Avion
Jiří Kratochvil
Román Avion je románovou maketou hotelu Avion. Má jeho deset podlaží, vertikální průhledy z jedné kapitoly do druhé, funkcionalisticky jednoduchou složitost, úzký a zároveň hutný vyprávěcí prostor a z poslední (desáté) kapitoly románu je rozhled jak z terasy.
Přidat komentář
Podobně jako u Femme fatale; kdyby se to drželo stylu, jakým byl začátek, rozhodně by mě to bavilo víc.
Tohle je ryzí postmoderna, že víc snad ani být nemůže. I na Kratochvila mi přijde celý příběh nečekaně silně metafyzicky propojený. Příběh spisovatele a jeho setkání s otcem emigrantem (a jejich podivnou rodinou) je prošpikován klasicky kratochvilovskými bizarnostmi, v tomto případě například sousedy tajné rasy Kabronů, kteří si uprostřed obýváku vykopali díru do brněnského podzemí. To se proplétá s příběhem, jenž tento románový spisovatel píše: Ještě mnohem fantasknější story o dvou elitních agentech STB, příšerách žijících na veřejných záchodech, tajném synovi vysokého komunistického pohlavára Malého Muka, o děsných komunistických vraždách páchaných bez mrknutí oka nebo o podivném intimním tajemství prvního dělnického prezidenta, či o opravdu zvláštní nájemné multi-vraždě, kdy jeden zabiják střílí na druhého a jsou jimi obsazeny všechny brněnské věže. Nejen, že oba příběhy se mísí, ale v závěru je propojí příchod spisovatele, tentokrát ne románového, což je také další oblíbený meta- a postmoderní prvek... Vše se samozřejmě stáčí k brněnskému hotelu Avion. A aby těch "náhod" nebylo málo, v něm Kratochvil román Avion v první půlce devadesátých let dopsal a zároveň si zmíněný hotel vzal jako předobraz ke struktuře této prózy.
Avion možná není nejlepší Kratichvilova kniha. Ale co se struktury a postmoderny týká, patří k těm nejvynalézavěji propojeným. A troufám si říct, že nejen u nás.
Rozhodně nejde o knihu, kterou bych doporučoval na potkání. Ale je tak zábavně napsaná! Může krapet odradit, že nejvíce si ji užijete až při opětovném čtení, kdy už budete vědět, kdo je kdo, ale vážně to stojí za to.
Zajímavá kniha. Jiná, než obvykle čtu, ale určitě zanechala silnou stopu s chutí přečíst si nějakou jinou od stejného autora.
Autorovy další knížky
2012 | Brněnský pochod smrti |
2018 | Liška v dámu |
2000 | Truchlivý Bůh |
2010 | Femme fatale |
2005 | Nesmrtelný příběh |
“Mé zalíbení v Olince tak trochu souviselo i s mým zaujetím pro nevšední brněnskou architekturu. Líbilo se mi, když půvabná žena obývala neméně krásný dům. Ten dům byl pak jejím klenotem a v mých představách ji stále doprovázel, jako její náušnice, náramky a prsteny.”