Až budu bez tebe
Kelly Rimmer
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337641/bmid_az-budu-bez-tebe-l3H-337641.jpg
4
203
203
Příběh o lásce, která láme srdce, a pak je zahojí. – Před rokem jsem potkal ženu svého života. Ani jeden z nás nevěřil na lásku na první pohled, a přesto se nám to přihodilo. Jmenovala se Lila a byla krásná, rázná, tvrdohlavá a úžasná způsobem, jaký slova nedovedou vyjádřit. Naučila mě, jak znovu žít. Moje Lila mi dala tolik, a přesto přede mnou měla tajemství, které mě nakonec zlomilo. Jmenuju se Callum Roberts a tohle je náš příběh.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Me Without You, 2014
více info...
Přidat komentář
Nezbývá než souhlasit s komentáři níže. První polovinu se do čtení nutíte, ale vydržte. Jakmile se přes ní přehoupnete, začne nápor na emoce, kniha má spád, je zajímavá, možná se dozvíte i něco nového. Škoda jen, že tak skvělá nebyla hned od začátku. A pláč? Ten bude. A ne jen sem tam ukápnutí a dojetí, ale pořádné krokodýlí slzy. Za mne doporučuji.
Panebože, nemám slov!
Na knížku jsem narazila náhodou ve výprodeji a řekla jsem si proč ne a nelituji.
Ze začátku jsem se nemohla pořádně začíst, na mě moc dlouhé popisy až nezáživné, takže jsem ji na pár týdnů i odložila. Dnes na ni přišla opět chuť a jsem moc ráda, četla jsem do půlnoci.
Opět jsem se dozvěděla o určité nové chorobě.
Konec mě velmi dojal, už dlouho jsem u knížky takto nebrečela.
Je to přesně ten typ knihy, kdy si uvědomíte, jak jste rádi, že jste zdraví a můžete žít svůj život naplno. A bonus je krásné prostředí Austrálie.
Nedá se než doporučit všem deseti!
Zpočátku mě Lily tak nějak rozčilovala, ale čím víc jsem jí poznala, tím víc jsem ji chápala, a po delší době jsem si u knihy i zaplakala.
Dost dlouho mně trvalo, než jsem se začetla. Dokonce jsem myslela, že ji nedočtu. Pak se začalo vyjasňovat v tom, proč má Lila takové výkyvy nálad a příběh dostal spád. Znovu bych ji ale nečetla.
Kniha hneď na začiatku možno nezaujme, ale ten čitateľ, ktorý vytrvá, sa aj dočká. Kopec emócií, lásky a... a toho, čo si musíte prečítať. Kniha nesie silné posolstvo a treba sa tu vyrovnať s nie príliš pekným koncom.
Zpočátku jsem zápasila s nudou a od druhé poloviny s emocemi. Bylo to zvláštní a nesnadné objektivně posoudit, protože jde o vážné téma, ale někdy to v textu trochu zadrhaválo.
A přiznávám, tahle kniha má krásnou obálku, které jsem neodolala...
Síla a bezmoc, vše namichane v jednom... tak děsivé smutné a hluboké... doporučuji přečíst a nezapomeňte kapesniky, hodně kapesniku ...
Krásné, dojemné, romantické a smutné :( Velmi hezky napsaná knížka se silným příběhem ,která se čte opravdu rychle. Och dlouho jsem tolik u knihy nebrečela :( .
Nádherná, citlivá a smutná knížka... Hodně se podobala "Love story" a "Než jsem tě poznala", všechny tři jsem si zamilovala.
Velmi pěkný příběh, o lásce, nemoci, citlivě zpracovaný, moc se mi kniha líbila. Ráda ji doporučuji.
Na knížku jsem se velice těšila a nezklamala mě. Příběh byl pro mě hodně upřímný, romantický a velmi dojemný. Konec mě hodně dostal, ale i tak knížka byla opravdu super.
Obyčejná, jednoduše napsaná knížka, která ve vás ale vyvolá pocit, že "nepřekonatelné rozdíly manželů" - ta oblíbená rozvodová právnická terminologie - je vlastně jen snůška výmluv a keců, protože záleží jen na tom, jestli je dvěma lidem spolu dobře a co jsou pro vztah ochotni udělat. Že život se má prožít a nikoli přežít. A vy máte hroznou chuť se zamilovat... :-)
kniha mne bavila,dojela,poučila....musí být nádherné prožít takovou velkou lásku...
Autorovy další knížky
| 2017 |  Až budu bez tebe |
| 2017 |  Když jsem tě ztratila |
| 2019 | Matčino vyznání |
| 2020 | Utajená dcera |
| 2022 | O čem se nemluví |
To byla taková nuda. Dočetla jsem to do stránky 214. A nic závratného se tam do té doby nestalo. Jen vleklý a nudný příběh o jedné protivné ženské (ta mi teda pila krev, všechno ví a dělá nejlíp a ostatní neví a dělají nejhůř). On takový ňouma, který má svoje názory, ale kvůli jedné ženské si za nimi ani pořádně nestojí. Tahle dvojice si vůbec neuměla získat moje sympatie, víceméně už mi byl jejich další osud ukradený a proto jsem si přečetla už jen poslední kapitolu a epilog, protože ta nuda mezitím už mě nezajímala.
Do čtení jsem se nutila a málokdy nechám knihu nedočtenou. Ale tohle se fakt nedalo.
Nechápu že tohle napsala stejná autorka jako Když jsem tě ztratila.