Ať zemře král
Antonín Polách
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183939/bmid_at-zemre-kral-YZe-183939.jpg
4
33
33
Slyšeli jste už o středověkém císaři, který ovládal mnoho jazyků, vydával psané zákony a sám psal knihy? Jde o Fridricha II., který chtěl řídit politiku tehdejšího světa. Právě on se stal velkým vzorem Karla IV. Dramatický román Antonína Polácha nás zavádí do Itálie poloviny 13. století. Nenávist mezi císařem a papežem dosáhla vrcholu a Inocenc IV. vyzval k vraždě panovníka. Právě proto přijíždí do hlavního města Sicilského království Alessandro Bardone, osobní strážce, který už chránil životy jiných vznešených osobností. Nyní má vypátrat atentátníka, jenž se skrývá někde v paláci. Alessandro se zhostí sebevědomě svého úkolu, ale brzy poznává, že čelí nebezpečnému a zrádnému protivníkovi. Bude dost rychlý, aby dokázal císaře před vrahem ubránit?... celý text
Přidat komentář
Z počátku se mi příběh zdál zdlouhavý, asi proto že jsem tušila kdo za vším stojí. Když konečně Alessandro prohlédl, mě čtení zaujalo. Naštěstí se celkově dobře četla.
Zajímavá historie Sicilského království související s královstvím Českým.
Kniha na pomezí historického románu a detektivky odehrávající se na konci vlády císaře Fridricha II. Znám zdařilejší díla od Antonína Polácha, ale tato knížka rozhodně neurazí a ve srovnání s jinou produkcí „historických“ románů z období středověku je to beze sporu dílo nadprůměrné.
Docela čtivá historická "detektivka". Hlavníhrdina je sice trochu sebestředný a zhruba od poloviny románu bylo jasné, kdo je atentátník. Přesto jsem knihu přečetl v jednom zátahu a jako odpočinkové čtení s náhledem do historických událostí a souvislostí ji doporučuji k přečtení.
Velice čtivě napsaná kniha. Četl jsem ji cca před rokem, přesto si na hlavní postavy a děj pamatuji. Byl by podle této knihy i zajímavý film. :-)
Narozdíl od mnou dříve čtené Richenzy mě tahle kniha nedokázala připoutat. Možná to bylo stylem vyprávění a autorovým slovníkem, možná samotným hrdinou, který nahlas mluvil o své chytrosti a dalších skvělých vlastnostech, ale horko těžko to dokazoval (radši mám postavy, které o tom tolik nemluví, ale více konají) a navíc knize scházel nějaký okamžik překvapení. Nejspíš z toho všechny tyto znaky pro mě udělaly další průměrnou historickou detektivku.
Výborný historický román o císaři Fridrichu II., o kterém se, příznám, nic moc nevěděla. Kniha nepostrádá romantiku, napětí i historické data, děj má spád. Ještě do poloviny knihy jsem chtěla dát plný počet hvězdiček, ale odradila mě tupá hlavní postava. Nemyslím, že by někdo mohl být až tak zamilovaný, aby mu to nedošlo.
Od autora jsem četla Stín Persepole, který můžu jen doporučit. Brala jsem tuhle knihu na desetidenní dovolenou k moři s tím, že takovou bichli ani nepřečtu a už po dvou dnech jsem ji měla zhltnutou.
Vedle Vaňkové určitě další skvělý český spisovatel historických knih.
Kniha opět šikovně zapadá do popisu historie,ale přednost nyní autor dává pohledu hlavního rdiny na celou situaci.Knížka je nejen dějově napínavá ,ale autor zde hodně pracuje s charakteristikami a a vlastnostmi postav. Celý děj vede k logickým zamýšlením v daných situacích. Mohla bych i říci,že celkově z románu cítím i nemálo fylozofických myšlenek, které knize knihu povyšují nad ostatní románovou četbu. Doporučuji!
Ze začátku se zdá, že se přijíždí superhrdina, který inteligencí i zdatností všechno vyřeší a všechny překoná, jak tomu nezřídka v dobrodružné literatuře bývá. Naštěstí podlehne slabosti a dělá chyby, což mu sice moc neprospívá, avšak románu ano. Prostředí císařského paláce je zajímavou kulisou. Kniha je čtivá, napínavá. Příběh však narušují některé nelogické scény. Kladně lze hodnotit originálně vymyšlený způsob vraždy.
Štítky knihy
13. století česká literatura Fridrich II. Štaufský, císař a král, 1194-1250 historické rományAutorovy další knížky
| 2004 |  Richenza |
| 2010 | Cti otce svého, ale miluj ženu svou |
| 2013 | Ať zemře král |
| 1989 | Stín Persepole |
| 2001 | A stanu se králem |
Od Antonína Polácha jsem četla Mezi císařem a papežem rovnou třikrát. Od té doby sahám po jeho knihách s nadšením, ale málokdy mi to nadšení vydrží až do konce. V tomto případě jsem už od začátku věděla, kdo bude vrah. Hlavní hrdina mi tak nepřipadal tak chytrý jako ostatním aktérům příběhu. Navíc dialogy pokulhávají, strašně často se vysvětluje místo, aby se něco dělo. Císař Fridrich II. je charismatický a zajímavý (což jsem ale věděla, miluju tuto historickou postavu). Ale jeho postava se nápadně podobá Zikmundovi v jiném románu nebo dokonce Rastislavovi v dalším. Za přečtení to stojí, jako seznámení se Sicílií a italskou politikou 13. století to také není špatné. Ale jinak docela zklamání.