Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Události popsané pohledem malého dítěte, kdyby mělo sdělovací schopnosti spisovatele. Krásná knížka o vztahu vnučky a babičky, dcery a matky, rozvedených rodičů a dítěte. O osudech lidí žijících v jednom domě. Dojatá k slzám, nejen proto, že jsem taky měla babičku...
Nejsem zrovna milovník fantastických příběhů, ale nakonec se mi knížka moc líbila. Rukopis Fredrika se nezapře, příběh pohladil na duši i na srdci a také mi ukápla slza. Vlastně jako vždy u knih tohoto autora. Doporučuji
Stejně jako ostatním, i mě dělalo problém se začíst. Dlouho. Knížka je hodně protkaná pohádkovým světem, což mi moc nevyhovovalo, ale jakmile si člověk zvykne a přejde prvních cca 40 stran, polapí ho a nepustí. Něco jako Muž jménem Ove - rozpláče, pobaví, potěší, donutí k zamyšlení. Nádherné, dojemné (i když Cimrmanovský konec, kde je vidět, kdo všechno je se všema příbuzný... ale co, jak říkala Elsa, je to holt pohádka :)))
Elsa je skoro osmiletá holčička, která je tak trochu jiná, něž ostatní holčičky v jejím věku. Ještě, že má babičku, která je také tak trochu jiná než všechny babičky v jejím věku. Babička má Elsu moc ráda a vždy jí vypráví pohádky o zemi před procitnutím, kde je všechno tak nějak jinak.
Jenže jednoho dne si babička klidně umře a na Else je aby předala dopisy, které babička před smrtí napsala. Dopisy, které Elsa předává se slovy: Babička pozdravuje a omlouvá se...
Velmi hezká a čtivá kniha, která vyloudí na tváři úsměv, donutí k zamyšlení a občas i nějaká ta slza ukápne....
Moc hezká knížka. Na začátku jsem měla pocit, že se přes ty pohádky neprokoušu, ale musím říct, že to rozhodně není kniha jen pro mládež. Frederik Backman je neuvěřitelný spisovatel. Jeho přirovnání, využití slov, ta fantazie, kterou musí mít. . . je to opravdu jedinečné čtení. Často jsem musela úryvky doma předčítat, protože jsem si to nemohla nechat jen pro sebe. Kniha mě nahlas rozesmála i téměř rozbrečela. Jsem moc zvědavá na Muž jménem Ove.
Skvělá knížka, jiná než Ove, ale fakt taky dobrá. Jenom si ji v brzké době musím přečíst znovu, protože ty pohádky na začátku jsem trochu lajdala a pak se v tom ztrácela.
Skvělá knížka. Autor píše skvěle. Babička pozdravuje a omlouvá se byla moje druhá knížka od autora a musím říct,že skvěle napsaná
Valerie Zawadská je správná volba, která hodně usnadní přijetí knihy, při jejímž poslechu city i rozum kolísají od nadšení po chvilkový nechápavý úžas.
Zjistila jsem o sobě, že ráda bořím systém, umím být hašteřivkou na plný úvazek a dívám se kdo má přátelské oči . . .
Jak se kniha přehoupla do druhé poloviny stala se z příliš moudré holčičky odvážná, velmi empatická a zvídavá dívenka, která propojí všechny zvláštní obyvatele v celkem přátelské společenství.
Asi proto, že pod lidsky nesrovnanou bytostí babičky bydlí láska co hory přenáší a ta, co vždy stojí na straně vnoučete.
Srdcem válečník a duší pohádkář.
Zvláštně příjemný a ne zcela tradiční čtenářský zážitek prosycený pohádkovou fantazií.
Sedmiletá, téměř osmiletá, Elsa je jiná. A stejně tak její babička může být brána jako jiná, protože se nechová jako klasická babička. Nádherný příběh malé chytré holčičky formované fantazií své babičky, která ovlivnila osudy všech obyvatel bytového domu. Kniha při které se usmíváte, zamýšlíte a i si popláčete, protože Vás chytne za srdce. Rozhodně kniha, kterou jsem nečetla naposledy. Doporučuji všema deseti!!!
Celá kniha byla výtečná. Perfektně vypracovaný "fantasy" svět, sem tam nějaké moudra a děj pohladí na duši (krásný vztah babičky a vnučky, lidská soudružnost atp.). Leč závěr mě zklamal natolik, až plný počet hvězdiček dát nemohu. Absolutní kýčovitost a to i přesto, že chápu, proč autor takový závěr zvolil (mám na mysli poslední stranu a půl, konkrétně od části, kdy se píše, jak skončily vánoční prázdniny).
I přesto jsem s autorem spokojená (poprvé mě pan Backman zavedl do městečka Medvědín /stejnojmenná kniha/, následovala "A každé ráno je cesta domů delší a delší" , toto je má třetí přečtená kniha) a těším se na další knížky od něj, ke kterým se dostanu v budoucnu.
spoustu času jsem se smála, na konci jsem plakala. myslím si, že dnešní společnost není nastavena na upřímnost a v případě 7mi leté holčičky už přece vůbec ne ))))))) ale upřímnosti je v této knize spooousta. kniha mne velmi oslovila, moc se mi líbila a popravdě inspirovala k mnohem větší životní upřímnosti k sobě i ostatním, a za to jsem Else vděčná
Úžasné! První kniha tohoto autora, kterou jsem četla a úplně mě dostal. Hned jsem objednala knihu Tady byla Britt-Marie. Bylo by úžasné, kdyby každý obyvatel domu měl svou vlastní knihu. :-)
Mám z knihy dost smíšené pocity. Dost času čtení mi kniha připadala dětinská, ale zároveň měla hloubku. Konec mě dojal, brečela jsem a přesto si říkám, že knihu asi podruhé do ruky nevezmu. Muž jménem Owe byl rozhodně lepší.
Zatím jsem slyšela první kapitolu. V podání Valerie Zawadské se okamžitě stala knihou mého srdce.
Klíčem k přijetí zdá se soužití tří holčičích generací. Nesnesitelná mi zatím přijde spíš babička než Elsa a s postupujícím poslechem mám obavu, že budu ubírat hvězdu.
Na druhou stranu velice dobře chápu, že "máma představuje řád a babička chaos a chaos je sousedem Boha."
Oddychovka, ale da spoustu nametu k premysleni. Misty trochu prehnane, ale rozhodne to nekazi celkovy dojem. A moc pekne se cte
Bála jsem se, že knihu Muž jménem Ove to nepřekoná. Asi ji to ani nepřekonalo, ale tak se po dlouhé době jednalo o úžasné čtení a místy dost dojemné. Opět tam jsou úžasně vykreslené charaktery postav a opět tam je to, že člověka nelze soudit na první pohled. Backman tohle prostě umí. Je to po dlouhé době zase opět jedna z knížek, kterou si budu chtít jednou otevřít znovu.
Opět skvělá kniha v Backmanově stylu.
Tedy, pokud to překlopím do řeči těch, kterým Muž jménem Ove nesedl: Patetická pohádka s hrdiny, které budete ze začátku trochu, možná i více nesnášet (u mě vedla Britt- Marie), nakonec zjistíte, že to jsou skvělí lidé a konec bude takový doják, že fakt není dobrý nápad knihu číst na tajňačku v práci.
Docela milá knížka o pohádkovém světě, který není tak úplně fikcí... Zajímavě se propojující příběhy, trochu moc otravná a přemoudřelá hlavní hrdinka a bláznivá babička milující honby za pokladem, to byl koktejl, ze kterého vznikla docela fajn knížka, kterou ale asi už podruhé číst nebudu.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypy
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha se mi moc nelíbila nebyl to můj šálek čaje.