Azték
Gary Jennings
Otevírá se před vámi výjimečný příběh o poslední a největší přírodní civilizaci Severní Ameriky. Stanete se svědky válečných tažení, náboženských rituálů a krvavých lidských obětí a prozkoumáte také nesčetné sexuální praktiky. Procestujete vzdálené hory, džungle, pouště i mořská pobřeží. Jinými slovy poznáte všechny aspekty životy velké říše, kterou Aztékové nazývali Jediný svět. Vlastní příběh se odehrává na počátku 16. století, kde španělští dobyvatelé pod vedením Hernanda Cortése dobyli mocnou aztéckou říši. Během výslechu zajatců v roce 1531, tedy deset let po dobytí aztécké říše, přivádějí k mexickému biskupu Zummáragovi k výslechu starého poloslepého indiána Mixtliho, který má vyprávět jemu a přítomným písařům o historii Aztéků...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2002 , AlpressOriginální název:
Aztec, 1980
více info...
Přidat komentář
Autor se podle anotace na svoje romány o civilizaci Mexiků (tzv. Aztéků) připravoval. Nemám důvod nevěřit. Autor se také, dle mne, s touto civilizací dosti ztotožnil. Mnoha-jmenný domorodý pamětník života a slávy národa Mexiků, těsně před příchodem jejich zkázy, přibližuje na pozadí osobních vzpomínek nejrůznější aspekty Mexické civilizace. Z jeho vyprávějí občas probleskuje despekt vůči vítězným Španělům – ale budiž - to jen dodává vyprávění na autenticitě . Pak již záleží na čtenáři, co ho zaujme více, životní osudy jednoho Mexika nebo civilizace Mexiků jako taková. Pro mne byl zajímavější náhled na různé aspekty mexické civilizace. Zvyk Mexiků, vést války pouze pro získání zajatců, potřebných k uspokojení Bohů Mexiků, zvyk lidských obětí, někdy v počtu, který zdaleka převyšoval počty obětí u jiných národů a náboženství, je dosti známá skutečnost. Takže popisy hromadných obětí, kanibalismu apod už nešokují – znechutí, to ano – u národa, který podle vyprávění, dbal na hygienu, nechutné – ale náboženství je náboženství. Zaujmou zmínky o jiných stránkách mexické civilizace: politika Mexiků vůči sousedním národům, společenská hierarchie u Mexiků, písmo, sochařství, malířství, řemesla, výuka v „kněžských“ a civilních školách, některé legendy, náboženské představy. Hodně mne pobavilo líčení, kterak si Mexikové, poté co dosáhli dominantního postavení v oblasti, okamžitě začali upravovat své dějiny – to zní hodně povědomě. Nicméně další pokračování o Mexicích od tohoto autora zatím číst nehodlám, mám obavy, že bude víc „dobrodružně“ zaměřeno a bude upřednostněno líčení osudů nějakého smyšleného hrdiny, který se bude vzpírat nadvládě Španělska – a já dávám přednost vítězným Španělům. Konečně Španělé naložili s Mexickou říší a jejími obyvateli mnohem milosrdněji, než byl způsob jakým, podle vypravěče, nakládali Mexikové s nepřítelem: „Nepřátelé byli plevelem, který bylo třeba vytrhat“.
Kniha dvou častí. Ten začátek je opravdu příšerný. Neustálé odbočování od hlavní linie děje. Spousta nic nepřinášejících vstupů. Detailní popisy věcí a zvyků, o kterých dnes nic nevíme, takže spíše fantasy. Tohle je tak **. Pak najednou přijde zlom ( jakoby i výměna autora) a najednou čtete vynikající historický román, od kterého se nedokážete odtrhnout. Správné by asi byly 3*, ale ten finiš a příslib dalšího pokračování mě přesvědčil.
Knihu jsem přečetla jedním dechem ve španělštině (a neumím si představit, že bych ji mohla číst v anglickém originále nebo snad v češtině, i když dík překladatelům za snahu přilákat snad chápavé a vnímavé čtenáře ne snad žánru, ale hlavně té doby). Zcela člověka pohltí a fakta, o která časem člověk zajímající se o věc tu a tam zakopne, se vzájemně doplňují jako skládačka. je vidět, že 15 let strávil v místě, než Aztéka napsal, historie vítězí nad fikcí a pozorný čtenář ji pochopí z pohledu civilizace odsouzené k zániku (jako se to Čechům málem stalo 3x zasebou také: Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko). Díky za její napsání.
Toto byla moje první kniha o "Aztécích" přesněji spíše o životu mnohajmenného Mixtéka Mixtliho, pery Gary Jenningse, takže nemohu porovnávat ostatní díla, ale tato kniha se četla celkem snadno a měla své kouzlo. Jistě bylo tam pár míst, kterých bylo zbytečně protahujících ale našel jsem své zalíbení v několika postavách, zjistil jsem další zajímavé informace o indiánech obecně. Závěr byl pěkně zakončený, svým způsobem "slaďácky", ale pěkně.... Za sebe jsem spokojen.
Super téma, hned po přečtení jsem si říkala, že to byl brak, ale nakonec na knihu ještě 5 let po jejím přečtení vzpomínám. Byl tam zajímavý pohled na "indiány".
Celý první díl odehrává PŘED vyloděním Španělů v Mexiku. Prvních 100 stran byla taková nuda, že jsem celé pasáže přeskakoval. To by tolik nevadilo, neboť kniha má 420 stran, ale i pak tam bylo dost hluchých míst, třeba dopisy císaři Karlovi. Chybí mapy i historická poznámka. Hodně prostoru věnuje autor sexu a rituálnímu vraždění:
"Zajatci donekonečna vystupovali po pravé straně schodiště pyramidy, zatímco rozřezaná těla jejich předchůdců shazovali po straně levé, kde stáli v pravidelných intervalech rozmístěni nižší kněží, kteří je skopávali dolů. Korytem uprostřed mezi schodišti stékal nepřetržitý proud krve a rozléval se pod nohy davu na náměstí. ... U základny pyramidy pracovali stejně rychle a nepořádně řezníci. Ozbrojenému škorpionovi a dalším z texcalteckých rytířů odřízli hlavy, z nichž později vypreparovali lebky. Ze stejných těl odťali stehna, aby byla opečena na rožni k noční slavnosti vítězných válečníků."
Autorovy další knížky
2002 | Azték |
2000 | Cestovatel: Z Benátek do Kithaje |
2004 | Krev Aztéků |
2000 | Cestovatel: V říši Kublajchána |
2003 | Podzim Aztéků |
Pro mě opravdu něco mezi. Téma hodně atraktivní, bohužel se ten potenciál nepodařilo úplně naplnit. Příliš prostoru je věnováno suchopárným popisům všeho, co popisovat lze (stavby, věci, obřady, činnosti, lidé, historie, atd.) a poměrně málo nějakému ději. Přitom když už se autor do něčeho "dějového" pustí, tak je to fakt super. Kdyby byl poměr mezi akcí a "vzděláváním" opačný, neváhal bych to označit za famózní historický román. Takhle dlouho čekáte, pak jste chvíli unášeni proudem nadšení, aby to zase po chvíli vybublalo do útrpného čekání, jestli se ještě bude něco dít. Navíc i prostředky, kterými autor "dokumentuje", se dost opakují a postupně začínají být únavnější, nudnější až se začne vytrácet i ta atraktivita doby a prostředí. Škoda, škoda... Co ale oceňuji, je sarkasmus, s nímž výpravěč občas popichuje své posluchače a s nímž neváhá podprahově podsouvat myšlenku, že jiná kultura než kresťanská, nemusí být nutně zaostalá a špatná, i když je její náplní z našeho pohledu brutální a barbarské chování (lidské oběti). Že náboženství je téměř vždy brutální ve své manipulaci s životem věřících, které dokáže udržovat celý život ve strachu (z pekla) a jen málo jim nabízí možnost volby žít svobodně, se vztyčenou hlavou a právem rozhodovat o svém životě i smrti, jako cestě do ráje. (Viz. úvaha vypravěče na str. 280 - 281).