Babička
Božena Němcová
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat – patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.... celý text
Přidat komentář
Babičku jsem si k maturitě nevzala, ale přeci jenom jsem si ji přečetla. Jde o náš národní klenot a alespoň jednou za život by si to člověk měl přečíst. Babička je líbezné, kouzelné a laskavé dílo. Nečetla se mi zrovna nejlíp, jazyk v knize je krásný, ale pro naši generaci zastaralý a nesrozumitelný. Do paměti se mi asi nejvíc z celé knihy vryla zpívající Viktorka na splavu. Moc se mi líbily popisy krajiny, zase to dokazuje, jak ta naše malá zemička je nádherná.
Nedá mi, aby som nenapísala svoje vyznanie k Babičke, ku knihe, ktorá je mojou srdcovou záležitosťou.
Babičku som od detstva čítala niekoľkokrát a navždy ostane pre mňa malou osobnou bibliou.
Toľko jednoduchej úprimnej ľudskej múdrosti a lásky vo všetkých podobách nám môže dať iba máloktorá kniha.
Nikdy nezabudnem ako si babička vážila pre niekoho "obyčajný" chlieb. S akou láskou ho pripravovala, bez požehnania z neho neokrojila a ani omrvinky z neho nepremárnila.
S akou láskou pristupovala k prírode. Nikdy si z nej nebrala viac ako potrebovala. Dokázala s prírodou prirodzene splynúť, poznala všetky bylinky a plody, ktoré ľuďom pomáhali. Nezabúdala ani na zvieratá, pre ktoré mala vždy vo vrecku suchú kôrku chleba.
Akou láskou oplývala k ľuďom. Smútnych potešila, bezradným poradila, bezmocným pomohla a s tešiacimi zdielala ich radosť. Nebola zákerná ani zloprajná.
Žila s vierou v Boha, ku ktorému pristupovala s bázňou a pokorou. Verila na božie požehnanie, bez ktorého nikde nepustila svoje deti ani vnúčatá.
Tieto hodnoty sa im snažila ďalej odovzdávať.
Som prekvapená, aké nízke celkové hodnotenie ma tento klenot.
Darmo súčasným mladým ľuďom už tieto hodnoty nič nehovoria. Radšej uznávajú iné, načo by sa mali s niekým stretnúť a prehodiť milé slovo. Veď preto majú sociálne siete. Žijú virtuálny život a vôbec si neuvedomujú, aký prázdny život žijú.
Som matka, aj keď ešte nie všetky moje štyri detí čítali babičku, spolu sme niekoľkokrát pozerali film, kde som sa ich snažila upozorniť na všetky jeho posolstvá.
Babičku - moju srdcovú záležitosť - odporúčam všetkým bez rozdielu !!!
Procházka po mém kraji i srdci. Bylo mi milo při tomto čtení. Ta stará moudrost, která se i dnes hodí.
Příjemné čtení na dlouhé zimní večery. Přiznám se, že víc jak dvě kapitoly jsem najednou přečíst nezvládla. Ale jazyk je opravdu krásný.
Milé a nenáročné čtení. Je velice zajímavé sledovat život tehdejší společnosti. V dnešní době si většina z nás už nedovede představit, že by se dalo takto žít.
Dokážu pochopit, proč se kniha některým líbí a proč je tak populární, ale abych pravdu řekla, mě vůbec nenadchla. Nedočetla jsem. A to jsem těžký "kompletarista" (snažím se dočíst všechno).
Styl psaní je pěkný, ale spíš jde o to, že je to opravdu jen nostalgický ohled do minulosti a na to by měl člověk být v tom správném rozpoložení. Jsem ve věku, kdy jsem zaměřená hlavně na budoucnost, ne minulost. Neskutečně jsem se nudila a snad u každé stránky jsem počítala, kolik mi zbývá do konce. Ani jsem se na knihu nemohla vztáhnout, co se týče babičky, protože ta Boženina je tak silně idealizovaná (a bez jediné chybičky), že to prostě nejde. Na druhou stranu je hezké, že babiččinou moudrostí a laskavostí Božena vyzývá k respektu ke starší generaci.
Kus jsem jí povinně přečetla, filmy celkem ušly. Kniha mého srdce to není. Nicméně pár moudrých i zbožných myšlenek se v ní najít dá, co stojí za to.
Klasika, která pohladí zas a znova po duši. Bez zfilmované verze nejsou vánoce...a když má člověk splín tak stačí několik stránek a je hned lépe:-)
Knihu jsem si přečetla po mnoha letech od školních let, kdy to byla povinná školní četba. Teď jsem po ni sáhla z důvodu čtenářské výzvy. A jsem ráda, že jsem si ji zase přečetla. Krásná kniha, krásná žena.
Tak jak průběžně sleduji Vaše komentáře, mezitím jsem několikanásobnou babičkou, bohužel, i přes mé úporné snažení, v dnešní době nedokáži ani zbla být tak skvělou babičkou. Tam byla pravidla daná, v dnešním chaosu je hodně obtížné být alespoň dobrou babičkou.
Je fajn, že Vás kniha dodnes oslovuje. To je báječné.
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a jsem za to ráda. Příběh babičky a jejích vnoučat jsem si zamilovala dokonce i ve filmové podobě. Rozhodně si jí ještě někdy přečtu.
Na knize se mi nejvíce líbil detailní popis tehdejších zvyků a tradic. Myslím, že bychom i v dnešní době měli na určité zvyky vzpomenout a znovu je obnovit i kvůli mladé generaci, která ztrácí vědomí o tom, co vlastně znamená být součástí a národu. A jedním ze způsobů, jak zabránit multikulturalismu, je nezapomenout na národní zvyky a obyčeje, díky kterým jsme jedineční.
Trochu soupeření se staršími slovy... Některé věci byly opravdu k popukání, jelikož dnes mají jiný význam...
Knihu jsem četla k maturitě. Předtím jsem už mnohokrát viděla filmová zpracování a oboje se mi líbilo... u konce vždycky brečím :)
Klasika. Četla jsem několikrát, i svým tehdy dost malým dětem a chtěly číst pořád dál. Mrzelo mne, když průvodkyně na Starém bělidle (při mém loňském výletu) stále zdůrazňovala, že kniha nemá nic společného s tehdejší realitou.
Nesmrtelné klasické dílo. Němcová má na můj vkus poměrně těžkopádný jazyk a styl, ale knihou jsem se prokousala už z úcty k autorce a vůbec si to nevyčítám.
Babičku mi četla babička :) Bude to tak 35 let zpátky. Bylo vždy po obědě, seděla ve velkém ušáku a já na stoličce proti ní. U knihy často plakala, dávala důraz na poučné věci a nejednou při čtení, k mé radosti , také usnula a já mohla šmejdit v jejím sekretáři :) Nicméně knihu jsem četla později i sama a ačkoli tento žánr nepatří k mým oblíbeným, tak babička se mi ve výsledku líbí, má spousty poloh, je vláčná, vážná, místy rozrušující, naučná, dojemná. Jen mi tam chybí větší rozkmit v celkovém příběhu... celý tak nějak plave jak olej po vodě a člověk má sklon přeskakovat řádky, stránky...chrrr...zzzz..fííí
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Klasika české literatury, která má hodně co nabídnout i dnes. Vlastně bychom mohli říci, že je babička Boženy Němcové jakýmsi předobrazem současné bio ženy. Žije v souladu s přírodou, sleduje její proměny. Vše chová v náležité úctě a s láskou a díky přijímá plody, které jsou jí svěřeny. Samozřejmě ještě hlubší úctu chová k Bohu, jemuž se zcela podřizuje a tak žije skromným, ale šťastným a plným životem.
Jak je vidět, jakési volání po prostém životě bylo slyšet už v 19. století. O to více jej můžeme cítit dnes v našem technickém věku. Právě proto si Babička snadno udrží své čestné místo i v nejmodernější knihovně.