Asklépios
Jakub Hlaváček , Martin Žemla
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409294/bmid_asklepios-2kP-409294.jpg
5
5
5
Dialog Asklépios bývá řazen mezi tzv. filosofická hermetika. Podobně jako texty tzv. Corpus Hermeticum, které autor prokazatelně znal, netvoří jednotný myšlenkový celek, ale shrnuje v podstatě všechny aspekty antického hermetismu. Tato publikace obsahuje překlad dochované latinské verze a úvodní studii, která se zabývá recepcí tohoto dialogu. Mezi ostatními hermetickými texty totiž Asklépios vyniká zejména svým vlivem, který sahá od pozdní antiky přes středověk až po renesanci a raný novověk. Text byl znám již církevním Otcům, včetně Augustina, kteří k němu zaujali nejednotný postoj: byl jak kritizován pro svou bezbožnost, tak vyzdvihován coby proroctví příchodu křesťanství a trojiční teologie. Významným způsobem ovlivnil filosoficko-teologickou diskusi v tzv. chartreské škole ve 12. století, v tzv. Albertově škole ve 13. a 14. století a samozřejmě v renesanci 15. a 16. století, která byla dobou nového intenzivního zájmu o hermetika.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Filozofie
Vydáno: 2018 , Herrmann & synovéOriginální název:
Asclepius
více info...
Přidat komentář
Je mi líto, ale pro mne tato knížečka byla trochu zklamáním. Oceňuji kvalitní práci překladatelů a krátký historický úvod. Nicméně pokud jsem v tom textu hledal nějaké hlubší poznání a myšlenky, které by mne někam posunuly, našel jsem snad jen náznaky a něco, co možná může (ale nemusí) být torzem starobylé moudrosti. Pokud původní autor měl co sdělit, zajisté to byly věci takového charakteru, že je těžké je vůbec vyjádřit slovy. A tato prvotní potíž je ještě znásobena a sdělení zajisté značně rozmlženo překladem (patrně násobným), který se může snažit o technickou správnost a odhadování slov na základě kontextu, ale jehož tvůrci jistě nedisponují vhledem původního autora díla. Ve výsledku se nemohu zbavit dojmu, že mnohé dílo indické filosofie mne oslovuje více a je pro mne přínosnější než tento hermetický spisek...
U Asklépia se mi potvrdilo, že "autorská dvojice" Hlaváček - Žemla je sehraná a funguje. Jakub Hlaváček přeložil text, který patří mezi hermetické, ale protože se nedochoval v řečtině, nýbrž jen v latinském překladu, tak ho nenajdeme např. v Corpus hermeticum, co vydal Radek Chlup. (Takže dobře, že se vydání ujal Aram Herrmann, když už před tím vydal Corpus hermeticum.) A Martin Žemla doplnil překlad studií, v níž ukazuje mimo jiné, jak moc Asklépios byl vlivný. Za mě (ale je pravda, že nejsem nestranný) je kniha jednička.
Hermetický dialog, spolu s komentářem a úvodem (který se zabývá kontextem okolo lidí, kteří ho studovali v průběhu posledních staletí), nicméně text samotný, ač ne úplně jasného původu, byl vytisknut až v roce 1469 (ale napsán pravděpodobně ve 4. stol.), takže se, podle mě, člověk může jen domnívat, na základě některých nejasných, vynechaných míst, jestli v pozdním středověku do textu a jeho podoby nějak nezasahovala mentalita tehdy dost dogmatické, křesťanské doktríny, stejně jako se k textu samotnému staví i někteří křesťanští představitelé kriticky, nebo jej vnímají přinejmenším rozporuplně. Nicméně, mnohé z principů, o kterých tu Hermes vypráví, stejně jako všechny náboženské a filozofické výklady do dnešních časů, nemají natolik pevně daný výklad, aby se nedaly dezinterpretovat, nebo zneužít (tím nechci říct, že je tak tomu zde, koneckonců 'Asklépios' není nijak pevně daná "Bible hermetismu", ale jen dialog, nicméně můj dojem byl, že byl ovlivněn, upraven, místa jsou vynechána, nebo se jejich interpretace liší, řečtina / latina, hodně částí mi připomíná jisté biblické motivy), nejinak je tomu, když jsem se pokoušel číst Thovtovy Smaragdové desky, kde je výklad taky příliš obtížně uchopitelný, obskurní - i přesto jej jaksi, pokud patříte k oněm, pod povrchem cítíte.