Asylum
Madeleine Roux
Jakmile tam vstoupíš, ven už nikdy nevyjdeš… Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách. Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie. Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.... celý text
Přidat komentář
Kniha je dobře čtivá ale příběh je trochu duchařina o třech přátelích co zažijí o prázdninách. Četlo se to dobře jen se to mohlo více rozvést určitě dám šanci dalšímu pokračování.
Kdybych dostala pade za každý horror, který se odehrává v (opuštěné) psychiatrické léčebně, nejspíš bych nemusela do konce života pracovat. V této knize je ale neoriginální nejen prostředí, ale i zápletka samotná. Opět jsou zde experimenty, téma šílenství, posedlosti - v podstatě je to takový malý knižní bráška Outlastu.
Musím uznat, že atmosféru to má dobrou a fotografie v knize jsou také zajímavým doplňkem. Líbilo se mi, jak autorka popisovala jednotlivé místnosti a dělala to tak barvitě, až jsem skoro cítila zatuchlý pach podzemí. Navíc má nenáročný styl psaní, takže stránky krásně plynou pod rukama a ví, jak ukončit kapitoly, abyste měli nutkání pokračovat ve čtení. Dan je pak nevěrohodný vypravěč, takže sám čtenář netuší, co se vlastně děje a nutí ho to přemýšlet, komu věřit. Ale to je bohužel jen pár pozitiv a negativa značně převyšují.
Celá kniha je plná nelogičností a fakt, že se jedná o knihu pro mládež, neberu jako omluvu pro to, aby příběh nedával smysl. Máme tu postavy, které existují pouze v závislosti na hlavním hrdinovi a nemají život sami o sobě. Pak také dva zaměstnance školy, kteří nemají na příběh moc vliv a vůbec mi neleze do hlavy, že na celém kurzu na ty děcka vlastně nikdo nedohlíží (možná trochu Joe, ale ten má primárně na starosti hlídkování budovy). A ostatní studenti se jen tak mihnou na pozadí sem tam, takže mi chyběla nějaká uvěřitelnější školní atmosféra (jedná se o studenty posledních ročníků na střední a jestli mě práce s dětmi/mládeží něco naučila, tak že by byli bez dozoru jak urvaní ze řetězu.) Autorka se taky celkem brzo vykašlala na Jordana, který jako jediný z trojice neměl pořádnou dějovou linku (jen naznačenou) a konflikty mezi ním a ostatními vlastně nikdy nebyli vysvětleny.
Velmi průměrný horor, ale dám šanci i druhému dílu, protože mě zajímá, jak se příběh rozvine. 2.5/5
(SPOILER)
Trilogii Asylum jsem si chtěla přečíst roky, předběhla jsem ji Domem fúrií a nutno říct, že tohle je čtení vážně pro děcka. Byť je na knihách uvedeno od 16 let, tak tohle bych se nebála dát dětem na 1.stupni. V 16 už jsme totiž všichni jeli ve velkém Kinga a to se s tímhle vážně nedá srovnat. Těžko hodnotit trilogii po dočtení prvního dílu, jelikož se tady setkáváme hlavně s postavami příběhu a v podstatě až na pár kapitol se tu neřeší nic jiného, než pubertální vztahy a to, že se na škole děje něco divného. Hlavní postava Dan se totiž jmenuje stejně, jako poslední ředitel tohoto divného ústavu, ve kterém nyní sídlí škola a trojice kamarádů objeví ve sklepě nejen zachovanou kartotéku, ale i operační stoly. Nádech jakéhosi šílenství se tu ukáže opravdu až na konci, kdy začíná mít Daniel vidiny a jeho kamarádka Abby zjistí, že její teta tu byla léčená a stále žije nedaleko, ale pod jiným jménem. Navíc tu začínají umírat lidé, ale vrah není duch, nýbrž Danův spolubydlící, kterého posedl jakýsi duch bývalého ředitele? Upřímně je tohle strašně zmatené, pubertální a do nějakého hororového nádechu to má vážně daleko. Graficky je to ale krásná trilogie plná dobových fotografií, navíc každá kniha laděná do jiné barvy. Za to velké plus. Díky jednoduchému příběhu, velkému fontu a oddělovačům kapitol je to navíc kniha na jeden den, či jedno odpoledne, pokud máte čas :)
Jako dospělá nemůžu hodnotit víc než 5/10 a to jen díky té grafické stránce.
Dost nevydařený pokus o horrorový příběh postrádající logičnost, obsahující mnohá klišé, trapné až stupidní dialogy už jen umocňují nudnost celého příběhu - ztráta času.
(SPOILER)
Od autorky už jsem četla Dům fúrií, který mi přišel hodně fajn, ale asi ne zas tolik, abych šáhla po dalších dílech v sérii, která bohužel nebyla přeložená krom prvního dílu do češtiny. Asylumu jsem se záměrně celkem dlouho vyhýbala, i přesto, že mě to žánrově lákalo, ale téma sanatoria a psychických nemocí není něco co bych záměrně vyhledávala. Nakonec jsem si řekla, že do toho přeci jen půjdu, jelikož tahle série je celkem dost známá, populární a vím, že autorka umí psát velmi čtivě.... do a Asylum mě dost zklamalo. A to asi na všech frontách, krom toho, že je to teda opravdu čtivé.
Příběh je opravdu hodně teen age, na můj vkus se v něm až příliš řeší klasická teen dramata na úkor té mysteriozní nebo hororové zápletky. Celý první díl je natolik ponořen do problémů pubertáků, že to spíš působí jako knižní High school musical než děsuplný příběh o děsivé klinice. Bohužel i přesto, že druhá půlka knihy už víc jede v tom vytouženém strašidelném směru, tak jsem si čtení ani zdaleka neužívala. Celkově mi zatím ta zápletka s ředitelem, sériovým vrahem a její napojení na současnost přijde velmi primitivní, laciná, a nedostačující....navíc neskutečně předvídatelná a i nepromyšlená. Nějaké retrospektivní vzpomínkové pasáže mi sice připadaly docela ucházející, ale k nějakému vyvolání silnějšího dojmu měly přeci jen pořád dost daleko. Přišlo mi divné, že nikdo z pedagogů, stavitelů nebo ostatních lidí se nevšiml, že v podzemí ustrnula klinika jakoby v čase, nebo že jí alespon nevyklidili nebo pořádně neuzavřeli...prostě to nechápu. Trojice přátel mi není nijak zvlášt sympatická, Jordan má být opět rádoby vtipný gay trousící jeden vtípek za druhým, Dan je mi sice sympatický svou introvertností, ale není to nijak zvlášt charismatická nebo zapamatovatelná postava, a to samé platí i pro Abby, která mi stejně jako Jordan kolikrát svým chováním šla na nervy. Zápletka s její tetou mi přijde taky taková zvláštní, a jakoby přišla úplně odnikud.
Nápad se sochařem je sám o sobě zajímavý, ale u konce se z něj stává typický stupidní, šaškovský záporák ze kterého nejde ani respekt ani strach. Proč proboha zase téma posednutí? Začínám to v tomhle provedení nenávidět. Zprvu jsem chtěla napsat, že tahle kniha neurazí a v žádném případě nenadchne, ale aspon funguje jako oddechovější jednohubka v tomto žánru, nakonec jsem ale i vzhledem ke konci pozměnila názor, a říkám - že za mě ta kniha prostě dobrá není, a nelíbí se mi. Není jak to bude v dalších dílech, ale pocitově mi přijde, že se v tomhle díle vlastně nic neděje, a až pár stran od konce se tam rozjíždí nějaká zápletka, která pak působí hrozně urychleně a nepropracovaně.
Až na pár scén v podzemí není o co stát, a kdyby se to nečetlo tak rychle a lehce, tak bych se na to vykašlala a do dalších dílů nešla. Ale nerada nedočítám série, takže se do dalšího dílu pustím, asi mě to může už jenom příjemně překvapit.
Určitě už nejsem cílová skupina, ale byla to pro mě fajn oddechová knížka. Zajímavý příběh, který mě bavil. Je to velmi čtivé a vlastně i napínavé. Pro mě to bylo ovšem hodně předvídatelné, ale pro cílovou skupinu to můžu určitě doporučit. Ačkoliv cílovka nejsem určitě si sérii přečtu celou. Zajímá mě jak to bude pokračovat a jako oddechovka to je super.
Knihu jsem dlouho odkládala a teď jsem kvůli tomu na sebe naštvaná. Já teda musím říct, že kniha se mi strašně líbila! Je sice pravda, že mi kniha dost připomínala film Azyl, ale neberu to nějak negativně.
Kniha mě chytla hned na začátku a já jsem nemohla přestat číst. Celou dobu jsem byla napjatá, co bude, co se stane, jak to dopadne. V knize byla spousta překvapení a tajemství. Líbilo se mi i to, jak to mezi Danem a Abby jiskřilo. Jsem zvědavá, jak se to mezi nimi vyvine. I Jordan mi přirostl k srdci. Konec knihy... kdo to byl pro mě nebylo takové překvapení. Na chviličku mě to napadlo. Navíc se mi líbilo to pomalé odkrývání minulosti, co se v té budově dělo. A fotky, které byly v knize... bylo to takové zajímavé zpestření, i když... trochu z nich šla hrůza. Těším se na další díl.
Povrchní plagiát a kompilát lepších knih či filmů na stejné téma. Rozhodně teenager udělá líp, když si přečte třeba něco od Stephena Kinga. A chce-li skutečné napětí s mládeží v hlavních rolích, Foglarova Stínadelská trilogie poslouží mnohem lépe. Ale musím uznat, že to odsýpalo.
Četla se dobře. nejdřív jsem podezříval někoho jiného, ale na pachatele jsem přišel taky. Příběh byl celkem napínavý, ale mnohem větší hrůzu této knize dávají ilustrační fotografie.
Oddechové čtení, které neskrývá mnoho překvapivých momentů. Podstatné věci se dají odvodit brzo, ale i tak jsem se na každé další odhalení těšil.
Dobře se četla, ale po nějaké době mě příběh začal unavovat, stále se opakující věci, které ani pořádně nedávali smysl. Chtělo to víc.
Kniha je psaná jednodušším stylem, vzhledem k tomu, že se jedná o literaturu pro mládež, je to pochopitelné. Čte se tedy velmi rychle, děj obsahuje mírně nadpřirozené prvky a vzhledem k tomu, že mi nevadí otevřené konce, jsem byla spokojená i s tím, jak kniha dopadla a těším se na další díl. Určitě to není žánr, který bych chtěla číst každý den, ale určitě je to příjemná změna :) oceňuji dobové, mírně děsivé fotografie, které autor sám našel a které knihu zajímavým způsobem doplňují. Taktéž stojí za zmínku krásný přebal knihy, který dokonce po nasvícení svítí ve tmě, což je pro mě naprostá novinka a kniha se pro mě (nejen) tím stala jedinečnou :)
Upřímně to není žádný literární skvost co se týče psaní, které je spíše přímočaré, nemá žádný zajímavý styl a slouží opravdu pouze k vyložení toho, co se v knize děje, než že by se snažilo přednést příběh zajímavým a poutavým způsobem. Možná i proto jsem z knihy měla pocit, že je mířena na mnohem mladší publikum než jsem já, tak 15 let, přestože se jedná o knihu s hororovým příběhem.
Kniha je jednoduchá na přečtení, jsou v ní obrázky k vytvoření atmosféry, kterou ze stylu psaní nepochytíte, a je dost krátká. Myšlenka zápletky je zajímavá, pro mě osobně bylo však "překvapivé odhalení" ke konci knihy velmi očekávané a vlastně mě na knize nic nepřekvapilo a nevyděsilo.
Mam z toho rozporuplne pocity :) na jednu stranu vyborne tema, protoze me fascinuje vsechno co se tyka psychiatrie. Na druhou stranu mi to prislo psane jako takovy roman pro mladez.
Urcite si ale prectu dalsi dily, docela me zajima jak to dopadne.
Pro knížky s tématikou psychiatrické léčebny mám slabost, takže já jsem si rozhodně přišla na své.
To je pro děti a mládež? Tak to jsem dobrý posera. Já to nemohla číst za tmy a sama. Hlavním hrdinou je student, ale některé ty hororové části co jsou doprovázeny fotkami, mně daly dost zabrat. Bála jsem se, ale musela jsem pořád číst dál. Dlouho jsem takto rychle knihu nepřečetla. Vrátilo mě to trošku do mládí, kdy jsem četla Stopy hrůzy.
Celkem to ušlo. Sem tam to bylo i takové hutné a nepříjemné čtení, ale vyděšená jsem tedy nebyla ani jednou. Horor to určitě nebyl, spíš takové mysteriózní YA. Pořád jsem se nemohla rozhodnout, zda autorka chtěla napsat seriózní "thriller", nebo knihu pro mládež.
Dávám 3 hvězdy ze 6, a to z jednoho zásadního důvodu - je to strašně rychle zapomenutelné. Už pár hodin po dokončení četby jsem skoro nevěděla, co se tam vlastně řešilo.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny napětí tajemství horory pro dospívající mládež (young adult) Nová Anglie
Skrýt reklamy
(SPOILER) … upřímně, neměla jsem velká očekávání. Kniha je určena pro naprosto jinou cílovou skupinu (je mi 30). Ale vždy jsem tíhla k tématice psychiatrie, a to jak ve filmech, tak v knihách - už jako fikce, ale také jako reálné vědecké informace. Takže jsem knize dala šanci a moc mile mě překvapila.
Je psaná velice jednoduše, zde je vidět, na jakou cílovou skupinu se zaměřuje, nejedná se o žádné veledílo. Čte se v podstatě sama, přečetla jsem ji za tři dny, kdybych měla více času, určitě ji přečtu rychleji. Autorka uměla skvěle “uzavřít kapitolu v tom nejlepším, takže máte potřebu číst dál.
Téma je skvělé, nenudila jsem se. Hlavní postavy jsou mi velice sympatické. Dobové fotografie přidávají nádech hororu a člověk se tak více dostane do děje a více zapojí představivost.
Jednu hvězdu strhávám za konec, kdy se Dan a Abby objeví na stole připravení na experimenty, to už mi přišlo až moc přitažené za vlasy a hodně připomínající béčkový americký horor. Celkově byl ten konec takový nedomyšlený - když Dan našel mrtvého Sala v lese, upustil tam nůžky se svými otisky, to nikdo neřešil? Ale možná zajíždím až moc do detailů a zapomínám, že kniha je pro puberťáky.
Celkově mě kniha bavila a těším se na další díly.