Bábovky
Radka Třeštíková
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Přidat komentář
Kniha s mnoha osudy. Líbilo se mi propojení postav a to, jak hezky ukazuje, že každý si žijeme své životy s problémy, pocity nejistoty, starostmi. Nikdo prostě není dokonalý. Jen mi vadila neukončenost příběhů. Kdyby měla kniha méně postav (někdy jsem musela hodně pátrat v paměti, abych si uvědomila, kdo je kdo) a ty měly víc propracované příběhy, tak bych dala jasných pět hvězd.
S kávou na zahradě se tato knížka četla sama. Za jeden den přečteno a mohu jenom doporučit! Jednoduché čtení, nic nad čím musím extra filozofovat, takže na léto ideální. Upřímně české spisovatele moc nečtu, spíš vůbec, o to víc jsem si knihu užila. Podle mého názoru kouzlo této knížky spočívá v tom, že se v ní každá žena najde. Plusem je i obálka, která se v knihovně krásně vyjímá.
Holduji filmům a knihám, které jsou složené z různých příběhů a průběžně se prolínají za více či méně pravděpodobných situací. Protože takový život doopravdy je a každému se někdy stalo, že objevil nečekané spojení ve svém okolí. Bábovek je dvanáct, každá je jiná, od 15 do sedmdesáti let, od chudých po milionářky. A stejně se nakonec všechny zamíchají v jedno těsto.
Takže potud dobrý.
Jenže... všechny bábovky jsou hrozný pipiny, blbky nebo naivky. Vážně. Ani jedna není sympatická. S ženami se průběžně seznamujete ve vedlejších rolích, takže zhruba víte, čí příběh vás příště čeká. Takže se těšíte. Jenže nic. Další nesympatická kravka...
A pak ten styl. Jasně - nikdo nepřemýšlí ve složitých souvětích, pokud se tedy někomu chceme dostat do hlavy, měl by tomu odpovídat i styl. Ale jako fakt? Fakt to v hlavě podnikatelky vypadá stejně jako v hlavě prodavačky z lahůdek?
No a nakonec emoce. Ty tu absolutně chybí. Rakovina s vámi nezacloumá, láska ve vztazích úplně chybí...
Takže pro koho je tato kniha? Pro emocionálně vyprahlé intelektuálky nebo pro čtenářky blesku? Pro ženy vdané nebo rozvedené? Nebo snad svobodné? Má to za cíl povzbudit nebo hodit do deprese? Takže znovu - pro koho je tato kniha? No, pro mě tedy určitě ne...
Čtivá. Zajímavě psané povídky,které jakoby spolu nesouvisejí a přece maji vždy něco společného. Téměř všechny smutně lazené, ale život opravdu pro mnohé není snadný. Líbila se mi.
Z knížky jsem byla naprosto nadšená a litovala, když jsem přečetla poslední stránku.
Perfektní propojení jednotlivých příběhů a osudy ze života, které jsem s jednotlivými postavami prožívala.
Jiná kniha od této autorky mě totálně nebavila, ale dala jsem jí šanci a nelituju. Vzhledem k nemoci a urazu přečteno za dva dny. Pěkná knížka, ale...trochu mi vadilo, že tam bylo tolik postav a vlastně jsem četla jejich příběhy..a nakonec se stejně nedozvěděla jak přesně dopadly.
Ne, že by kniha byla špatná, to zase ne, ale já prostě nemám ráda knihy s otevřeným koncem, nedořešené, nevyjasněné, atd. A pokud autorka neplánuje napsat druhý díl, nechávám hodnocení na 3 * * * .
Myslela jsem, že když je u této knihy takový boom, vůbec se mi líbit nebude. Ale dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Pobavila mě, někdy donutila přemýšlet o životě a obdivovala jsem Radku Třeštíkovou za to, jak dokázala všechny osudy lidí tak propojit a na nikoho nezapomenout. Občas jsem se ztrácela ve jménech, ale pak napsala nějakou větu a já si okamžitě vzpomněla. Ráda si od ní přečtu i ostatní knihy.
Momentálně jsem ji nedočetla. Asi jsem od ní očekávala příliš moc. Každá knížka má svůj čas ke čtení. Snad ten správný čas někdy nastane.
Této knize jsem dlouho odolávala, až mi jednou kamarádka se slovy " něco ti musím půjčit " přinesla Bábovky. Českým autorům jsem moc nevěnovala pozornost, ale asi tedy začnu. Kniha byla příjemně čtivá a příběhy byly tématicky zajímavé a bavilo mě to navazování. Uznávám, jako většina tady, že jsem se občas ve jménech ke konci už taky ztrácela...ale myslím si, že i tak se k ní někdy ráda vrátím.
Netradičně napsaná oddechovka, v níž se rozuzlení jednoho příběhu často dozvíte jakoby mimochodem až v některém z příběhů dalších. Kdybych se chystala číst Bábovky znovu, jakože jednou stačilo, vezmu si k tomu tužku a papír a ten propletenec si hezky načrtnu!
Kniha se četla dobře, zajímavě napsaná, napínavé osudy, události a životní situace z pohledů různých osob. Ke konci jsem se v tom propojení osob začala už trochu zamotávat a musela se vracet, abych zjistila kdo je kdo, některé příběhy jsou docela depresivní, ale ze života.
Tři hvězdičky hlavně za to, že to je čtivé, že mě to vtáhlo a že jsem to měla za den přečtené. Do poloviny knihy mě to bavilo, pak jsem si od hrdinek a všech příběhů začala udržovat čím dál tím větší odstup.
Vadilo mi, že všechny hrdinky jsou "na stejné brdo", každá má manžela a děti, každá je v manželství nešťastná, v této knize je vlastně manželství vykresleno akorát jako velká přítěž na noze. Třeštíková nám tímto de facto vzkazuje, že manželství je chyba lidstva a šťastný budiž jen ten, kdo se mu obloukem vyhne.
Taky mohla autorka víc myslet na to, že knihu vypráví dvanáct různých žen, jiných vlastností, jiného vzdělání atd., což se mohlo odrazit i ve vyprávěcím stylu. Přišlo mi, že všechny kapitoly byly vyprávěny stejně ironicky (což samozřejmě chválím, četlo se to jedna radost), tudíž jsem měla spíš pocit, že celou dobu byla jen jedna vypravěčka, protože se styl vyprávění vůbec nezměnil.
Příběhy 12 žen jsou opravdu ze života, příběhy samy se čtou velice dobře. Mně ovšem vadila ta pesimicnost jednotlivých příběhů a taky jsem asi čekala trochu něco víc.
O zivote, jaky je - skutecny, bez prikras, vypraven s ironii, nadhledem, ale i bolestne a laskyplne. Takovy mily emotivni koktejl:) Genialni propojeni vsech 12ti zen a jejich osudu, uzasny humor a nekonvencni styl psani (nekonecne dlouha souveti, ach:)) Nic sloziteho, ale presto nenasilne donuti k zamysleni. Babovky jsou prostě super.
Čekala jsem filosofické povídky typických žen přemýšlejících o vztazích, apod., něco ve stylu P.S. od A. Geislerové, ale jsem fakt příjemně překvapena. Kniha je de facto smutná, depresivní a když jsem ji dočetla, tak mě to všechno "nějak štvalo". Musím uznat, že jsem se občas musela zastavit, zamyslet se nad postavami, trochu si ujasnit to, jak jsou vzájemně propletené, ale nijak výrazně mě to nerušilo. Svět je malej a náhoda je blbec, tak proč ne. Očekávání nebyla velká, o to víc mě kniha potěšila.
Tohle mě vážně oslovilo. Samozřejmě množství doočíbijících náhod a neustále se zhušťující propletenec postav je někdy trochu iritující, ale já tohle postupné propojování a navazování považuji opravdu za umění. Je fakt, že by se možná hodil nějaký "pavouk" třeba na přebalu knihy, protože ve jménech čtenář prostě trochu plave, ale líbí se mi to a doporučují především proto, jak těch 12 osudů dokázalo krásně pojmout téměř veškerá aktuální společenská témata a problémy, které se mohou dotýkat dnešních žen všech věkových kategorií. Ano, tohle se opravdu povedlo.
Čtivé, pútajúce, do deja zatiahne a knihu vcucnete za pár večerov (doslova za 2!). Vystupuje tam značné množstvo postáv, a pomaly od druhej polovice začínate mať problém si to všetky zapamätať a hlavne tie súvislosti. Síce je to kniha o ženách, ale nie je to len pre ženy. Teším sa od nej na ďalšiu!
Zvláštní kniha. Na první pohled se tváří jako letní oddechové čtení, ale když se do knihy opravdu ponoříte a začtete, zmocní se vás taková podivná prázdnota a smutek z toho, že snad pravá láska ani neexistuje...
Radka Třeštíková opravdu umí psát. Je na první pohled zřejmé, že si oblíbila dlouhá souvětí (lehce připomínající Hrabala), díky čemuž působí zpovědi tak nějak napjatě, jako by to ze sebe vypravěčky potřebovaly dostat dřív, než se jim něco stane. Hrdinky skoro volají, aby byly vyslyšeny...
Fascinovalo mě, jak se příběhy skládaly do sebe jako puzzle a na konci tvořily celý obrázek, sice smutný, ale celý. Na druhou stranu mi ale ke konci už vadila ta nahodilost setkání postav, přišlo mi, že ty náhodné body v prostoru už jsou propojené až až a není třeba z nich dělat pavučinu.
Troufám si říci, že se touto knihou Třeštíková u mě zařadila mezi autory, jejichž knižní řeč na první pohled poznáte. Poznáte, jak se mezi hořkými příběhy line tichá melodie, která naznačuje, kdo je autorem textu.
Kniha se čte lehce, ale není to lehké čtení.
A právě proto stojí za to si ji přečíst.
Štítky knihy
nevěra pro ženy zfilmováno partnerské vztahy neplodnost manželská krize české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Knížka se dobře četla, ale dojem nezanechala.