurajským filmům, kde jsem to obdivovala, mi tu bušidó připadalo už trochu zparodované.
Poslední "kniha" už mě nebavila.
Ve srovnání s Králem Krysou mi připadá tato (má druhá přečtená kniha od autora) slabší. Tak budu zvědavá na Tchaj-pan.
ABSOLUTNO - k tejto knihe sa da vracat, citat znova a znova. Lupat ako cibulu po jednotlivych vrstvach. Majstrovska praca.
Uf! Já idiot jsem předpokládala, že nutnost trčet se skřítětem celé týdny doma, je ideální příležitostí k profičení obézním románem. Hrubá chyba v úsudku; souvislejších chvílí klidu jsem se nedočkala (každý den v zaměstnání se mi stal svátkem). Ani James Clavell mé putování stránkami příliš neulehčoval – pasáže, kdy jsem četla téměř bez dechu, se střídaly s těmi, kdy jsem četla téměř bez zájmu. Patosem romantických scén jsem se div neudávila.
Rozhodně mě však autor dokázal přenést prostorem i časem do Japonska 16. až 17. století a zprostředkovat (nakolik věrně netuším) tamní emzáckou mentalitu, zvyklosti, politickou situaci, na základě skutečných postav a událostí stvořil příběh s puncem reality. Čtenáři je důkladně naservírován kulturní střet: nemytí náboženští tmáři s koloniálními choutkami versus disciplinovaná, pořádkumilovná, silně hierarchicky založená společnost, kde se ve jménu cti a oddanosti k lennímu pánovi plýtvá životy i z nejmalichernějších příčin.
„Ó můj pane, velmi se omlouvám, špatně jsem připravil kousek suši, chybí v něm dvě zrnka rýže. Nedokážu s tím žít, dovolte mi spáchat seppuku!“
Ne, není to citát, jen mírné přehánění. Román je přesycený omluvami a sebevražednými záměry. A přetvářkou. Mnoho, přemnoho stran jak sdělit, že Japonci nikdy nemluví přímo; za fasádou zdvořilosti se skrývá chladně intrikující mysl. Plány v plánech plánů dalších plánů, kam se na předvídavost knížete Toranagy hrabe delfská věštírna!
Celou knihu trpělivě čekáte, jak dopadne mocenský boj mezi dvojicí nejvlivnějších mužů říše, vrtíte hlavou nad fanatickými samuraji a fanatickými katolíky, vyhlížíte válku, ve finále epickou bitvu a jste zvědaví, zda bude v konfliktu zachycený lodivod Blackthorne opět brázdit hladiny oceánů. Tak nějak mě po rozmáchlém vykecávání a popisování každého prdu (leckdy opakovaně, včetně hojných japonských frází) dost nemile překvapilo, když se v závěru vše spláchlo pár větami. Radši bych "Šóguna" o třetinu kratšího (škrtat by se dalo, aniž by děj utrpěl sebemenší ztrátu) a s pořádným finišem. Spokojená jsem, nekritické nadšení nesdílím. Gomen'nasai. 80%
Štítky knihy
buddhismus Japonsko křesťanství zfilmováno 17. století trosečníci samurajové misionáři šogunát zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
Konečně dočteno, toto bylo hodně dlouhé čtení, ale stálo to za to. Připadá mi, že v té knize se najde všechno - dobrodružství, skvěle propracovaný příběh, úklady, intriky, ale i láska, úcta, krása, hloubka, ve které se nachází smysl věcí, tolik moudrosti. Čtení to bylo úžasné. Fascinoval mě ten kontrast mezi Evropany a Japonci. O kolik byli Japonci civilizovanější! Ta postupná proměna Blackhorna ze "zvířátka" v člověka. Musím to ještě v sobě nechat doznít, ale kdyby to šlo, dala bych víc než 5 hvězdiček.