Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr
Martin Selner
Autismus a Chardonnay série
< 2. díl
„Díky autismu nejste zákonitě ani sexy, ani geniální matematik, to je jen klišé z filmů,“ vysvětloval Martin Selner ve své prvotině Autismus & Chardonnay. Nyní pokračuje třeba tím, co vás autismus dovede naučit. „Začal jsem si uvědomovat, že co se zdá být snazší, nemusí být zároveň správné. Někdy je ve světě autismu prostě správné rajčata ze salátu vyndat, až když je salát hotový, než je tam vůbec nedávat.“ Selner píše s ironií a nadsázkou sobě vlastními, neutápí své příběhy v patosu, přesto život s autismem nijak nezlehčuje a uvědomuje si jeho tíhu. Někdy ji dovede vyléčit víno a Jesenka v akci, hlavní však je nezavírat oči před jinakostí a nebát se říkat si o pomoc. Pozdní sběr tak v tom nejlepším navazuje na předchozí Autismus & Chardonnay.... celý text
Fejetony, eseje Literatura česká Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2019 , Pasparta , Pasekavíce info...
Přidat komentář
Druhý díl se mi líbil ještě víc než první. Je vidět, že text vznikal pro knihu, nikoli pro blog, a tak se tam myšlenky opakovaly mnohem méně než v první knize. Opět se texty čtou samy, člověk by si k jejich čtení taky nejradši nalil skleničku a říká si, že by občas chtěl být i u situací, kdy autor není tak neochvějně nad věcí. Aby si nepřipadal nepatřičně, když mu u vlastních (nepostižených) dětí ujedou nervy a rozčiluje se kvůli blbostem :-)
Myslím, že se málokdy v druhém díle podaří vyrovnat kvality prvního, Martinovi se to ale povedlo. Navíc z jeho příběhů cítím větší vyrovnanost, nadhled a snad i lepší pocit z toho, co dělá. Držím mu palce do budoucna, aby se z toho jednou nezbláznil, a opět knihu doporučuju - jak těm, kdo s dětmi pracují, ale možná o něco víc těm, co nechápou, jak někdo může s dětmi pracovat.
I druhý díl se mi líbil stejně tak moc, jako první.
Je to skvělé čtení, které mi prostě vykouzlí úsměv na tváři. Stejně jako čokoláda a víno.
Velký dík Martinovi za to, co dělá a ještě větší dík za to, že kvůli němu víme, jak může být svět jiný, že o tom píše.
Touto knihou jsem začla Nový rok, a během dne jsem tedy i přečetla. :)
Opět nemám co vytknout. Napsáno velmi sugestivně. Ani tentokrát nechybí empatie, humorný nadhled, únava, ale navíc jsou znatelné i přibývající zkušenosti s autorovými svěřenci. Škoda, že podobných zařízení s lidmi jako je Martin Selner není víc, rodiče autistických dětí by to jistě ocenili.
Je to už doba, co jsem četla první díl, takže jsem asi zapomněla, jak skvělé počtení to je a nebo se autorův styl vylepšil. Ač tak či tak, knížečku jsem si užila. Předčítala jsem ostatním a hodně se nasmála. Našla jsem zase spoustu krásných myšlenek. Jsem ráda, že tuto knihu mohu mít v knihovně! Je to skvost :)
Stejně jako předchozí díl, dokonalé. Naprosto souhlasím s ?doslovem? - bez patosu, víno, jesenka a velké srdce.
Hodně podobné předchozí knize, ale opět skvělé, nelze nic vytknout. Zajímavý vhled do světa autismu a přijímání jinakosti. Navíc mám také rád Jesenku a Voltaren, takže nelze nic vytknout:)
Četla jsem i první díl. Opět knížka nezklamala! Plná nadhledu, humoru, empatie...Nahlédnutí do "odlišného světa". Díky knize se můžeme podívat do všech stran -autista, empatický pečovatel, rodič. Více takových lidí do pečovatelských profesí.
Již druhá a moc povedená kniha od pana Selnera. Na moje hodnocení je 5* málo. K takové práci, která vlastně není prací v pravém slova smyslu se každý nehodí. Je to řehole a poslání. Ten kdo nemá velké sociální cítění a empatii nedokáže být dobrým asistentem, učitelem, společníkem... nejen dětem s postižením, ale třeba i stařečkům v různých ústavech. Moc si vážím takových lidí jako je autor knihy a všem moc přeji pevné nervy a stálou radost v životě, aby dokázali pokračovat ve své "práci" bez následků na zdraví.
Za knihy moc děkuji, pane Martine.
Další knížka M.S. o autistických dětech (i dospělých) je opět povedená, úsměv i vážno bylo rovnoměrně dávkované. Při čtení mě často napadala myšlenka, jaké je to štěstí, když je někdo tím správným člověkem na svém místě - tak, jako autor. A jak by bylo (zvláště v pečujících a zdravotnických profesích, školách i jinde) lépe, kdyby každý dělal to, pro co má předpoklady. Někdy se to podaří.
Milé čtení. I když vím, že v reálu bych to nedávala - a za to má Martin můj obdiv.
A víno a Jesenka je skvělá samoléčba, vím to taky :-)
Už při čtení blogu mě zaujala jedna věc: je mi úplně jedno, nakolik se témata jednotlivých textů opakují nebo minimálně se navzájem podobají. I k blogu jsem se vracela několikrát. Nevadí mi, že už jsem text četla a že znám pointu. Prostě mě baví to čtené samotné. Vždycky mě to přivede k něčemu mému, o čem autisté ani Selner pravděpodobně nemají tušení. Otevírám si vlastní otázky a úvahy. Nejradši knihu nebo blog otevírám ve chvílích, kdy se potřebuji uklidnit, stabilizovat. Introvertní neurotik dokáže najít v textech o autistech zvláštní přístav. A taky hromadu humoru, který dokáže rozesmát nahlas.
Jediné zklamání je, že je kniha tak krátká a člověk ji přečte tak neskutečně rychle (i když si ji "šetří").
Celá recenze za blogu.
Nevím, jak dlouho bude moci Martin Selner psát o autistech, aby nezačal vykrádat sám sebe - tedy aby se neopakoval. Už v druhé knize čtenář poznává částečně tu první, nic to ale nemění na tom, že je stále milé číst o někom, kdo svoji práci nebere jako práci, ale kus života.
Autismus, řekla bych, že jedna z věcí, která se v dnešní době hodně řeší. A kdo s autisty pracoval nebo pracuje, tak tuhle knihu miluje. A já jsem jedna z nich. Opět skvěle a vtipně napsané.
Kniha, která vykouzlí úsměv na tváři, ale donutí i k zamyšlení. Je to takové hořkosladké...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Autismus & Chardonnay |
2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
2022 | Uprostřed |
Skoro stejně výborné jako jeho prvotina...tady mi ovšem malinko chyběly hlubší myšlenky, které jeho první knihu Autismus & Chardonnay, skvěle doplňovaly :)