Až na ten konec dobrý
Pavel Tomeš
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547004/bmid_az-na-ten-konec-dobry.jpg
4
497
497
Humorný román o smrti. A je v tom všechno. Láska, smrt, sranda, vesmír, sex i zázrak. Slovy jedné z postav, je to prostě „háelpéčko* jako prase“. (*háelpéčko (HLP) –Hluboký Lidský Příběh v novinářském žargonu)
Přidat komentář
Na tuto knihu jsem se hodně těšila a nakonec jsem docela zklamaná. Neříkám, že by to byla úplná hrůza, ale zároveň se přiznám, že jsem měla chuť knihu několikrát odložit. Našly se momenty, kdy jsem se zasmála, jinak mě ale kniha nebavila a ani se mi dobře nečetla.
Nejspíš nejsem cílová skupina, protože mi kniha přišla vcelku o ničem. Jasně, byl to nějaký životní příběh, ale zkrátka mě to nijak neoslovilo.
Po povídkách 13!, které mě chytly, jsem si řekla, že zkusím od autora ještě něco dalšího, a to jsem neměla dělat, neprokousala jsem se ani začátkem. Třeba je to až na ten začátek dobrý, ale to se já už nedozvím.
Ale jo,docela to šlo.I jsem se u toho zasmála.
Ještě by mě zajímalo,jestli někdo opravdu sbírá parte?
Geniální kniha! Už jsem se dlouho tak nebavil. Kupte si audioknihu. Skvěle načteno.
Taky půjdu proti proudu, ani mě knížka nenadchla. Odložila jsem ji ve dvou třetinách s tím, že ji časem dočtu... teď s pár měsíčním odstupem si z příběhu vybavuju jen dědu hvězdáře, to byla fajn a vtipná postava. Jinak pusto a prázdno. Určitě bych to nehodnotila jako oddychovou četbu. Ale každá knížka si najde svého čtenáře:)
Tak, já půjdu proti proudu. Nevyhovoval mi vypravěčský styl. Mám ráda, když jsou v knize dialogy, lépe to utíká, než dlouhé vyprávění.
Pár stránek mi trvalo, než jsem se začetla a zvykla si na střídání vypravěčů, navíc jazykem velmi lidovým a i květnatým. Pak už to šlo a bavila jsem se.
Mně knížka vyloženě sedla. Vtipná, někdy cynická, někdy nekorektní. Nejdřív jsem ji poslouchala jako audioknihu na Českém rozhlase, ta byla super. Pak jsem zjistila, že audiokniha byla krácená, tak jsem si koupila e-knihu a dobře jsem udělala. Zrovna některé vynechané části, jako například ranní porady regionálního deníku Okamžik a hlášky Vševedoucího jsou většinou vtipné.
A na závěr moje oblíbené dědovy hlášky:
"No jo, každej máme ten svůj kompost"
"Ne, a dokonce si ani nemyslím, že smrt je přirozenou součástí života, jak se vám snaží namluvit takový ty dokumenty z přírody a z domovů pro seniory. Nebo ať klidně je, ale ne toho mýho"
Zábavná kniha s příjemnými postavami i dějem, a s opravdu mnoha vtipnými momenty. Nic světoborného, ale jako oddechové čtení to funguje moc fajn.
Ó Dé Pé ...Opravdu Dobrá Prdel ;)...
Prdel bez stupidních příkras, Prdel prostupující napříč všemi končetinami, oči nevyjímaje...Prdel prosta imbecilních forem pípnutí, tak jak se nám ji snaží vštěpovat současnost...Ó Dé Čé...Osvěžující Dráždivé Čtení...mňam to jsem si zase zamlsal...Tomeši klobouk dolu.
Spíš než o smrti, je to o jebání. Hlavně kvůli Konečné, jedné z hlavních postav, jejíž příběhy se skoro netočí kolem ničeho jiného, a po chvíli začnou nudit. Občas mi to až připomínalo novodobé píčoviny s Langmajerem. Jinak ale knížka bavila, zejména postavy Luny a dědka jsou pěkně napsané a dalo se do nich začíst a zasmát.
Z hlediska humoru to bylo jak na houpačce. Jeden z důvodů, proč není stand-up zrovna můj šálek (i když tam mám své oblíbené), je ten, že se snaží být v každé větě vtipný, a to prostě časem omrzí. Stejně tak se děje i tady. Takže někdy jsem se zasmál, hlavně když se začala představovat postava Luny a dědka, poté byla chvíli odmlka a musel jsem se do dalšího čtení až přemlouvat, ale pak se to zase ve chvíli, kdy se příběhy začaly spojovat, nakoplo. Takže nakonec mi z toho vychází lepší průměr. Na jedno přečtení určitě v pohodě.
Nejlepší česky psaná současná kniha, kterou jsem za posledních x let četla. Poutavý příběh, propracované postavy, situace a prostředí. Tolik nápadů a zároveň neodolatelně zábavné čtení. Pavlu Tomešovi to prostě pálí.
"...vyspi se s tim kreténem, budete mít zdravá děcka"
Nejdříve posloucháno a poté i přečteno. Chyba, mělo to být naopak. Audio verze naprosto famózní, lehce zkrácená. Když jsem dílo následně četla, už jsem se tolik nesmála jako u audia, ale zase jsem tam objevila texty, které v audiu nebyly. Vřele doporučuji a můžete-li si vybrat, tak audio!!
Poslechnuto jako audiokniha a bylo tak božsky namluvené. Hlas všech tří hlavních protagonistů mi k nim super seděl.
Vtipná knížka, ale s brutálně hlubokým přesahem. Moc doporučuju všem !
I ten konec je dobrý!
Háelpéčko určitě, místo hluboký za mě hřejivý. Často jsem se usmívala, i na hlasitý smích párkrát došlo.
Jo! Jak me se to libilo! Doporucuji dalsim a knihu predavam do dalsich rukou. Diky za ni, Pavle Tomesi!
(SPOILER) Tak tohle mě maximálně vyhovovalo. Autor si rád hraje s češtinou a to je dobře. Každopádně ,dědkučavole, a ,dědkudebile, z hlavy už nedostanu asi nikdy :-)
Štítky knihy
satira humor česká literatura rozhlasové zpracování humoristické romány Magnesia Litera české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Až na ten konec dobrý |
| 2015 | Tohle lidi hodně berou |
| 2023 | 13! |
| 2012 | Zápisky malého tyranosaura: dalších 77 fejetonů z týdeníku Sedmička |
| 2010 | Facky z Marsu: 77 fejetonů z týdeníku Sedmička |
Při čtení knížky "Až na ten konec dobrý" jsem ani neměla pocit románu, spíš jako bych plula na vlně vyprávění s nejlepším kámošem. Možná proto, že tohle čtení o životě, který je sám o sobě často k smíchu i k pláči, bylo místy veselé, místy smutné, nejčastěji však jak už to bývá tragikomické. Mám moc ráda, když se v hrdinech knížek, které čtu, poznávám. Samozřejmě nejraději v těch úžasných, silných osobnostech se samými kladnými vlastnostmi, co vždy a za všech okolností udělají všechno zásadně správně a vždy přesně v ten správný okamžik. Nicméně si musím otevřeně přiznat, že se mnohem častěji poznávám v těch z druhé strany barikády úspěchu, v outsiderech, kteří to v životě dost často pobabrají, avšak kteří přes všechny zákruty furt neztrácejí víru a naději, protože pravda a láska přece nakonec zvítězí. A teď nevím, co jsem tím vlastně chtěla říct.....
Asi to, že i když to je někdy blbé, tak to stojí za to vydržet, protože to bude časem zase dobré. Nebo alespoň lepší. A umřeme nakonec všichni.
"Taky si teď někdy připadám naprosto neslučitelná se životem."