Astrid Lindgrenová
Susanne Lieder
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532323/bmid_astrid-lindgrenova-65cf520b2e585.jpg
4
89
89
Každý zná její jméno, každý četl její příběhy, ale kdo opravdu ví, jaká byla? Nevšední životní příběh slavné autorky legendárních dětských knih jako Pipi Dlouhá punčocha, Děti z Bullerbynu a mnoha dalších ve vydařeném životopisném románu německé autorky Susanne Lieder. Pohlédněte spolu s ní za zrcadlo.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2024 , MetaforaOriginální název:
Astrid Lindgren, 2022
více info...
Přidat komentář
Knihy z této edice mám ráda a na tuto, o Astrid Lindgrenové, jsem se těšila moc. Její knihy jsou pohlazení po duši, zejména Děti z Bullerbynu jsou, pro mě, jednou z nejhezčích a nejmilejších knih mého dětství, kterou jsem jako dítě četla několikrát a ještě potom předčítala i svým třem dětem, které byly stejně všechny nadšené, nehledě na to, že mám dvě dcery a jednoho syna a nejstarší a nejmladší dceru dělí skoro dvacet let. Ano, tato kniha nestárne, prostě všichni jsme chtěli, aspoň chvíli, být dítětem z Bullerbynu a zažívat ta úžasná dobrodružství. O to víc jsem byla zvědavá, jaký život prožila dáma, která zažila takové dětství ( ano, ta kniha je vzpomínková). Nebyl to život jako z pohádky, prošla si dosti krutým obdobím zejména v roli matky, kterou se stala velmi brzy a ani její manželství nebylo tak idylické, jak si přála a doufala. Ale takový je život, někdy dolů a potom zase nahoru a je třeba ho se ctí zvládnout. A Astrid Lindgrenová, žena s velkým talentem pro vyprávění příběhů a velkou čistou duší, ho zvládla na jedničku. Možná mi v příběhu chybělo trošku víc emocí, kniha je napsána jednoduše až trošku naivně, ale zachycuje ty chvíle života, které byly v jejím životě důležité. Pěkná knížka, jednoduchá a odpočinková, která ve Vás vyvolá vzpomínky a touhu nakouknout opět do vily Vilekuly anebo se vydat do báječného Bullerbynu. Čtyři a půl * a spokojenost.
Úžasný životopis ženy, která se nesmazatelně zapsala do srdcí dětí po celém světě.
Celou recenzi naleznete v záložce "RECENZE".
Čte se to rychle, ale jaksi se čtenář nic nedozví. Astrid co by svobodná matka, později manželka a ještě později spisovatelka. Obecně trochu zajímavé jak se týkala válečná doba Švédska.
Při té příležitosti jsem si uvědomila, že vlastně nejsem žádný autorčin skalní příznivec: Děti z B. ano (ale ani si je moc nepamatuji), ale Pipi se mi nikdy nelíbila a Kalleho neznám vůbec...
Mám ráda životopisné romány, ale tento mi přišel jako takový takový slabší čajík. Kniha je spíše pro nenáročné čtenáře, není ani psána nijak květnatým jazykem a spousta pasáží se vcelku opakuje.
Knihy ze série beletrizovaných životopisů od @nakladatelstvimetafora jsou vždycky dobrý nápad. Velmi příjemnou a čtivou formou se dozvíte o životě významných osobností z různých odvětví - já už třeba četla o Simone de Beauvoir, Egonu Schiele (to je moje srdcovka) nebo třeba o Jackie Kennedyové a Marii Callasové. Zálusk mám ještě na van Gogha a Fridu.
No a Astrid Lindgrenová byla taky moc fajn! V knize se dozvíte o počátcích jejího psaní, co ji inspirovalo k napsání Pipi a Dětí s Bullerbynu, ale také o jejím životě, manželství, nelehkých situacích, kterými si v počátcích jejího dospělého života musela projít.
4/5.
Mimochodem, po přečtení těchto beletrizovaných životopisů mám vždy obrovskou chuť nastudovat si podrobněji dílo umělců, o kterých jsem četla. Nutně jsem potřebovala vidět Schieleho obrazy v galerii, teď mám zase chuť znovu si přečíst Děti z Bullerbynu, když vím, že vycházejí z Astridina dětství a zážitků se sourozenci a kamarády. Nejen že si hezky počtete, ale zároveň se i vzděláte! Výhra na každý pád :)
Lekhou rukou psaný životopis o autorce knih, které jsme asi četli všichni. Pokud nečekáte literárně-vědnou studii, budete spokojeni.
Co to asi je životopisný román? Tak už to vím, ani ryba ani rak. Na životopis je v příběhu málo faktů a na román je děj spíše plytký. Opravdu důkladně je zde popsáno, jak si Astrid vyčítala, že musela odložit syna k pěstounům. Což je sice smutné, ale pořád byla jeho máma a pořád ho mohla navštěvovat a následně i vzít zpět. A zároveň ji tato zkušenost zformovala a mohla se lépe prát za práva dětí. Doopravdy mě ale zaujalo to, jak z ní příběhy padaly. Co padaly... přímo tryskaly. A taky to, jak k ní ve správnou chvíli přišli ti správní lidé. V podstatě až na prvního milence, který se nepovedl, už to byla přehlídka šťastných náhod. I tak se příběh četl lehce a příjemně.
Moc mě to nenadchlo. Velmi povrchní životopisný román. Pokud již něco o Astrid víte, tady se nic moc nového nedozvíte, právě naopak. Snaha autorky udělat z jejího života román mě spíš iritovala, bylo velmi znát, jak se kolem faktů snaží vykonstruovat "něco". Ke konci jsem buď otupěla, přivykla nebo druhá půlka nebyla tak nezáživná jako první, těžko říct ;-)
Kniha o úžasné spisovatelce, o úžasné ženě. Její knihy Děti z Bullerbynu a Pipi jsem milovala a byly na mém dětském nočním stolku, v knihovně je mám do dnes.
Moc hezké čtení.
Astrid Lindgrenová je PANÍ SPISOVATELKA, proč? Hlavně proto, že její Děti z Bullerbynu byla ta KNIHA, která mě v mých 8 letech vtáhla do světa literatury, fantazie a naprosto mě do něj vtáhla a už nepustila, díkybohu za to!
Kniha je velmi dobře napsaná, vůbec jsem netušila, jak moc těžký život spisovatelka měla, ale byl protnutý knihami, které napsala a to ji, doufám, prosvítilo svět. Naprosto souhlasím s tím, že dobrý příběh v nás má vyvolat emoci, nějak se nás dotknout, rozesmutnit, pobavit, vtáhnout. Astrid Lindgrenová je obdivuhodná žena a já jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst.
Neznášam beletrizované životopisy, kde autor na veľa miestach dopĺňa za seba, ako to asi mohlo prebiehať. Ale toto ma neiritovalo nejako veľmi. Bolo to milé, oddychové, ešte aj úskalia, ktoré sa Astrid diali, mi pripadali také "cute". Oddychovka na leto.
Krásně napsaný životopis prokládaný ukázkami z nejznámějších knížek Astrid Lindgrenové. Některé životopisné údaje asi nejsou úplně přesné, ale z knížky dýchá pohoda dětských knížek paní autorky. I když neměla lehký život, dokázala si zachovat dětský pohled na životní těžkosti a peripetie.
Moc pěkné čtení.
Krásná a čtivá kniha.
Astrid Lindgren měla těžký život,ale ve svém srdci a ve své duší si stále uchovávala kousek dítěte.
Četli jste v dětství knihy Astrid Lindgrenové?
Já nejen v dětství, ale i v dospělosti dětem v družině a teď už i Rozičce. Její zbeletrizovaný životopis byl tedy pro mě velice očekávanou knihou. Splnil má očekávání?
Ano, musím říct, že splnil :) Susanne Lieder vypráví Astridin příběh velice milou a příjemnou formou, zároveň čtenáře hned od prvních řádků vtáhne do děje.
Astrid byla ženou, která neměla jednoduchý život a přesto si dokázala udržet jakousi dětskou mysl po celý život. Možná proto nám tak skvěle dokázala vyprávět příběhy Pippi, party dětí z Bullerbynu, Karkulína a mnohých dalších. Ona je prostě vnímala kolem sebe, tak jako malé dítě vnímá své kamarády ze světa fantazie.
Knížka mě velice bavila, často jsem u ní měla úsměv na tváři, protože i přes tězkosti života se zkrátka jedná o příběh plný radosti :)
Myslím, že knížky Astrid Lindgrenové už vždycky budu číst se vzpomínkou na její životní příběh
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz , @nakladatelstvimetafora a @bunburistka
Hodnotím 5 z 5 :)
Pipi jsem nikdy nemusela, ale Děti z Bullerbynu jsem milovala celé dětství, tak jsem si knížku o úžasné Astrid musela přečíst.
Skvělá autobiografie. Upřimná, otevřená, o ženě hodné obdivu.
Knihu Astrid Lindgrenové, Děti z Bullerbynu znám téměř zpaměti. Byla to kniha, která mě přivedla k lásce ke knihám, příběhům z jiných světů a čtení.
Moc hezký hold.
Působivý příběh fascinující ženy. Mile napsané, je vidět pokora a obdiv k Astrid Lindgren. Ale není to slepé fanouškovství, je to napsané otevřeně a poutavě.
Letos má první biografická kniha a hned taková pecka!
Slova Astrid: „Já mám ráda skoro všechny příběhy, pokud jsou dobré.“ „A co vlastně dělá příběh dobrým?“ Příběh je dobrý tehdy, když se na těch správných místech rozesměju nebo rozpláču. A když se snadno nechám unést tím, co jeho postavy prožívají.
Takhle to mám i já – musí mě příběh chytit a nepustit a já jsem pak spokojená a užívám si každou stránku. Tady se to autorce povedlo na výbornou. Moc jsem si celý životní příběh Astrid užila.
Astrid Lingrenová a její Děti z Bullerbynu pro mě znamená dětství - sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse se mnou trávili nejedny prázdniny. Pipi dlouhou punčochu jsem bohužel nečetla, nevím jak se mi to stalo, že mě minula. Ale viděla jsem filmovou verzi. Po přečtení tohoto životopisu, ale vím, že to určitě brzo napravím. Moc se těším až si přečtu, příběh který to vše odstartoval. Krásné to bylo, přečteno na jeden zátah. Moc moc doporučuji.
Tohle jsem doslova vdechla, bylo to úžasné, úžasné, úžasné. Astrid je obdivuhodná žena.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) životopisy, biografie severské pohádky severská literatura spisovatelky
Skrýt reklamy
Astrid Lindgrenová
Jako byste si četli o postavě z pohádkového příběhu a ne o paní, která uměla tak krásně vyprávět a psát, a zároveň tak dobře rozuměla dětem.
Povel, vštěpovaný její matkou při nezdaru – „Seber se a pokračuj, Astrid. To zvládneš.“ – se stal jejím životním krédem a pomáhal ji celý život. A zvládla toho za svůj život opravdu hodně. Prožila nádherné dětství ve velké soudržné rodině, a to pro ni bylo celoživotní inspirací k vymýšlení příběhů.
Kniha se četla lehce, že máte hned chuť se začíst do některé z jejich knížek, které ani po více než sedmdesáti letech neztrácejí radost, vtip a dětskou bezstarostnost. Měla svou oblíbenou knihu Anna ze Zeleného domu od Lucy Maud Montgomery. Přečtu a uvidím, zda mne taky tak uchvátí jako malou Astrid.
„Kniha Britt-Mari se svěřuje vyšla ještě té zimy, a když ji Astrid držela poprvé v ruce, plakala. A smála se. A jásala. Procházela bytem s knihou na prsou a neustále zastavovala, aby si ji znovu a znovu prohlédla. Listovala v ní, jako by ten příběh četla poprvé, a nemohla uvěřit, že na ní opravdu stojí její jméno. Astrid Lindgrenová.
Prstem obkreslovala písmena, pořád dokola knihu otevírala a čichala k ní. Nádherně voněla čerstvě potištěným papírem. Strčila nos mezi stránky, a když si Karin chtěla knihu prohlédnout, řekla jí: Ještě ne, miláčku. Chci si ji vychutnat jako první.“