Babička (převyprávění)
Petr Prouza
Prostou, avšak moudrou babičku Boženy Němcové zná téměř každý. Její příběh je převyprávěn tak, aby si jej mohli přečíst i malí čtenáři. Česká klasika s krásnými ilustracemi.
Přidat komentář
Syn si přečetl tuto Babičku, jelikož původní Babičku od Boženy Němcové by četl ještě dlouho a asi by ho tento počin odradil od dalšího čtení doporučené literatury (nic proti babičce) =) V této knize bylo shrnuto jednoduše vše důležité =)
Když už jsem se dokopala k poslechu originální Babičky, prolistovala a přečetla jsem si i tuhle LIGHT verzi, co jsem koupila do školní knihovny :-)
Samozřejmě to nezachytí celou atmosféru původní knihy, ale ten příběh je převyprávěn vcelku pěkně. Pro malé děti schůdné řešení. Originál bych si já sama jen tak nepřečetla a očekávat, že zaujme dnešní děti - to je nereálná představa. Pro dospělého má zcela jinou váhu.
Velmi hezky zpracovaná kniha Babička v pojetí pro menší čtenáře.
Myslím že je dobré seznamovat děti jednoduchou a zábavnou formou s klasickými díly.
Dcera si ji sama vybrala v knihovně. Já se trochu ošívala, ale ona na ní trvala. Pak se mě doma zeptala, jestli jí budu číst tu Karkulku:-) Nechtěla věřit, že to není knížka o Karkulce, je tam přece i vlk:-) Přesto jsme se do ní pustily a k mému překvapení se jí knížka líbila. I se mě po přečtení zeptala, jestli si jí přečteme ještě jednou.
P. Prouza se opravdu snažil z původního textu vybrat co nejvíc, jenže jenom co se děje týče. Jasně, je to zjednodušená verze pro děti. Ale to osekání jde na úkor atmosféry. Událost stíhá událost, u žádné není čtenáři dovoleno chviličku posečkat. Postav je tam také velké množství, v tom se dítě v tak rychlém sledu orientovat nemůže. I já jsem se místy ztrácela a nevěděla rychle, kdo je kdo. Ilustrace A. Šplíchala jsou povedené a dětem vyprávění hezky obrazově přibližují. No, a já díky této Babičce začala číst klasickou Babičku. Té „Prouzově“ dávám 4 hvězdy i proto, že mne konečně nasměrovala k té původní. I dceřino nadšení hraje v mém hodnocení samozřejmě roli:-)
PS. Nejsem příznivce zjednodušování klasických beletristických textů. Ke konkrétním knížkám si podle mne má každý dospět a dorůst sám. Důležitější než seznámení se se strohým obsahem díla je pro mne „prožití“ si knihy po všech stránkách. Osobitým stylem autora počínaje, přes vykreslení postav, prostředí, atmosféry, práci s jazykem, dynamikou textu, atd. Co se skrývá mezi řádky a čeká na objevení, si chci objevit nebo neobjevit sama. … Odtud asi pramení má někdejší nechuť nečíst knihy, o kterých nás ve škole učili a říkali nám, co si o nich máme myslet.
Přečetla jsem s dcerami, když byly malé na originální Babičku, ale nenadchlo mě to. Vážně je lepší pár let počkat.
Prolistoval jsem to u nejmladší vnučky a konstatuji, že tudy cesta spíše nevede. To je skutečně lepší pár let počkat a pak znovu zkusit původní verzi.
Pokud chcete dětem / menším - jako třeba já vnučce ve 2. třídě, to jen malá poznámka/přečíst Babičku, klidně sáhněte po této Prouzou převyprávěné. Já svou vnučku tímto tak navnadila, že už si vytáhla z knihovny tu od Němcové. Asi ji teď ještě nepřečte, ale jako motivace opravdu tahle verze moc dobrá. Navíc moc hezké obrázky.
Autorovy další knížky
2011 | Babička |
2004 | Život střídá smrt |
1988 | Hotel Karneval |
2014 | Psychiatr |
2015 | Dřevěné ženy |
Další kniha, která se snaží přiblížit dětem klasickou literaturu. Jde sice o velmi zkracenou verzi, ale ruku na srdce, kdo z dnešních dětí sáhne po původním vydání od B. Němcové. Mým dětem se kniha líbila a dokonce jsme shlédli i filmovou verzi. Za mě super.