Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514753/bmid_kde-jsi-kdyz-nejsi-Rk5-514753.jpg
4
1255
1255
Bouřlivé, syrové a vášnivé vyprávění o rozchodu. Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se. O tom, co se stane, když s něčím tak strašně moc škubneš. Toto je příběh bez pravidel. Je to jenom hra, anebo jde o život?... celý text
Přidat komentář
Tak ... jsem znechucena, asi poslední cokoliv od této spisovatelky. Skončila jsem na straně 20. Tohle se prostě nedá. Co to je??? Výsměch? Tohle vážně máme číst? Nikdy jsem nehodnotila palcem dolů, ale teď to jinak nejde. Ještě, že jsem za knihu nezaplatila, požadovala bych po autorce vrácení peněz!!!
Úplně nevím, jak na tohle reagovat. Moje prvotina od Třeštíkové a asi i poslední. Nebo nevím, měla jsem začít asi něčím jednodušším, jestli autorka vůbec něco takového má.
Román o jednom velkém neporozumění. V podstatě jsem nefandila žádné z postav, tam bylo všechno špatně. Proboha, lidi by spolu měli komunikovat, kdy to konečně pochopí?!
K postavám bych řekla následující: Dáša - psychicky labilní matka od dvou dětí, která je zoufalá a nešťastná, nema oporu v nikom a stane se znovu puberťačkou. Marek - majetnický idiot a zabedněnec, který si plete lásku s vlastnictvím. Jakub - vypatlanec, který mluví jak dlaždič (opravdu neznám chlapa, který by se ve 26 takhle vyjadřoval). Blanka - Dášina sestra, která odmítá přijmout krutou pravdu a neposune se v životě už nikdy dál. Prostě všechno špatně, mně zůstával rozum stát. Přeci věci se dají řešit jinak a rozumně. Pardon, teď vyzním asi jako semetrika, bohužel s Dášou nemám rozhodně slitování, život, jaký vedla, za dost věcí si mohla sama, ono je hezký mít koníčky, ale taky by to chtělo pořádnou práci. Marek byl debil, asi to myslel dobře, nicméně dost blbě konal, ale takových chlapů je hodně, vlastně i ženských v podobných situacích. Životy jsou nevyzpytatelné, nikdy nevíme, jak dopadneme, ale musíme udělat vše proto, abychom byli šťastní. Každý to má takový, jaký si to udělá. Bohužel ale takový konec si nikdo nezaslouží.
Ke stylistice - autorčin styl mně vlastně nevadil, v podstatě nebylo nutné číst kapitoly posloupně. Jakubova mluva bez komentáře.
Kniha je čtivá, občas jsem se i zasmála, převážně jsem ale knihu chtěla roztrhat. Pravdou je, že z knihy emoce přímo srší a to chce určitě literární um. 75%
(SPOILER)
Strašně by mě zajímalo, nakolik autorka do knihy přenesla své vlastní prožitky. Nebo je vážně tak skvělá pozorovatelka života a chování lidí kolem sebe. Ten příběh je úlet. Na úletu je postaven.
Hlavní hrdinku chápu a neodsuzuju jí, na druhou stranu svým trpitelským přístupem mě vytáčí a o takové zacházení si u Marka (či jiného podobného typu muže) úplně říká (sorry, victim blaming, já vím). Vrstvení lží. Pohyb ode zdi ke zdi - nejdřív poslušná holka, pak se postaví na zadní.
Řazení kapitol odráží zmatek v hlavě Dáši. A že tu někteří čtenáři čekali větší konec? Jako pardon, ale mně se teda tenhle konec zdá velkej až dost, vlastně úplně největší....a nejhorší z možných - nikoliv ve smyslu toho, že to takhle autorka uzavřela, ale že to došlo až sem...a proč...
Líbí se mi styl, jakým Radka Třeštíková píše. Jak zachází s jazykem, jakou dokáže vytvořit náladu. Když její knížky čtu, vlastně se dívám na film...
Styl Třeštíkové mě prostě baví a je to takové jednoduché a oddychové, ale po několika knížkách se doopravdy ptám jestli někdy stvůrní nějakou sympatickou postavu. I tady je bohužel hloupá a naivní hlavní ženská postava, co má kolem sebe jen samé mužské idioty.
Každopádně styl této knížky mi přišel takový originální a bavilo mě že ty kapitoly nešly za sebou. Uvidíme s čím Třeštíková přijde příště.
Ta Radka, asi ji miluju. To jeji surove a syrove psani, ta bezprostrednost, to je proste um. Ufff!
Po precteni mam v sobe strasne velkej koktejl emoci a dojmu. Jako prvni me napada, ze se ji cela kniha sakra povedla a jako druhy? Co ten otevrej konec? Jako…ja nemam rada veci co jsou nevyreseny. Uprednostnuju veci narovinu a na primo. Konec vzdy neotevrenej, vsechno uzavrit, doresit a mit v hlave jasnej zaver. Radka naprosto bori moje myty a nevadi mi to. Je to strasne prijemna zmena.
Ale abych se dostala k samotne knize :)).
Byla to jiiiiizda! Ale jako fakt blazniva. (Trochu spojler)
Ze zacatku Dasa, ktera ma doma chlapa, kterej ji kontroluje a nenecha ji udelat ani krok bez jeho vedomi. Marek, vykresleny jako suveren bez kompromisu. Kdy u nej vsechno musi slapat a bezet podle jeho pravidel. Dve deti, ktere nedokaze ani jeden ukocirovat a na zaver Jakub. Kluk/chlap s brutalnim nadhledem na svet a kdy bejby nemusi nic resit.
Popravde moc nevim co si o vsech postavach myslet. Kapitola z pohledu Marka mi dost obratila cely presvedceni vzhuru nohama. Vykreslil se tam jako chudak, kterej vlastne dela vsechno spravne a jen ho jeho okoli spatne chape. Nic proti, ale takovy fakt miluju. Ta panovacnost je tak nervydrasajici.
Fuuuu….kdybych sem mela vypsat vsechno co se mi aktualne honi hlavou, vznikne slatanina myslenek, kdy bude jedna prekrikovat druhou.
Ale kazdopadne…autorka je hodne dobra!! Tesim se na dalsi titul :))
Budu se taky řadit na stranu těch, kteří textu fandí. Autorka naprosto dokonale popsala život, jaký někdy někde může být. Co zvenčí vypadá jako naleštěné zlato bez jediné vady, může být za zavřenými dveřmi plné bolesti, manipulace, nepochopení a ztrát. Postavy jsou vykresleny dokonale, ani černé, ani bílé, spíš tou nejbarevnější škálou všech odstínů mezi tím. Soudit nejde. Silný text, o to víc, pokud něco podobného někdo třeba zná či zažil. Členění textu mi došlo až když na něj vypravěčka upozornila, tak jsem byla vtažena dovnitř, že jsem si dřív nevšimla...
"Nauč se nechat od sebe odcházet ty,co odejít chtějí,a nebo musí, je v tom nejen jejich svoboda,ale i ta tvoje."
Radka Třeštíková se řadí mezi naše kontroverzní autory a touhle knihu to hezky podtrhla.
Upřímně nevím co tím příběhem autorka chtěla říct.
Tak nějak si ani nejsem jistá tím co mi měla ta knížka dát, snad pocit, že jít od psychopata k druhému psychopatovi není to nejlepší řešení?
Bylo to divné čtení a hlavní postavy mě strašně sra.ly.
Dagmar, která žije x let s Markem, který kontroluje vše co dělá, ponižuje ji, trestá a chová se k ní jak k hadru si to pri nejbližší příležitosti rozdává s Jakubem, který má problém s autoritami a dojem umí udělat jenom díky sprostým slovům.
No nevim, nefandila jsem ani jednomu, a to je asi už něco sakra špatně.
Rozházené kapitoly mi taky dávaly zabrat, možná je to originální ( jakože Dáši bordel v hlavě),ale mě to mátlo a unavovalo.
V knize se však dají najít i skrytá moudrá, což bylo fajn, jenže to je,sakra málo.
Suma sumárum tohle nebyla knížka pro mě.
(SPOILER)
Je to příběh o matce milující své děti, která uvízla v manželství, kde ji manžel manipuluje a ponižuje, kde nechá po sobě šlapat a kde bojuje o každý názor, o každý nápad, o každou činnost. Z jejího života se stál už jakýsi zvyk - jen seznam povinností, co si je třeba odškrtnout. Nikdo není bez chyby a ani Dáša alias Daisy není. Už je na čase dělat nějaká rozhodnutí i ta špatná, hlavně překonat strach a zase se postavit na nohy. Ale jak se vymanit z toxického vztahu?
Velice mě bavil způsob, jakým byl celý román napsán. Značnou část románu jsme měli možnost nakouknout, co se děje v hlavě protagonistky - sled nepřehledných myšlenek, které se neposedně mění a navazují stále na nová a nová témata. Také mě zaujalo přeházené pořadí kapitol (které jsem viděla jen u argentinského spisovatele Cortázara v jeho románu Nebe, peklo, ráj). Zároveň mě nadchla kapitola, kdy Radka Třeštíková obrátila perspektivu a dala prostor manželovi Dáši sepsat jeden den z jeho úhlu pohledu a tím krásně vykreslila psychologii jeho postav.
„Co neumíme popsat slovy, to vlastně neexistuje, když neumíš přesně říct, co tě trápí, tak nemáš žádný problém, easy."
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetla...snažila jsem se, ale s každou další kapitolou jsem litovala ztraceného času...co k tomu dodat víc, nebyla to kniha pro mě.
Velmi mile mě překvapila úroveň autorčiného psaní. Kniha se velmi dobře četla. Zvláštní bylo dělení kapitol - každá kapitola v jiném čase, v jiném místě děje. Zajímavé. S hlavní hrdinkou jsem si nesedla, ovšem kniha velmi dobrá. Jen jsem asi čekala "větší" konec.
Knížka velmi dobře napsaná, proto dávám 4*. Ale bylo mi při ní tak smutno. Kapitoly na přeskáčku jsem nepochopila...
Já jsem s hodnocením tak nějak na půl cesty.
Silnou stránkou knížky bylo, že u mě dokázala vyvolat opravdu velkou míru nevole a to se taky cení :) Marek byl stvořen v mimořádně odpornýho tvora. Nejlepší pasáží byla pro mě večeře v nóbl knajpě na počest výročí Marka a Dáši. Atmosféra byla fakt hustá a ty nastrouhaný lanýže jsem cítila i přes ten papír.
Dášu jsem litovala i nechápala. I šoufl mi z ní někdy bylo. Dášin recept na štěstí by se dal shrnout do jedný věty. Najdi stoh slámy, kanystr benzínu na záda a škrtej. Takhle přesně Dáša (Daisy, bejbe … ufff) Markovi unikala. Na horský dráze, bez pojistky a bezpečnostního pásu.
Naopak mi úplně neseděl model kapitol na přeskáčku. Místy jsem měla v časový ose bordel.
Sprostý pasáže mi nevadily. Ale, že jich tam do prdele bylo …)))
Možná kdybych teď četla znova, když už vím, hodnotila bych malinko líp. Ono je to vlastně svým způsobem napsáno geniálně :)
Ale tak my blondýny někdy chápeme později. Ale zase si to užijeme déle :)
Mám pocit, že se autorka vrátila ke svým prvopočátkům, což oceňuji. Knížka mě bavila. Četla jsem ji tak, jak byla napsaná a nepřislo mi to nijak matoucí. Vulgarismy mi nijak nevadily, naopak k té partičce postav to patřilo. V opačném případě by to nebylo autentické. S Dášou jsem soucítila a chápala její potřebu vypadnout z toxického vztahu, protože její manželství a její vztah takový byl. Opět tu byla postava (Marek), která byla protivná, nesympatická a to mám právě na knížkách od RT ráda a v předcházejících dvou knížkách mi to chybělo. Marek byl ultra kretén a myslím si, že takových existuje celá řada, aniž bychom o nich na první dobrou věděli. Takže za mě skvěle zvolený námět a dobře napsané. Hvězdičku dolů dávám za konec, tam jsem čekala ještě nějaké větší a dramatičtější rozuzlení.
Tohle je Radka co mě baví. Bylo to syrové, místy šokující a neustále balancující na hraně, ale čtivé a zajímavé.
Kniha vyvolává emoce a to je dobře. Autorka má svůj styl a sama uvádí, že se jedná o syrové, bouřlivé a vášnivé vyprávění ze života. Život takový je a neměli bychom si myslet, že nic takového neexistuje a je nepřípustné. Život má mnoho podob. Souhlasím s tím, že možná je román určen spíše pro ty, kteří už mají něco za sebou, že už mají něco odžito a hned tak něco je nepobouří nebo nepřekvapí. Autorka přichází se zajímavým literárním zpracováním, které románu přidává na čtivosti. Román se mi líbil a budu se těšit na další životní příběhy od paní Radky Třeštíkové.
Naprosto skvělá kniha. Mám nekonečno otázek. 400 stran a každá jedna plná dramatu. Téma je božsky podané.
Skvělá kniha, četla se sama. Také si myslím, že je vhodná pro generaci, která má již něco odžito a snáz tak pochopí, proč Dáša jedná, jak jedná.
Sprostá slova? Ano, je jich tam dost. Holt jedna z postav se tak vyjadřuje. Já vám nevím, dle některých by snad bylo vhodnější, kdyby snad Jakub Dáše vykal a mluvit spisovnou češtinou…
Každopádně chápu, Radka nesedne všem,… mně třeba zase nebaví styl psaní pana Hartla. (:
Radka Třeštíková má specifický styl psaní a když si na něj zvyknete, může vás bavit. Mně se od ní hodně líbily Bábovky. Na tuhle knihu jsem toho četla a slyšela hodně, ale spíš než recenze knihy, mi přišlo, že lidi soudí spíš autorku podle toho, co o ní píšou média. Mně se knížka líbila. Hlavní hrdinka mi přišla občas úplně pitomá, ale tak to asi bylo zamýšleno. Všichni se v životě chovame pitomě, obzvlášť když nám zrovna hází klacky pod nohy. Což se Dáše, hrdince, v jejím manželství děje. Je to příběh ze života, který je plný chybných životních rozhodnutí a smutných chvil. Myslím, že musíte mi aspoň něco odžito, abyste knihu mohli číst.
Štítky knihy
sex nevěra partnerské vztahy česká literatura rodina rozvod psychologické romány milostné vztahy vulgarismy, nadávky vášeňAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Stačily 3 stránky. Pouze vulgarity, obsah žádný. Děs. Vracím do knihovny a přeju si, ať si to lidi nenosí zbytečně domů!