Babické vraždy 1951
Michal Stehlík
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.... celý text
Přidat komentář
Tématiku 50. let 20. století vyhledávám. Musím říct, že o Babicích jsem četla knihu A přece budu blízko od Luďka Navary. Musím říct, že A přece budu blízko bylo hlavně o Bulovi a Drbolovi a málo o babických vraždách a takže tato kniha mi informace doplnila.
Musím říct, že osoba Malého mi připadala nedůvěryhodná a celou dobu jsem si říkala, že nechápu, jak je možné, že mu lidé okolo něj uvěřili.
Doporučuji přečíst si obě knihy, zajímavě se doplňují.
Babické vraždy byly zfilmované ve 30 případech majora Zemana, které jsem naštěstí neviděla a asi ani vidět nechci.
Nejlepší dílo, které jsem o babických událostech četl a troufám si tvrdit, že komplexnější a objektivnější práce na toto téma neexistuje. A proč slušní lidé podporovali opilce a psychopata Malého? Protože ho často neodhadli od začátku a poté již byli do jeho činnosti zainteresováni, někdy jim bylo i ze strany Malého vyhrožováno. To všechno si lze v knize přečíst. Stejně jako to, že události se uskutečnily v době největšího komunistického teroru, kdy bylo i nejvíce případů ozbrojené formy protikomunistického odboje. Lidé jako A. Plichta starší se chtěli podílet na svržení totalitního režimu a byli ochotni za tímto účelem spolupracovat i s osobou typu Malého. Autor Stehlík snad mohl události zasadit do celkové mozaiky třetího odboje, poněvadž skupina kolem Ladislava Malého patří do této tématiky, ať již chceme či nikoliv. Je také zajímavé, jak je postava Malého i dnes obecně negativně vnímána, ačkoliv ne nepodobní bratři Mašínové jsou částí historické obce a pravicovými žurnalisty vyzdvihováni jako největší hrdinové protikomunistického odboje. Stehlík se věnuje i komunistické "soudní" mašinérii, jež měla za cíl a také nakonec postihla i řadu nevinných lidí. Stranou zájmu autora nezůstala ani propaganda (včetně reflexe v seriálu Třicet případů majora Zemana), památníky, rehabilitace... Zkrátka komplexní či takřka komplexní pohled. Výborná historická práce.
Autor shrnuje informace z různých zdrojů. Se závěrem, že iniciátorem tragédie byl opilec a psychopat Ladislav Malý, se po přečtení dá souhlasit. Ovšem chybí více zpráv o motivací lidí, kteří opíjející se a občas podivně jednající ozbrojené osobě poskytovali pomoc bez ohledu na bezpečí vlastních rodin. To opravdu chtěli mít podíl na odboji, či spíše teroru, při kterém by byly pořádány "trestní výpravy" na jejich sousedy? Ani mladická touha po dobrodružství by neměla být silnější, než přikázání "nezabiješ". Následné využití celého případu k ideologické propagandě a zastrašení případných následovníků je pochopitelné, ovšem celkovým rozsahem a důsledky těžko omluvitelné.
Kniha velmi dobře zpracovává tematiku vraždy funkcionářů MNV a KSČ v Babicích 2. července 1951. Její velký přínost spatřuji v tom, že se snaží objektivně, na rozdíl od jiných knih na toto téma, popsat babické události. Věnuje se jim totiž komplexně. Popisuje rovněž kriminální činnost Ladislava Malého a jeho pomocníků již před samotnými vraždami v Babicích, ale také potrestání nejen samotných vrahů (kteří přežili) a jejich pomocníků či ukrývačů, ale také nevinných lidí, kteří se k tomu jen nachomýtli. Dále se také věnuje porovnání skutečnosti a 2 dílů seriálu Třicet případů majora Zemana.
Co však považuji za její největší přínos, je fakt, že boří mýty, které se objevují bohužel i v učebnicích dějepisu a vydávají se za historickou pravdu, a to, že Ladislav Malý byl agentem StB a že babické vraždy byly provokací StB.
Štítky knihy
Československo 50. léta 20. století terorismus politické soudní procesy Státní bezpečnost (StB) české dějiny zločiny komunismu případ Babice (1951) rok 1951
Autorovy další knížky
2021 | Přepište dějiny |
2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
2016 | Babické vraždy 1951 |
2008 | K čemu dnes humanitní vědy? |
2022 | Přepište dějiny podruhé |
Dobrá práce, která důsledně pracuje pouze s ověřenými fakty. Ostatně citace vzpomínek očitých svědků ukazují, jak často si výpovědi po letech protiřečí i s nezpochybnitelnými událostmi. Stehlík začíná už u válečného odboje na moravskobudějovicku, protože situace v místě byla podle něj pro Malého úspěch zásadní. Nevytváří příběh s čistě kladnými a zápornými postavami, v tomto historicky opatrnějším podání se zdá, že se hodně věcí kolem Malého stalo neplánovaně, náhodou. Zato následná soudní mašinérie (byť i režim v podstatě využil situace) byla záměrně zločinná od začátku do konce.
Badatelsky důsledný přístup si babický případ zasloužil a odborně se dá těžko pojmout lépe.