Axolotl Roadkill
Helene Hegemann
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89807/bmid_axolotl-roadkill-aJD-89807.jpg
2
74
74
Šestnásťročná Mifti z Berlína je inteligentná, citlivá, ale duševne narušená. Matka schizofrenička ju psychicky aj fyzicky týrala, otec, ľavicový intelektuál, dcéru zanedbáva. Mifti nechodí do školy, berie drogy, spí s každým, kto je poruke, a najradšej trávi čas posedávaním v bare. Román je fiktívnym denníkom, jeho dej oživujú maily, intímne esemesky, výňatky z blogov i útržky rozhovorov. Z textu sa čitateľ veľa dozvie aj o berlínskej undergroundovej scéne, ktorú autorka cez svoju hrdinku komentuje a paroduje. Zručné a účelné narábanie s citátmi renomovaných autorov i filozofov a románová hra s literárnymi, spoločenskými a politickými kontextmi sa zaslúžili o to, že vzniklo pozoruhodné, kontroverzné dielo.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Axolotl Roadkill, 2010
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si kdysi koupila ze zvědavosi, dokonce s jiným vzhledem, proto ji mám ve vyýzvě, která kniha se Vám nelíbí obálkou, tu co mám já, je opravdu šílená, nyní už se vzhled vylepšil, ale celkově se mi kniha moc nelíbí, ale určitě si najde sé čtenáře.....
Tohle dočíst dá teda zabrat. Naprosto nesrozumitelné a nepřehledné. Jedna z nejhorších odeonek ,kterou jsem zatím četl.
Šílená knížka svým stylem, to se nedalo skoro číst, dočetl sem jen kvůli tomu, že nemám ve zvyku knížky nedočíst.
Bez toho, aniž bych viděla film, bych knížku asi vůbec nepochopila. Ale jo, takové My děti ze stanice Zoo dvacátého prvního století, trochu přemoudřelejší, stejně beznadějné (až nakonec mi došlo, že říkat hlavní hrdince, ať se sebou něco dělá, prostě nic nezmění.) Mifti mi něčím přišla velice blízká, ve filmu byly možná vztahy mezi hrdiny líp vykreslené a forma celkově stravitelnější.
Axolotl Roadkill nechce být kniha, chce být syrová exkurze do (hormony) zmítané mysli společností nepochopeného teenagera. Protože který teenager je společností pochopený, že? Autorka se domnívá, že kýženého efektu docílí sexem, všeobecnou vulgaritou a náhodnými popkulturními odkazy. Což pochopitelně nefunguje. Sled textů autorčiných oblíbených písniček, filmových hlášek a rádoby hlubokých-nezávislých-zlomených názorů na svět patří na blog. A to velmi špatný blog.
Hodnotíte-li knihu kladně.. domnívám se, že v ní pouze vidíte to, co v ní není, ale chtělo by být.
Nebo je vám třináct. A jste společností nepochopení. Jste in trouble kvůli všemu tomu chlastu. We no need no education. A na zaplivaném nádraží si ke kolenům rolujete třpytivé punčocháče.
Nebo prostě rádi čtete nepovedené prvotiny.
Chcete-li si přečíst povedenější syrovou exkurzi do (hormony) zmítané mysli společností nepochopeného teenagera, sáhněte po Sezóně v pekle nebo Bludech z nudy.
Toto opravdu ne. Totální slátanina, ale ne dějem, k tomu jsem se ani nedostala. Náhodně složená slova a sem tam hozená nějaká tečka (nebo spíš hodně teček uplně všude ???). Levné knihy - 9,- kč... co byste chtěli? :D
Kniha, která se chce vymykat a která není lehká na čtení, natož pochopení - díky nevelkému rozsahu se to však dá zvládnout. Za sebe dávám autorce zelenou, protože tohle je prostě "o něčem jiném" než většina současné literatury, s níž jsem se v poslední době setkala.
no pre mňa nič moc........čítala som už niečo o drogág, ale to malo nejaký dej....v tejto knihe som sa strácala...nevadili mi ani tak vulgarizmy, ale nebola nejako pre mňa pútavo napísaná...dosť často som sa strácala a nevedela som čo je skutočné a čo sa odohráva v jej mysli.....
Aniž bych se chtěl nějak povyšovat nad ostatní uživatele těchto požehnaných stránek, musím říct, že asi plně chápu prabídné hodnocení této knihy a protažené koutky nad mými pěti hvězdami. Helene předvedla něco, co ani zdaleka není pro běžného čtenáře, který sebou mrští někam do křesla či postele a čeká, že při čajíčku a jablíčku zhltne také nějaký ten příběh. Je to knížka především (ale nejen) pro ty, kterým se před (něco okolo) deseti lety podařilo prokousat Natálkou Kocábovou, respektive jejími knížkami Monarcha Absinth a Schola Alternativa. Monarcha mi tehdy přišel poněkud depresivní a hodně těžko přístupný či srozumitelný, Schola Alternativa si oproti němu držela základní příběhovou lajnu a vyžívala se spíše v bizarnostech. Axolotl pro mě tvoří přesný střed, jakýsi "chybějící článek" mezi těmito dvěma knihami. A vzhledem k tomu, že mám rád bizarnosti, navíc jsem něco podobného, tedy zlatý střed mezi knihami Natálky, hledal, nemohu prostě jinak. Axolotl se stal zjevením asi pro nás všechny - pro mě rozhodně pozitivním. Ale jak jsem psal - ostatním se nedivím. (PS: Další bod navíc je za axolotla coby zvíře - značně mi připomíná mou maličkost svým neustálým přiblblým úsměvem i schopností nikdy nedospět.)
Knihu som nedočítala... dokonca som ešte predtým, ako som ju odložila preskakovala strany, ale nepomohlo to, každá strana bola rovnako nečitateľná. Chvíľu som si myslela, že chyba je vo mne a som už na podobný štýl príliš stará a že ako teenagerke by sa mi to páčilo. Ale ako teenagerka som čítala Mitanu, Ballu, Bukowskeho a rada si ich prečítam aj dnes.
Mám dost silnej dojem, že po 32 přečtených stránkách toto sjeté dílo odložím...
Dostal som tú knihu na Vianoce od sestry... myslím, že to boli Vianoce. Začal som to veru čítať... po dvadsiatich stranách som to zavrel a povedal som si, že to začnem čítať inokedy, ked na to budem psychicky pripravený.
Za dva dni som tú knihu neskôr zhltol. Doslova, celú.
Jedna rada pre tých, ktorí ju chcú čítať - neprerušujte čítanie. Lebo dobrý chaos v postavách je tam už tak a preto sa to neoplatí prerušovať, ani sa vracať o stránku dopredu a čítať to znovu. Jednoducho to musíte čítať a ono sa to postupne všetko vykreslí.
Výborná kniha.
No, páčilo sa mi to. Možno preto, že som väčšine výrazov a divným anglických frázam ani nerozumel. Ja to nedokážem vysvetliť, možno tou takou mladíckou, depresívnou náladou to bolo. Možno som voľakedy cítil to čo Mifti. No, kto vie...
Asi moje nejmilejší kniha, tehdy koupená v levných knihách za 20 korun..