Šógun
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15387/bmid_sogun-KYG-15387.jpg
5
1012
1012
Asijská sága série
1. díl >
Šógun (Shogun) je román Jamese Clavella z roku 1975. Je chronologicky první knihou v cyklu Asijská sága od Jamese Clavella. Děj je zasazen do feudálního Japonska někdy kolem roku 1600 a podává fiktivní svědectví o vzestupu Tokugawy Iejasua k moci tak, jak je viděl anglický námořník John Blackthorne, jehož postava je volně založena na osudech skutečného trosečníka Williama Adamse.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2000 , Ikar (CZ)Originální název:
Shogun, 1975
více info...
Přidat komentář
Další z knih, kterou stále odkládáte a když jí přečtete, tak byste si nejraději nafackovali, že vám trvalo tak dlouho než jste se k ní dostali. Zpočátku možná vyděsí rozsah, ale naprosto zbytečně. Když už to bylo 3 týdny, co jsem byla ponořená v japonské kultuře, říkala jsem si, že bych to už ráda dočetla, nehledě na kvality této knihy, a po dočtení mě mrzí, že už mě žádná další stránka nečeká. - to je karma - V podstatě se člověk ani nestihl nudit, všechny postavy mi více či méně přirostly k srdci. Autor naprosto skvěle vystihl tehdejší dobu a přiblížil nám nadutým evropanům japonskou kulturu a myšlení tehdejší doby, kdy mi tu vylévali splašky na ulici a báli se koupat. Já jsem z knihy nadšená.
Robert van Gulik ať se jde i se svým nudným soudcem Ti vycpat. Clavellovi japci pod nehty strkali seříznutý bambus a tak není divu, že do mentality svých mučitelů pronikl poněkud hlouběji, než holandský diplomat do Indonézské služky. Jestli máte skutečně zájem se něco o téhle poeticky jeblé kultuře třešňové květu dozvědět, pak neváhejte ani vteřinu, nelekejte se rozsahu (vůbec nenudí) a po Šógunovi určitě sáhněte. Solidních 5*****
Jakmile ji začnete číst jste prokletí, dokud neskončíte! Výborná kniha ve které najdete skvělý dramatický příběh a přitom nasajete myšlení japonské kultury. Tahle bichle je sice tlustá, ale stránky rozhodně nepočítáte.
Skvělá kniha, vrátila jsem se k ní už podruhé, mám ráda i seriál s Richardem Chamberlainem. Střet kultur se autorovi podařilo zachytit věrohodně a velice čtivou formou. Spravedlivě střídá pohledy obou stran a dokazuje, že pojem "barbarství" je opravdu relativní. Politické pasáže vyrovnávají akčnější dobrodružství a nechybí samozřejmě ani láska. Středověké Japonsko v Clavellově podání děsí i fascinuje čtenáře stejně jako kapitána Blackthorna.
Když jsem tuhle knihu četl poprvé, byl jsem nadšen. Až mnohem později jsem se dověděl, jak dalece Clavell využil pro svůj příběh "kulis" skutečné historie Japonska. Místo Tokugawy je tu Toranaga, Micunariho Išidu nahrazuje Išido a místo kapitána Adamse, který zřejmě s děním v Ósace a s politickým vývojem té doby neměl nic společného, potkáme Johna Blackthorna. Ale to hlavní, politické šachy, složitá jednání o spojenectvích a sbírání sil k závěrečné bitvě u Sekigahary, která Toranagovi - Tokugawovi vynesla šógunát, jenž setrval v rukou jeho rodu až do druhé poloviny devatenáctého století, to všechno je skutečné. James Clavell zavedl západní čtenáře do středu historických událostí, které pro Japonsko měly klíčový význam a ovlivnily jeho vývoj na více než dvě stě let. V době, kdy román vznikl, o těchto věcech na západě věděli jenom historikové, kteří se studiu japonských dějin věnovali "z profese". Děkujeme, pane Clavelle.
Skvělá kniha, konflikt různých kultur je vylíčen brilantně. Příběh mě nedal vydechnout a skáplo mě pár slz za .... (to nemohu prozdradit těm šťastlivcům co román ještě nečetli).
Naprosto úžasná kniha. Promyšlený příběh zasazený do dobových reálií vzniku nejdelé trvajícího šogunátu. Kniha nemá hluchá místa. Když mi zbývalo dočíst již jen pár stránek a děj byl děj nabitý tak na dalších 500 stránek, byla jsem jako na trní a hltala slova, abych již konečně věděla, jak autor příběh ukončí. První dojem z konce příběhu byla asi myšlenka: "Tak to už je opravdu konec? Osudy dalších aktérů z pera autora nepoznám?, Proč? To je škoda ..." ;) Ale pak jsem nápad Jamese Clavella ocenila - v nejlepším se má skončit a jen málokterý autor odolá vábení vyždímat příběh, co to dá.
Kniha mne přimněla načíst si něco o Tokugawském šogunátu, Williamovi Adamsovi ad. i zamyslet se nad rozdílností životních filozifií Evropy a Japonska (křesťnaství-šintoismus, religióznost-příroda). Je toho opravdu hodně, co kniha přináší. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí poznat duši japonských samurajů ve feudálním Japonsku.
Úžasná kniha, která ve mne zanechala dojem. Ač má více jak tisíc stránek, na konci jsem chtěla, aby měla ještě minimálně jednou tolik..
Absolutně skvělá kniha! Bohužel mi narušila jak spánek, tak pracovní povinnosti:-D Ale nakonec jsem to dala 1000 stran za 4 dny:-) Nedalo se od toho odtrhnout! Kdybych to začala číst v pátek, tak asi ani neodejdu z bytu:-D Jak psal Metal Messiah - jdu shánět katanu:-D
Nelze než složit autorovi poklonu za excelentně vystavěný příběh , zasazený do dobových reálií pro nás , středoevropany , těžko představitelných . Od Clavella jsem přečetl všechna díla , Šógun je z nich nej...
Ministerstvo kultury varuje - čtení Šogůna je návykové ! Určitě se k němu budete vracet , tak jako já .
Naprosto brilantní kniha, čítající něco kolem 1000. stran, kde se ale ani na chvíli člověk nenudí. Japonsko je hodně daleko, díky této knize člověk aspoň trochu pozná obrovské rozdíly v mentalitě, přístupu k životu, tradicím mezi touto zemí a Evropou.
Skvělá kniha, která vás seznámí se zvyklostmi a stylem myšlení středověkého Japonska. Poznáte (alespoň zhruba) co to znamená být samurajem nebo jeho ženou. Neméně zajímavým prvkem v knize je pak vykreslený kontrast mezi středověkým Evropanem a středověkým Japoncem. Knihu vřele doporučuji.
Nejlepší má kniha, čtená cca po 15 tetech znova, kdy tradice a čest měly své místo v životě.
Perfektní kniha.Komentář od Metal Messiah je výstižná a naprosto trefná.K této knize už není co dodat.
Jedna z nejlepších knih co jsem četla.
Napínavá, čtivá - super.
Pro ty co chtějí něco vědět o Japonsku povinná četba.
Dá se tím vypodložit kredenc, můžete do toho půl roku rozdělávat v kamnech, lze s tím i přizabít do hlavy bližního svého. A nebo si můžete vzít týden dovolené a během zhruba padesáti hodin prožít půlrok ve feudálním Japonsku, v jednom z nejzajímavějších období jeho historie - těsně před vznikem šógunátu Tokugawa. Nenapíšu recenzi, jen několik málo pocitů a prožitků. Po výborném Králi Kryse jsem se Šóguna rozhodl přečíst i přes hrozivý rozsah (více než 400 000 slov - pro srovnání je to o několik tisíc více než Bouře Mečů). Ostatně Krále Krysu jsem četl nejen kvůli doporučením konkrétní knihy, ale i proto že jsem chtěl zkusit něco od Clavella a nejkratší byl právě Král Krysa. Následovalo několik let odkládání, kdy na tak rozsáhlé knihy nebyl čas. Až přišla příležitost a já přestal existovat v reálném světě a přenesl se do roku 1600. Ztroskotal jsem u Japonských břehů. Byl jsem na lodi, přišla bouře, snažil jsem se loď zachránit a pak jsem se vzbudil obklopen naprostými šílenci, kteří neváhají zabít za sebemenší urážku nebo nevychovanost. Pro nesplnění sebenepatrnějšího úkolu si bez váhání rozpářou břicho a mluví jazykem který nejde vyslovit, natož přečíst. Dvě kultury jenž si snad nemohou být vzdálenější se střetávají a vtahují čtenáře do světa který nechce opustit. Ve třetí čtvrtině mám pocit že autor toho musí stihnout ještě tolik a zbývá tak málo prostoru, že to nemůže stihnout. A vlastně ani nestihne. Kniha končí v okamžiku kdy chci dalších minimálně 500 stran. Stejně jako Blackthorne (můj průvodce Japonskem) nejdříve kroutím nevěřícně hlavou, abych se postupně stal Japoncem. Po přečtení mi v hlavě krouží myšlenky malého človíčka ze střední Evropy, který žije ve světě kde jsou dané a neměnné hodnoty, cíle, metody, vzorce chování. Vše určeno historickým vývojem, politikou, náboženstvím, prohranými a vyhranými válečnými konflikty. Známe všichni filmy, knihy a počítačové hry odehrávající se v alternativní historii - oblíbené téma: Hitler válku vyhrál. Ale zajímavá alternativa by mohla být i kdyby Hitler sice prohrál, ale svět by ovládlo Japonsko. A nebo by k 2. sv válce nedošlo, protože Japonsko by svět ovládalo už od 17. století. Disciplínou a motivací to není nemožná alternativa, stačil jen trochu rychlejší rejdařský a zbrojní pokrok. Musím knihu doporučit, doporučit a vlastně i docela vřele...doporučit! I čtenář který nemá času nazbyt by měl tuto zařadit do plánu k přečtení, naprosto bez ohledu na věk, pohlaví nebo náladu. A než to přečtete, já jdu zatím shánět kimono, katanu a wakizaši...
Štítky knihy
buddhismus Japonsko křesťanství zfilmováno 17. století trosečníci samurajové misionáři šogunát zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
Proc jsem se k ni nedostala driv? Stredoveke Japonsko me zcela pohltilo, rozdilnost oproti tehdejsi Evrope, rozdilnost kultur, ktera ve velke mire pretrvava dodnes. Uzasne vykreslene postav, propracovany dej, promysleny pribeh. V dnesni uspechane dobe, kdy clovek sve snazeni vzdava predem, protoze je to beh na dlouhou trat, by se mnozi mohli zacist a zastavit...a premyslet. Jedna cetsa do Evropy znamenalo par let na mori. Postavit si novou lod? Proc ne, par let to potrva, ale ja to zvladnu. A cest? Byl by dnes nekdo za svou cest ochoten spachat seppuku? Nic nechtit, jen slouzit svemu panovi? Je to az neuveritelne, jaci Japonci byvali, jaci lide byvali.