Bába Bedla
Markéta Pilátová
Děti se mohou ve všech dobách a na všech místech ocitnout v nejrůznějších nebezpečích. Existují ale bytosti, které jim pomohou tak, že si nakonec dokážou poradit i samy. Jednou z těchto záhadných bytostí je bába Bedla. Napůl žena, napůl houba – objevuje se vždycky tam, kde jsou nějaké děti v nesnázích. Teď pomáhá v Jeseníkách na konci 2. světové války dvěma německým holkám, českému klukovi a mladičkému ruskému vojákovi. Děti díky Bedle poznají, jak to vypadá dole v říši podhoubí, a naučí se rozlišovat dobré od jedovatého. A zjistí, že nejlepší způsob, jak se zlu vždycky ubránit, je držet spolu.... celý text
Přidat komentář
Velmi zvláštní kniha. Je to snad poprvé, kdy nenacházím slov, a nedokáži říci, co ve mne kniha vyvolala. Napsaná velmi hezkým jazykem, který příběh nikterak zbytečně nenatahuje, a přesto je mezi řádky toliko skrytých slov, významů. Taje, záhady a nekonečná krása Jeseníků z příběhu sálala víc než bylo - možná - záměrem. Jako člověku milující přírodu, jako bylinkářce a obdivovatelce lesa a jeho krás mi ta kniha učarovala. Chtěla bych bábu Bedlu potkat :)
To bylo něco tak zvláštního, kouzelného, snového, dlouho jsem nic podobného pro dětského čtenáře neměla v ruce. Díky velmi originálnímu textu paní Pilátové a ilustracím paní Trchové jsou Bedly opravdu skvostné kousky. Voní lesem, houbami, přírodou...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kniha o dětech, určená pro děti. Tohle je evidentní už z podání zvoleného tématu konce 2. světové války: veselé slovní obraty, pohádkové prvky, určitá střelenost Báby Bedly a mnoha situací (občas jsme si vybavil styl T. Pratchetta). Mezi řádky se, jako perly, ukrývají i decentní moudra k přemýšlení, týkající se zejména chování jeden k druhému, schopnostech poradit si, atd. Doprovodné ilustrace ke knize byly primární věcí, která mne na první pohled ohromila, přišly mi krásné, jemně odrážející přírodu a zároveň snové. Zřetelně si vybavuji, když jsem tuto knihu poprvé vzal do rukou a fascinovaně si pomyslel: Co to je?! :D Jako celek se ukázala být senzační záležitostí a mohu ji jen doporučit.
Bába Bedla je famózní postava a magický příběh bezchybně šlape. Za mě spokojenost, jedna z nejlepších knížek letošního léta. A ty ilustrace!
Dětské knihy čtu velmi málo. U Markéty Pilátové jsem udělala výjimku, protože se mi moc líbí její romány pro dospělé. Je úžasné, jak je tato útlá knížka aktuální. Právě dnes totiž potřebují i naše děti "seznámit" s válkou a magický, milý, kouzelný, půvabný způsob této autorky je to to pravé.
Podle mě je Bába Bedla nejkouzelnější autorčina kniha. Nejdříve mě zarazilo časové ukotvení, ale nakonec jsem uznala, že to možná zarazí dospělé, ale děti ne. Bába Bedla je fascinujicí postavička působící v magickém prostoru i čase. Naprosto úžasné líčení vzájemné propojenosti lesa i vztahů lidkých je v neuvěřitelné symbioze s ilustracemi a grafickým provedením. Kniha vyzařuje barvy, světlo, příběhy, je velmi hluboká a přitom jemná a decentní.
Nezletilá kritička Máša (9 let) knihu hodnotí takto:
"Bába Bedla je napůl houba a napůl žena, vždy se probudí do času, kdy nějaké dítě potřebuje pomoci. Tentokrát se probudila na konci druhé světové války v pohraničí, aby pomohla českému klukovi, německé Židovce, německé holčičce a ruskému vojákovi. Nejprve je naučila, jak přežít v lese a rozeznat houby. Tato knížka ukazuje, jak to bylo v pohraničí nebezpečné, každému tam šlo o život a musel se schovávat. A nebezpečí trvalo i po válce, to jsem nevěděla. Knížka má krásné ilustrace a doporučila bych ji každému, kdo má rád historii.
Další dětská kniha mé oblíbené autorky a zase příjemné překvapení!
Pro mě má spoustu kladů: opět je z našeho kraje, aspoň trochu dětem nastiňuje válečnou, resp. poválečnou dobu konce 2. světové války, poučí o houbách i dospěláka, který si myslel, jak skvěle houby zná (tedy mě), je vyprávěná zajímavým jazykem a nakonec jsem si nechala snové, krásně barevné ilustrace Martiny Trchové.
Mně se kniha líbila, ale jsem zvědavá, co na ni řeknou naši malí čtenáři.
"Byla hrozně unavená. A stará. Byla prastará. Byla bába a byla houba. Jak se jí zrovna chtělo. Ale obojí být nemohla. To zase ne. Dneska by byla raději houba. To stálo míň námahy. A houby mají klobouk proti slunci a dnes bylo horko. A bába Bedla klobouky nosila, i když zrovna houba nebyla."
Štítky knihy
houby dobrodružství děti a válka parta dětí děti a nebezpečí dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
2017 | S Baťou v džungli |
2020 | Senzibil |
2007 | Žluté oči vedou domů |
2009 | Má nejmilejší kniha |
2014 | Tsunami blues |
Tuhle knihu si vybrala desetiletá dcerka v knihovně do čtenářského deníku a já jí musel "povinně" rychle přelouskat. Takže se mi do ní moc nechtělo. Jenže už první kapitola ukázala, že ta kniha je jiná. Stará žena, která se mění na houbu, by se v pohádce asi dala čekat. Jenže až se později dozvíme, jak se k té schopnosti dostala, už to taková pohádka není. Dalšími dvěma hrdiny jsou sirotci, český chlapec a německá Židovka. V Jesenících na úplném konci války. Takže jim hrozí velké nebezpečí jak od německých, tak sovětských vojáků. Ještě umocněné tím, že se k nim přidají další dva sirotci, německá holčička a mladičký ruský dezertér. Díky souznění s přírodou, magii a hlavně znovunabytou vírou v rodinu a přátelství se jim daří potíže překonávat. V náznacích se sice jedná a celkem drsnou knížku, ale jako správná pohádka končí morálním ponaučením a dobrým koncem. Ke kterému jsem se dostal, aniž bych knihu byť na chvilku odložil. Tak moc mě zaujala.