Gary Jennings

americká, 1928 - 1999

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Gary Jennings

Azték Azték

Pro mě opravdu něco mezi. Téma hodně atraktivní, bohužel se ten potenciál nepodařilo úplně naplnit. Příliš prostoru je věnováno suchopárným popisům všeho, co popisovat lze (stavby, věci, obřady, činnosti, lidé, historie, atd.) a poměrně málo nějakému ději. Přitom když už se autor do něčeho "dějového" pustí, tak je to fakt super. Kdyby byl poměr mezi akcí a "vzděláváním" opačný, neváhal bych to označit za famózní historický román. Takhle dlouho čekáte, pak jste chvíli unášeni proudem nadšení, aby to zase po chvíli vybublalo do útrpného čekání, jestli se ještě bude něco dít. Navíc i prostředky, kterými autor "dokumentuje", se dost opakují a postupně začínají být únavnější, nudnější až se začne vytrácet i ta atraktivita doby a prostředí. Škoda, škoda... Co ale oceňuji, je sarkasmus, s nímž výpravěč občas popichuje své posluchače a s nímž neváhá podprahově podsouvat myšlenku, že jiná kultura než kresťanská, nemusí být nutně zaostalá a špatná, i když je její náplní z našeho pohledu brutální a barbarské chování (lidské oběti). Že náboženství je téměř vždy brutální ve své manipulaci s životem věřících, které dokáže udržovat celý život ve strachu (z pekla) a jen málo jim nabízí možnost volby žít svobodně, se vztyčenou hlavou a právem rozhodovat o svém životě i smrti, jako cestě do ráje. (Viz. úvaha vypravěče na str. 280 - 281).... celý text
cubeice


Azték Azték

Autor se podle anotace na svoje romány o civilizaci Mexiků (tzv. Aztéků) připravoval. Nemám důvod nevěřit. Autor se také, dle mne, s touto civilizací dosti ztotožnil. Mnoha-jmenný domorodý pamětník života a slávy národa Mexiků, těsně před příchodem jejich zkázy, přibližuje na pozadí osobních vzpomínek nejrůznější aspekty Mexické civilizace. Z jeho vyprávějí občas probleskuje despekt vůči vítězným Španělům – ale budiž - to jen dodává vyprávění na autenticitě . Pak již záleží na čtenáři, co ho zaujme více, životní osudy jednoho Mexika nebo civilizace Mexiků jako taková. Pro mne byl zajímavější náhled na různé aspekty mexické civilizace. Zvyk Mexiků, vést války pouze pro získání zajatců, potřebných k uspokojení Bohů Mexiků, zvyk lidských obětí, někdy v počtu, který zdaleka převyšoval počty obětí u jiných národů a náboženství, je dosti známá skutečnost. Takže popisy hromadných obětí, kanibalismu apod už nešokují – znechutí, to ano – u národa, který podle vyprávění, dbal na hygienu, nechutné – ale náboženství je náboženství. Zaujmou zmínky o jiných stránkách mexické civilizace: politika Mexiků vůči sousedním národům, společenská hierarchie u Mexiků, písmo, sochařství, malířství, řemesla, výuka v „kněžských“ a civilních školách, některé legendy, náboženské představy. Hodně mne pobavilo líčení, kterak si Mexikové, poté co dosáhli dominantního postavení v oblasti, okamžitě začali upravovat své dějiny – to zní hodně povědomě. Nicméně další pokračování o Mexicích od tohoto autora zatím číst nehodlám, mám obavy, že bude víc „dobrodružně“ zaměřeno a bude upřednostněno líčení osudů nějakého smyšleného hrdiny, který se bude vzpírat nadvládě Španělska – a já dávám přednost vítězným Španělům. Konečně Španělé naložili s Mexickou říší a jejími obyvateli mnohem milosrdněji, než byl způsob jakým, podle vypravěče, nakládali Mexikové s nepřítelem: „Nepřátelé byli plevelem, který bylo třeba vytrhat“.... celý text
brigita1501


Azték Azték

Kniha dvou častí. Ten začátek je opravdu příšerný. Neustálé odbočování od hlavní linie děje. Spousta nic nepřinášejících vstupů. Detailní popisy věcí a zvyků, o kterých dnes nic nevíme, takže spíše fantasy. Tohle je tak **. Pak najednou přijde zlom ( jakoby i výměna autora) a najednou čtete vynikající historický román, od kterého se nedokážete odtrhnout. Správné by asi byly 3*, ale ten finiš a příslib dalšího pokračování mě přesvědčil.... celý text
hanzmb



Cestovatel: Z Benátek do Kithaje Cestovatel: Z Benátek do Kithaje

Gary Jennings mne příjemně překvapil. V době, kdy jsem ho objevil, jsem věřil, že spisovatelé dobrých historických románů vymřeli, nejspíš na nějakou děsivou chorobu. Nakonec, Robert Merle byl už v té době po smrti. Ne že bych se zásadně spletl, protože po Jenningsovi jsem našel jen Templáře od J. Guilloua; a pak už nic, co bych mohl směle doporučit. Pmatujte, že cokoliv, co od G. Jenningse u nás vyšlo, si zaslouží vysoké hodnocení. Smutná oprava Jennings zemřel 1997, takže zase přicházím s křížkem po funuse.... celý text
hanpari


Krev Aztéků Krev Aztéků

Něco víc než dobrodružný román - čtivý průvodce aztéckými (i jinými mexickými původními indiánskými) kulturami, náboženstvím, rituály, léčitelstvím, mýty a mystikou. To vše v kontrastu s křesťanstvím a Španěly (postupně i Portugalci a conversos) zaplavujícími Nový Svět, Nové Španělsko. Čtivé, drsné, žhavé. Hlavní hrdina, mestic měl dobré "západní" vzdělání od katolického kněze a k němu přidal ještě jako náctiletý podrobné znalosti indiánského života, jazyků a znalostí. A léčitelství, od svého druhého "otce", k němuž se přidal na útěku před španělskou pokřivenou spravedlností. Mestic byl tehdy ještě míň než indián, jeho hříchem bylo už se narodit (ovšem katolickým španělským otcům se plodit děti s indiánkami zřejmě za hřích nepředhazovalo). Přestože kniha obsahuje i historické reálie a postavy, není to úplně historicky přesné, dle doslovu záměrně. Ovšem podle poslední poznámky ke čtenáři byl román napsán XY podle podkladů a poznámek autora uvedeného na přebalu. (Podle wikipedie napsal sám jen dva díly série - Azték a Podzim). V každém případě se děj odehrává až v 17. století (na jehož počátku také vyšel často citovaný Don Quijote), nikoli v 16. století uvedeném naším vydavatelem na předsádce. 75%... celý text
soukroma