Kde jsi, když nejsi přehled

Za mě po všech knihách autorky veliké zklamání (a to se vracím s odstupem času podruhé ke knize), jako věnovat se ději, když hlavní postavy mluví doslova, jako dlaždič, se prostě nedá....tolik sprostých slov je na mě prostě moc, jako sprostě nadávám ok, ale v jedné větě použít vole, šuk.., čůr.., kret.....to fakt né.

03.03.2025

Přečetla jsem a myslela, že komentář ani nenapíšu. Ale mám potřebu ventilovat, že z mého pohledu tady autorka udělala medvědí službu. Čemu? Všem tématům, které v knize naťukává. Nevím, jak to vysvětlit, aniž bych prozradila příliš, ale třeba vztah starší ženy a mladšího muže je redukován čistě na fyzický aspekt, hlavní postava nic neví, po ničem nepátrá, ani se neptá, všemu se v duchu diví a je smířená s tou nevědomostí. Doma je obětí a trpí, protože se snad i rozhodla, že to všechno přetrpí a nechá si líbit, hlavně aby byl klid. Vážné téma je opět nějak podivně degradováno a pokud bylo smyslem rozvířit vody a rozpoutat diskuzi, tak se obávám, že dobrý úmysl se zde snadno ztratí. Co se mi líbilo: fajn nápad s přeházenými kapitolami, já si ani nevšimla, četla jsem, jak to přišlo pod ruku, možná jsem si chvílemi musela lámat hlavu a to nebylo na škodu. Oceňuji osobitý styl vyjadřování a pěknou češtinu (pominu-li ty vulgarity). Zajímavá a originální forma, obsah prázdný. Co mi přišlo úplně ze všeho nejhorší: konec, když ona odjela pro něco do domu a děti nechala v bytě čekat. Kdo četl, rozumí.